Désiré Landru
Désiré Landru
Réžia:
Pierre BoutronKamera:
Guy FamechonHrajú:
Patrick Timsit, Julie Delarme, Catherine Jacob, Babsie Steger, Danièle Lebrun, Stéphane Lagoutte, Damien Jouillerot, Thierry Nenez, Catherine Arditi (viac)Obsahy(1)
Před rokem 1914 žil pařížský občan Désiré Landru se svou ženou a třemi dětmi celkem chudobně. Pro drobné krádeže a podvody se ocitl i ve vězení. První světová válka posílala hromadně na smrt muže a Paříž byla plná vdov a těch, které s větší či menší trpělivostí čekaly na své vyvolené. Válka vše zrychluje, a tak byly noviny plné inzerátů osamělých žen, které nechtěly v životě zůstat samy. Désiré Landru inzeráty pečlivě sledoval, třídil, odpovídal a okouzloval ženy, které mu rády podléhaly a s důvěrou se mu oddávaly včetně svého majetku. Nedaleko Paříže v Gambais měl Landru pronajatý domek, kam své oběti vozil a kde je připravoval o to nejcennější. Sousedům bylo sice divné, jak tmavý a nechutný se valí kouř z toho zanedbaného domku, ale trvalo dlouho, než do něho vnikla policie a zabavila nejen Landruho pilky a sekáčky, ale i onen sporák. Landru, zvaný Modrovous, stanul před pařížským soudem a 24. února 1922 byl podle rozsudku popraven. Do své cely dostával tisíce dopisů od obdivovatelek, dárky i nabídky k sňatku. Důvěřivost žen nezná mezí a nepodléhá času. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (13)
Chabrolovo zfilmování tohoto případu jsem sice neviděl, ale zákonitě musí být lepší. Tento TV film je do značné míry nevysvětlující a působí dosti unylým dojmem. To zapříčinili nevýrazní herci a nezvládnuté tempo příběhu. A přitom se jedná o jeden z nejzajímavějších a nejvíce šukujících kriminálních případů 20. století. Charaktery postav působí nevěrohodně (zvláště ty ženské) a navíc, Landru těch žen zabil něco kolem 200, nikoli 11 jak je uvedeno ve filmu (za těch 11 byl před soudem odsouzen). Zkrátka tvůrci ze zajímavého podkladu nevytěžili bohužel skoro nic. P.S.: O skutečném případu masového vraha Henriho Landrua se můžete dočíst zde. ()
Už to chystání nástrojů, pečlivé mytí rukou, klid, chlad, soustředění, éter. Tmavý hustý kouř z domu, zápach. „Toho nového nájemníka nám byl čert dlužen.“ Od Landrua dobrá rekognoskace terénu. Kavárna plná osamělých žen, vdov, snoubenek i svobodných. Mistrný dabing Viktora Preisse, jemné nuance hlasu, vemlouvavost, pochopení, vychytralost. Pečlivé třídění inzerátů – hned, příležitostně, nemajetné. Mimochodem, při jezení poháru hned několik chyb, více či méně plný, více či méně jahod, zbytečné nedotažené detaily. Landruova rodina, zvláště starší syn, kapitola sama pro sebe, výborný výkon. Landru měl nepředstavitelný fofr, nekonečně žen, adeptek ještě více a ještě více výmluv. Jen slabá podobnost s Čikatelem, ale děj a spád a napětí to nepostrádá. Snad mne jen iritoval ten příliš hustý filmový vous a knír a možná až příliš mohutné obočí. Naivita žen ovšem neznala a zřejmě nezná hranic a jen kombinace upovídané a všude nos strkající domovnice napomohly. Vzít brož mrtvé a dát jako dárek další živé je možné jen s notnou dávkou cynismu. Cukrářka Rollanda nikdy nepřestala Landrua milovat. ()
Příběh pařížského "Modrovouse" Désiré Landru byl jedním z největších kriminálních případů první poloviny 20. století a řadu let zaměstnával novináře nejen z Francie, ale i z celé Evropy, a byl předmětem rozhovorů v kavárnách a hospodách i v těch nejzapadlejších koutech. Maminky jím děsily své dospívající dcerušky a celou tuto historii uvedly v zapomění až události 2. světové války. Je to vynikající výchozí dramatická látka, ze které se dalo i v rámci televizního zpracování vytěžit opravdu hodně, a je svým způsobem umění, že Pierre Boutron dokázal stvořit tak dokonale tuctový zapoměníhodný snímek. Hercům prakticky bez výjimky schází charisma, režie je k uzoufání nenápaditá a scénář nezáživný. Pokud se k tomu připočte i zjevně omezený rozpočet, je neštěstí hotové. Celkový dojem: 35 %. ()
Hodnocení tohoto filmu je hodně podceněné. Vždyť je to slušnej film, atmosférou a úrovní ne nepodobnej Hercule Poirotovi nebo Sherlocku Holmesovi. Kecům tady těch pánů, co to hodnotili přede mnou, bych moc vážnosti nedával. Např. pan pshimi s 237 body má ve svém profilu fotku věci, do níž bych ho s radostí uvrhl, vzhledem k faktu, jakým způsobem tu komentuje filmy. ()
Suchý příběh o masovém vrahovi, který zabil v období první světové války mnoho žen. Vyhledával celkem jednoduché cíle, jako jsou vdovy, ženy osamělé klvůli válce a naivní mladé dívky toužící po lásce. Doba mu přála a tak jednoduše stačilo říkat jen to, co chtěli slyšet. Patrick Timsit, který ztvárnil tuto postavu, nebyl příliš přesvědčivý a na milovníka se moc nehodil a tím kazil dojem celého filmu. Námět je určitě zajímavý a věřím, že ve správných rukou z něj může být ještě lepší krimi, než je toto celkem nudné zpracování z roku 2005. ()
Reklama