Réžia:
Atom EgoyanScenár:
Atom EgoyanKamera:
Paul SarossyHudba:
Mychael DannaHrajú:
Bob Hoskins, Arsinée Khanjian, Elaine Cassidy, Sheila Reid, Peter McDonald, Gerard McSorley, Gavin Kelty, Brid Brennan, Barry McGovern, Julie Cox, Sandra Voe (viac)Obsahy(1)
Felicia cestuje z Írska do anglického Birminghamu dúfajúc, že nájde svojho priateľa Johnyho. Čaká s ním dieťa a on ju opustil bez toho, aby jej zanechal adresu.
Vzápätí ako vystúpi z trajektu, stretáva sa s Joeom, mužom v strednom veku, ktorý pôsobí veľmi priateľsky a ústretovo. V pomalej retrospektíve sa dozvedáme o jeho pochmúrnej minulosti a o jeho podivných tajomstvách. Tiež sa dozvedáme spätne o minulosti Felicie a Johnyho v Írsku.
Natočené na motívy írskeho autora Williama Trevora.
(sanikope)
Recenzie (24)
tri a pol*** alebo 6/10 by som dal...je to zaujimavy a dobre natočený film, i keď niektoré pasáže sú zbytočne natiahnuté a filmu to neprospieva-robí ho to akosi nudnejším. ()
Zlatá Palma - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $824,295║Tržby Celosvetovo $963,023║ ()
Hodně neotřele pojatá studie psychopata s opravdu unikátním hereckým výkonem Boba Hoskinse a ač jde v kontextu Egoyanovy tvorby o jednodušší a méně vrstevnatý film (Egoyanovým uměleckým vrcholem je rozhodně zatím aktuálně poslední snímek Vzpomeň si), kanadský režisér v případě Feliciiny cesty dokázal velmi originálně naplnit psychologický thriller humorem a ironií, což je v daném žánru dosti nezvyklé, ale pro Egoyanovu tvorbu v podstatě charakteristické. Osudové setkání truchlivé anglického kuchaře a naivní irské dívky v kýčovitém magnetismu televizního kurzu vaření, z kterého nejednomu zaskočí sousto v hrdle... ()
Skvělý filmek. Drama hodné toho slova. ()
Moje tretie stretnutie s A. Egoyanom a rozhodne zatiaľ to najlepšie. Táto netradične vykreslená anatómia jedného psychopata sa mi dostala riadne pod kožu. Niečo tu síce na mňa pôsobilo neprirodzene alebo smiešne, ale našťastie toho nebolo veľa - napr. myslím, že časť s Jehovistami sa kľudne mohla vypustiť. Ale zas bola sranda sledovať, ako na nich Joe vyvaľuje oči. To je ale k negatívam asi tak všetko. To ďalšie si už zaslúži len samú chválu. Od zaujímavo nelineárne vyrozprávaného príbehu a spájania mozaiky životov hlavných postáv, cez hercov až po nádhernú írsku hudbu, ktorá celú tú podmanivú atmosféru plynúcu z prazvláštneho vzťahu tých dvoch a ich vzájomných dialógov, ešte umocnila. A to treba ďalej vyzdvinúť aj to, ako sa tu krásne postavy vyvíjali a ako postupne, po malých dávkach a na základe rôznych detailov, servírovali divákovi svoj charakter. Pozoruhodné, výborná záležitosť. 85/100 ()
Feliciina cesta. Třetí Atomův film, co jsem viděl. Třetí a přesto úplně jiný, než předchozí dva. Dívka, hledajícího svého přítele a vedoucí kantýny. Dvě, na první pohled úplně jiné postavy. Jedna, v podání skvělé Elanie Cassidy, ta druhá v podání mnohem lepšího Boba Hoskinse. Naivní a důvěřivá dívka a na první pohled postarší, milý pán, který se jí jen snaží pomoct. Jenomže nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá a tak začíná pomalu, ale jistě odhalování nejen jeho, ale i dívčiné minulosti, které vyústí ve velmi povedeném finále. ()
Felicia je zaľúbená, ale má problém. Zoberie teda babke spod vankúša peniaze a vydá sa na cestu. Na tej však nenájde to, čo hľadá, ale stretne ochotného dobrodinca .. no a ten má plán. Celkom zaujímavý film a oceňujem aj hudbu .. raz kľudnú, inokedy dosť nervóznu. ()
Starší pán s tak vybranými spôsobmi, že z neho mohol byť dobrý Hannibal Lecter. A dievča s rozkročenou náručou, napriek ktorej nemá ani základný inštinkt. ()
S Feliciionou cestou, vycházející z novely Williama Trevora, mám mírný problém: můj obdiv (nezaměnit s adorací) k Egoyanovi tkvěl především ve skutečnosti, že jsem neměl nikdy problém nastoupit na nastolenou dramatickou linku a ztotožnit se s filmovou formou, jež v mnohých aspektech (ne zcela běžná narace, obrazové detaily a mysteriózní podklad věcí zdánlivě obyčejných) nezadala si např. s formou Davida Lynche (nejenom). Egoyanův Odhadce budiž zcela nejlepším možným příkladem (částečně např. i Speaking Parts). Feliciina cesta je stejně jako Sladké zítřky na pomezí toho, co přijímám tak nějak nenuceně, s jistým obdivem a tím, co rezonuje ne zcela v kladném smyslu slova. Ta dramatičnost v irské linii kolem hl. postavy v podání průměrné Elaine Cassidy a jejího milého se někdy bere až příliš vážně a tklivě (bez velkých opodstatnění), naopak nejednoznačnost druhé příběhové roviny s Bobem Hoskinsem, "analogovou" Arsinée Khanjian (váhám, zda bych raději