Désiré Landru
Désiré Landru
Réžia:
Pierre BoutronKamera:
Guy FamechonHrajú:
Patrick Timsit, Julie Delarme, Catherine Jacob, Babsie Steger, Danièle Lebrun, Stéphane Lagoutte, Damien Jouillerot, Thierry Nenez, Catherine Arditi (viac)Obsahy(1)
Před rokem 1914 žil pařížský občan Désiré Landru se svou ženou a třemi dětmi celkem chudobně. Pro drobné krádeže a podvody se ocitl i ve vězení. První světová válka posílala hromadně na smrt muže a Paříž byla plná vdov a těch, které s větší či menší trpělivostí čekaly na své vyvolené. Válka vše zrychluje, a tak byly noviny plné inzerátů osamělých žen, které nechtěly v životě zůstat samy. Désiré Landru inzeráty pečlivě sledoval, třídil, odpovídal a okouzloval ženy, které mu rády podléhaly a s důvěrou se mu oddávaly včetně svého majetku. Nedaleko Paříže v Gambais měl Landru pronajatý domek, kam své oběti vozil a kde je připravoval o to nejcennější. Sousedům bylo sice divné, jak tmavý a nechutný se valí kouř z toho zanedbaného domku, ale trvalo dlouho, než do něho vnikla policie a zabavila nejen Landruho pilky a sekáčky, ale i onen sporák. Landru, zvaný Modrovous, stanul před pařížským soudem a 24. února 1922 byl podle rozsudku popraven. Do své cely dostával tisíce dopisů od obdivovatelek, dárky i nabídky k sňatku. Důvěřivost žen nezná mezí a nepodléhá času. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (13)
Film zpracovává celkem zajímavý námět. Avšak to je asi tak vše, co lze na tomto snímku hodnotit vyloženě kladně. Charaktery mi přišly ploché a nedokázal jsem se s nimi sžít. Povolnost většiny dam mi přišla až směšná, nepochopil jsem, co na tom chlápkovi vidí. Mně přišel absolutně bez charismatu. Nechápal jsem motivace většiny postav, především však Désirého hlavní milenky. Respektive ne že bych nepochopil situaci, do níž je zahnala tehdejší doba, ale prostě jsem to těm hercům nevěřil. Celé to bylo takové prkenné. Na druhou stranu, alespoň něco málo na tom snímku přeci jen bude, když jsem to vydržel až do konce. Další plus za nevšedně pěknou tvář Julie Delarme. :-) 30/100 ()
Suchý příběh o masovém vrahovi, který zabil v období první světové války mnoho žen. Vyhledával celkem jednoduché cíle, jako jsou vdovy, ženy osamělé klvůli válce a naivní mladé dívky toužící po lásce. Doba mu přála a tak jednoduše stačilo říkat jen to, co chtěli slyšet. Patrick Timsit, který ztvárnil tuto postavu, nebyl příliš přesvědčivý a na milovníka se moc nehodil a tím kazil dojem celého filmu. Námět je určitě zajímavý a věřím, že ve správných rukou z něj může být ještě lepší krimi, než je toto celkem nudné zpracování z roku 2005. ()
Chabrolovo zfilmování tohoto případu jsem sice neviděl, ale zákonitě musí být lepší. Tento TV film je do značné míry nevysvětlující a působí dosti unylým dojmem. To zapříčinili nevýrazní herci a nezvládnuté tempo příběhu. A přitom se jedná o jeden z nejzajímavějších a nejvíce šukujících kriminálních případů 20. století. Charaktery postav působí nevěrohodně (zvláště ty ženské) a navíc, Landru těch žen zabil něco kolem 200, nikoli 11 jak je uvedeno ve filmu (za těch 11 byl před soudem odsouzen). Zkrátka tvůrci ze zajímavého podkladu nevytěžili bohužel skoro nic. P.S.: O skutečném případu masového vraha Henriho Landrua se můžete dočíst zde. ()
Těžko věřit, že by všechny ty ženy podlehly takovýmu slizounovi, jakým byl v podání Patricka Timsita, který je k uzoufání špatným hercem, nebo jím byl alespoň v této roli. A tak tento film stál a padl s představitelem hlavní role. Navíc po režijní stránce také žádný skvost, spíš naopak těžký podprůměr. ()
Landru byl slavným francouzským sériovým vrahem na začátku minulého tisíciletí, který lákal svým šarmen mladé ženy, které později zabil. Jeho důvod byl jasný: majetkový chtíč. Podle mého názoru se však Desiré Landru nejen ukájel majetkem, který získal, ale užíval si i samotnou vraždu, kterou měl vždy do nejmenšího detailu pečlivě promyšlenou. tato Tv adaptace je mizerná leč ojedinělá. O Landrym pokud vím nic známěho nebylo natočeno. Timsit, který stvárnil hlavní postavu je dost prkenný a nesálá z něj žádné charisma, po kterém by mu měli ženy padat do náručí (alespoň z mého pohledu tedy), scénář i režie odpovídají televiznímu formátu, ale přes tyto zápory jsem za toto zpracování rád a myslím, že pro zajímavost a nakouknutí (alespoń povrchní) do duše známého vraha stojí zato snímek vidět. ()
Reklama