Vesmírný lovec: Dobrodružství v Zakázané zóně

Od prvních chvil je zřejmé, že producenti filmu chtěli svoje malé Hvězdné války. Elmer Bernstein patrně dostal úkol složit něco na způsob motivů Johna Williamse a hlavní hrdina se měl tvářit jako Han Solo. Také se tak tváří. Coby vlastník obstarožní lodi a mnoha dluhů se totiž vydává vyzvednout trojici trosečnic, z čehož kouká pěkných pár megakreditů odměny. Na místě je však svědkem jejich únosu a aby je opět našel, musí přibrat do svého průzkumného vozítka sršaté děvče, jež se v kraji - vlastně na planetě – vyzná. Zatímco obal a hudební doprovod celého příběhu je drobátko poplatný Star Wars, planeta je šmrncnutá „madmaxovskou“ opuštěností, recyklovaností a opotřebovaností. Tato stylizace je vcelku povedená a navíc tvoří vhodné kulisy pro výskyt různých bizarních obyvatel, jejichž završením je hlavní zloduch – zpola mechanický klepetovitý Overdog, který provozuje smrtící show a od svého nohsleda jménem Chemik si nechává dodávat holky. O to víc zamrzí, že z akčních scén čiší béčkovitost a že tu a tam ukápnutá originalita už nezbyla na samotné dějové postupy... (06.08.2008)

Tohle se mi kdysi hrozně líbilo. Po letech jsem to vyhrabal někde na videu a trochu jsem nechápal, cože jsem to na tom vlastně měl. Máme tu neohroženého hrdinu v sympatickém podání Petera Strausse, který se dostane na planetu jako vystřiženou z Mad Maxe. Atmosféra je výborná a modely nejrůznějších futuristických vozítek jakbysmet. Děj má slušně našlápnuto, ale už velmi brzy začne váznout. Nejsilnějšími momenty scénáře se nakonec ukáží vždy vděčné pošťuchování hlavních postav (které se naoko nemají rády, ale samozřejmě jeden by pro druhého vypustil duši) a potom závěrečné procházení smrtící dráhy za rozkošnického přihlížení hlavního padoucha v podání Michaela ironsida. Jinak nuda. Triky jsou často ubohé a potvory, které by měly nahánět strach, vyvolávají spíše úsměv (padající gumoví tlusťoši, papundeklový ještěr). Film má určitě své kouzlo, ale dneska už asi moc neosloví. (10.08.2006)

Takhle by vypadaly Hvězdné války z pohledu Hana Sola, kdyby se neodehrávaly před dávnými časy v jedné předaleké galaxii a točil je fanoušek práce George Millera s polovinou jeho talentu. Takže jestli máte pocit, že Mad Max Beyond Thunderdome je špatný film, tak máte pravdu. Tohle je ještě trochu horší, protože akčním scénám chybí dynamika, filmu slušní herci a vypadá příšerně lacině. Hlavní hrdina je sympaťák s charismatem, ale sám dojem neutáhl. Molly Ringwald dostala jednu z prvních šancí a přestože se za pár let svezla na úspěchu Breakfast Club, herecky byla přinejlepším druhá liga. Příběhově to taky není žádná sláva a onen epický hudební motiv, který cpal režisér do každé druhé scény, jsem po odeznění vždycky okamžitě zapomněl. Hudba je přitom parádní a jako jediná snese přísnější měřítka. (18.08.2019)

LOVEC diváka vlastně jen neustále teasuje. Nejdřív mu nabídne několik sexy bab (astronautky, hrdinova robotka), ale záhy je uklidí do úzadí. Pak mu nabídne spoustu pěkných maket vesmírných lodí a futuristických "maxovských" vozítek, ale žádnou pořádnou akci s nimi. A hrdinu s jeho otravně uječenou parťačkou sice při putování pustou krajinou co chvíli někdo přepadne (zloduchovi poskoci na rogalech, gumoví sumo-mutanti, amazonky-rusalky, zmutované děti se zápalnými láhvemi), ale jsou to jen rychle odehrané, nijak zvlášť zajímavé epizodky. Suma sumárum - koukatelné, ale neodpustitelně promarněné postapo. A taky jeden z filmů 3D minivlny v první polovině 80. let (PÁTEK TŘINÁCTÉHO III, AMITYVILLE III, ČELISTI III). (24.01.2006)

Keby sa ma niekto spýtal, prečo mám rád béčka, asi by som mu odporučil tento film. Tento film je totiž priam výstavné béčko. Lacné, zle urobené, kopírujúce všetko okolo (už úvodná melódia vykráda Hviezdne vojny), tupé, vtipné, zábavné, úžasné. Už iba to, že Michael Ironside a Molly Ringwald hrajú spolu v jednom filme o niečom vypovedá. Celý čas čakáte, že tá absolútne konvenčná romantická zápletka vyústi do niečoho a ono nič. Celý čas čakáte na záverečný súboj a on nielen, že netrvá ani dve minúty, ale v podstate je úplne o ničom. Celý čas čakáte na aspoň jedinú vážnu scénu a nakoniec je to celé iba také malé papundeklové rodinné sci-fičko o týpkovi, ktorý rád mučí pozemšťanky. Z môjho pohľadu jediná výčitka patrí ratingu. To eRko sa samé ponúkalo. Guilty pleasure. Doomsday osemdesiatych rokov, akurát neporovnateľne zábavnejší, s nepopísateľnou výpravou. Hrozne hustá haluz. (21.11.2012)