ženu Polanského nebo Egoyanovu...) a četnými kuchařskými reminiscencemi drží rovnováhu. V momentě, kdy Egoyan oba příběhy pájí k sobě, kladný dojem ze sledování převažuje. Nehledě na režisérův rukopis, který je zde stále poměrně dobře čitelný, je to právě výše zmíněná struktura vyprávění a otazník po většinu času sledování co dává filmu jisté kouzlo. Díky tomu všemu, půvabu zakonzervované minulosti, milém hudebním aranžmá v podobě Malcolma Vaughana (úvodní sekvence připomněla mi rovněž pokojný a rodinný svět Modrého sametu) a časem poznamenaným chladícím věžím několika záběrů, je Feliciina cesta stále poměrně slušnou volbou v Egoyanově rejstříku (i navzdory závěru, jež se nezavděčí každému). │70% ()
Na první pohled velmi milý pán, který každému pomůže..na ten druhý už ale pomáhá jen a jen sobě.. ()
Zatímco se díváme na film, Felicie sází s taťku tulipány a má přitom různé depresivní vize a s nimi spojené pocity, jak mladé holky někdy mívají. Zvláště po prvních milostných dobrodružstvích. Co kdyby její milenec zmizel? Co kdyby jí táta proklel za to, že to není skalní Ir. A jeho matka by nejen o to nechtěla nic vědět, navíc by se postavila proti ní. A ještě tak, kdyby se jí do cesty dostal nějaký krypto-psychopat. A tak se stále více raduje ze sázení tuplipánů, spolu s tím jak depresivní vize a s nimi spojené pocity postupně vadnou a odcházejí. ()
ocenenia : MFF Cannes 1999 - nominácia na 1. cenu ()
Už od začátku si říkáte, ten pán je až nějak moc milý ! Elaine Cassidy se dostane do spárů Boba Hoskinse a považuje ho za hodného pána jako většina okolo. Jenže on má takové malé tajemství ... ano odtud to začíná být zajímavé jenže film se dále nevyvýjí a to je velká škoda, sice charakter vraha je podán Hoskinsem k dokonalosti, ale film skončí v tu chvíli, kdy by to právě mělo začít. Elaine Cassidy hrála velmi dobře nepolíbenou. ()
Egoyan. Dokud vám nechce něco prozradit, nemluví. Každý detail vám naservíruje ve správný čas, ve správném záběru, s mistrovskou přesností, s brutální pozorností k detailu. Řemeslník jak cyp. Irské děvčátko přijíždí na trajektu do británie, aby našlo továrnu na sekačky a někoho, kdo v ní pracuje. Ochotný stařec se nabídne, že jí vypomůže... ()
Vyvaluju oči ... a nic ()
Jemne tragikomické dielko v hereckom koncerte Boba Hoskinsa, ktoré je takou melancholickou spoveďou dvoch osamelých duší, kričiacich ale dve rozdielne túžby. Typická atmosféra Made in UK, krásny írsky hudobný podmaz a hlavne pôsobivý Hoskins tomu dávajú netradičný pochmúrny fíling, len škoda, že viac už nič. ()
Bob Hoskins hraje takového toho milého strejdu, který rád pomáhá dívkám, jež se ocitají v bezvýchodné situaci. Nutno říct, že ho hraje naprosto dokonale. Se svým klidným příjemně znějícím hlasem by mohl manipulovat i sekačkou na trávu. U Elaine Cassidy se mi nechce věřit, že žena s tak nádhernou tváří se narodila v Irsku:-) Výborné drama. Pošmáknul jsem si. ()
Jak začít, aby to snad nevyznělo moc pateticky... V roce 2000 jsem se dostal k filmové tvorbě Atoma Egoyana, shlédl jsem snímky Exotica a Sladké zítřky, které osobně považuji za vynikající, nicméně od té doby jsem od tohoto kanadského režiséra arménského původu (narozeného pro jistotu v Egyptě) boužel nic neviděl. Vím, že v rámci filmového klubu na čt2 kdysi dávali film Feliciina cesta (jako součást portrétu Egoyana), ale byl to právě tento snímek, který mi bohužel z onoho tvůrcova portrétu unikl... Škoda. Naštěstí tu je ale server rapidshare a jeho netušené možnosti. Feliciina je mladá dívka z Irska, která se osudově zamiluje do chlapce, jenž však krátce poté město opouští a odjíždí do Birminghamu, prý pracovat v továrně na sekačky. Felicia je pochopitelně smutná a po několika měsících se z dost důležitých pohnutek rozhodne opustit svoji domovinu a vyrazit až do dalekého Birminghamu svého milého najít. V cizím prostředí je náležitě ztracena, naštěstí však potkává muže s věkem lehce přes padesát - Joea. Ačkoliv by se zprvu mohlo zdát, že se jedná o klasický kýčový romantický snímek se srdcervoucím shledáním, tak po několika minutách Egoyan takto očekávajícího diváka z onoho očekávání velmi rychle vyvede. Pozoruhodný je na filmu i místy nelineární způsob vyprávění, díky němuž divák může průběžně pochopit motivaci Felicie i Joea (ten má obzvláště vydařené retrospektivní scény). Velmi kladně bych hodnotil i herecké výkony obou hlavních představitelů, a to Elaine Cassidy (Felicia) a Boba Hoskinse (Joe). Fanoušky Irska určitě potěší tamní krajina podbarvená typickou irskou hudbou. ()
Choromyselna kravina o zakopavani zabitych dievcatiek.. ()