Planéta opíc

Heston se vydal do Vesmíru, aby zde nalezl bytosti rozumnější člověka. Nalezl - i nenalezl. Především se však dopátral svého osudu. Neuvěřitelně působivý film, který funguje stále znovu. Viděl jsem ho po dlouhé době a nechápu, jak jsem ho poprvé mohl ohodnotit jinak než plným počtem. Tvrdá satira "vědecké víry" i fanatismu - a to vše v rámci postmoderního uvažování obecně. Opice, které mě děsily ze sna celé dětství, a Charlton, který se své role "jediného herce" zhostil na výbornou. Po Ben Hurovi, Mojžíšovi a Michelangelovi jeho nejsilnější výkon. (02.10.2005)

Zpochybňuje-li někdo uměleckost fantastiky (je to ruské hlubší i širší vymezení než klasická anglosaská sci-fi), měl by zhlédnout tento film nebo např. skvělá Čapkova díla (RUR, VĚC MAKROPULOS, KRAKATIT, VÁLKA S MLOKY, TOVÁRNA NA ABSOLUTNO) vedle mnoha jiných. To první i poslední, které od fantastiky můžeme i musíme očekávat, je přesvědčení, že svět budoucnosti, je-li zvláště dobře postižen, je "pouze" dokonale vyjádřeným, skrytým rozměrem naší současnosti. PLANETA se vyznačuje silným, ideově založeným příběhem, rozvíjejícím mimořádně nápaditou fabuli. Průhledná alegorie umožňuje na opičích hrdinech vyjádřit všechna negativa minulého století, aniž by bylo nutno sahat k faktografizující popisnosti. Trikové umění, použité v tomto filmu, zřejmě dalekosáhle předstihlo svou dobu; jisté je, že i dnes jeho projevy působí svěže a až neokoukaně. Ocenění zaslouží silný dystopický závěr, který tolik připomíná již zmíněný čapkovský pohled. Silné filmy nesnesou nastavovaná pokračování a PLANETA OPIC není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Čtyřicet let po premiéře je stále čemu se divit, co domýšlet, nad čím žasnout, proč odcházet oprávněně uchvácen a stržen. PLANETA patří určitě ke klasickým, zvláště silným dílům svého žánru. (21.02.2008)

Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (26.11.2004)

V rámci filmovej sci-fi tvorby patrí snímok "Planéta opíc" medzi absolútnu klasiku. Podľa rovnomenného románu francúzskeho spisovateľa Pierre Boulleho ho v roku 1968 natočil režisér Franklin J. Schaffner. Hlavnú mužskú (ľudskú) úlohu stvárnil charizmatický herec Charlton Heston. Tento titul sa stal základom dlhej série filmov, ktoré nasledovali po ňom. V roku 2001 sa dočkal i remakeu, pod ktorým je podpísaný režisér Tim Burton. Pôvodný film z roku 1968 sa stal kultovým dielom, ktoré sa výrazne zapísalo do dejín svetovej kinematografie. ***** (15.07.2016)

Zase jeden kultovní film, kterej mi nic neřiká. Planetu opic jsem viděl už před lety a v paměti mi to utkvělo jako blbost. Zdejší hodnocení mě poněkud zmátlo, takže jsem si začal myslet, že si to možná jenom špatně pamatuju a třeba ten film tak špatnej nebyl. Tim pádem jsem Planetu opic ponechal zatim bez hodnocení. Včera jsem se na to po letech zkusil podívat znovu a opět mi to připadalo jako blbost. Sice film naráží i na celkem zajímavý téma (popírání vědy ve jménu náboženství), ale k tomu nepotřebuju okolo nějakou slátaninu o tom, jak Charlton Heston bojuje s opičákama a jako bonus si najde čubičku, která se svou vizáží mezi ty "neandrtálce" zapadla asi stejně dobře jako ženská s fialovou trvalou v modrym tesilovym plášti. (08.01.2012)