Chuť melónov

Filmu dominují dlouhé (na současné poměry dokonce velmi dlouhé) statické záběry, ve kterých se odehrává minimum akce. Každý záběr je pozoruhodný z hlediska pečlivé kompozice, přičemž v některých případech je zaběrování řešeno tak, že hlavní předmět zájmu ve scéně není přímo vyobrazen. Vyskytuje se zde jen minimum dialogů, postavy jsou stejně málomluvné jako ty z Kitanových nebo Kim Ki-dukových filmů. Takováto koncepce je pak několikrát narušena z hlediska mizanscény pozoruhodnými muzikálovými čísly, které mi však kupodivu vůbec nepřipadaly rušivé vůči zbytku, a to nejspíše díky všeobjímající bizarnosti. Je to super, ale jednou by se Tsaiovi to "vojebávání" diváka mohlo vymstít, neboť s onou koncepční vyprázdněností a moc moc chtěnou bizarností takzvaně bruslí na zatraceně tenkém ledě. (20.06.2011)

Po Good Bye, Dragon Inn som mal trochu strach, či sa Tsai Ming-Liang nestane rutinérom, ktorý bude len veľmi jemne variovať svoj osobitý štýl. Formálna stránka ostala nezmenená, čo je dobre, pretože tie dlhé, častokrát vtipne vypointované zábery a zvláštne uhly kamery proste milujem. Rovnako zostali zachované staromódne "šlágre" v taiwančine, ktoré sú jedinou hudbou v snímku. Režisér však značne pritvrdil v explicitnom zobrazení násilia, pardon, sexu. Nečakajte však žiadne päťmetrové penisy cez celé plátno, to polsekundové nechcené ukázanie je skôr sklamaním a narušením filmovej ilúzie. Pretože nestojí. Oproti asketickému What Time Is It Over There?, ktorý je spolu s The Hole plný nenaplnenej túžby (a je mimochodom spolu s The Skywalk Is Gone prequelom k Wayward Cloud) a asexuálnemu Dragon Inn, kde musíme hľadať medziľudské vzťahy ďalekohladom, (ale sú tam, pozeral som sa), je Chuť melónov (ale fuj!) pre mňa príjemným prekvapením. (09.10.2007)

Rád bych viděl protažené obličeje těch dvou mladíků, kteří si nad obalem DVD ve videopůjčovně slibovali natěšeně šťavnaté taiwanské porno. Po kolika minutách této pro mě osobně fascinující (snad nejpomalejší) studie o odcizení v současném světě a neschopnosti (či nemožnosti) vyznat si normálním způsobem vzájemné city film znechuceně vypnuli? Anebo možná vydrželi až do dokonale "romantického" happyendu? (02.03.2007)

40 % - Chtěl jsem to dokoukat do konce, ale DVD přehrávač se po 80 minutách rozhodl, že toho má už dost, a odmítl zbytek tohoto "filmu" přehrát. Zjevně mě chtěl uchránit dalších 30 minut nudy. Být Melouny film, u kterých bych v tu chvíli byl vtažen do děje, asi by mě to pěkně n..lo, ale vzhledem k zážitku z předchozích minut mi to bylo celkem jedno. Nuda. (28.04.2009)

Tak jsme si říkali, že to bude jen nějaké japonské porno, a ono prakticky bylo. A potom se objevily první zpěvy. Naprosto nesouvislé, v těch nejbizarnějších kostýmech. Poprvé se smát, poté chvíli rozdýchávat a později už jen nevěřícně hledět. Stačí si jen, už při první scéně s drážděním melounu, říct "Aha, tak to bude jeden z těcho filmů" a potom se můžete jen vést na nepředvídatelné vlně a čekat co pro vás režisér ve svém chorém mozku ještě sestrojil. Je to - bez debaty - zábavnější než takový Matthew Barney. (11.10.2015)