Vojna a mír
Vojna i mir
War and Peace
Obsahy(1)
Vojna a mier, na bojisku aj v ľudských srdciach. V tieni Napoleonovej invázie do Ruska sa do seba zamilujú predstavitelia dvoch rodín aj napriek rozdielom, ktorí medzi ich šľachtickými rodmi panuje. Mladá šľachtičná Nataša Rostovova (Ljudmila Saveljeva) žije v nešťastnom manželstve s Pierrom Bezuchovom (Sergej Bondarčuk), čo vyústi do romániku s temperamentným princom Andrejom Bolkonským (Vjačeslav Tichonov). Keď vypukne vojna a Moskva sa dostáva pod francúzsku okupáciu, každý musí zápasiť s nástrahami lásky, čeliť stratám a búrlivým udalostiam histórie, ktoré preukážu česť, odvahu a odolnosť ľudského ducha tvárou v tvár nepriazni osudu. (Arsenal83)
(viac)Recenzie (44)
Für mich - 85%, - /promluvy, rozmluvy, jež naštěstí od 2. dílu ustaly a samotný 1. díl, jenž mě přímo nezklamal, ale ani příliš neoslovil/, + /bitva u Slavkova, Borodina, chaos v Moskvě/pro Rusy spíš apokalypsa/, ústup Napoleona, 2. díl - plesy, hony atd., je toho mnohem víc/, hodnocení - přesně jako ruský medvěd, pomalejší rozjezd/1. díl/, pak ostré zvýšení tempa a úrovně/2. díl se mi tak líbíl, na rozdíl od 1./ a potom zuřivý dojezd/3. + 4. díl/ spolu s největší filmovou bitvou všech dob, jinak řečeno delší začátek/trvalo, než se ruský medvěd dostal do tempa/, ale v cíli bez soupeře, poznámky - předobraz, vzor pro každé další zpracování, bitva u Borodina - takhle se to má dělat ()
Přiznávám, že jsem neviděl tento film jako celek, ale ony 4 díly a to po týdnu, jak je dávali na ČT2. Film se mi nezdá dobrý natolik, aby si zasloužil hodnocení po částech, každá sama o sobě je koukatelná jen pro toho, kdo četl Tolstého román. A ty části se od sebe koncepcí i kvalitou liší velmi málo. Je to zkrátka sovětská odpověď na Holywoodské velkofilmy přelomu 50. a 60.let 20.století (Kleopatra, Ben Hur, Spartakus). A jak to sověti dělali vždy, když chtěli ukázat (hlavně vlastnímu publiku), že jsou lepší než Západ - neomezený rozpočet, kvalitu nahradit kvantitou a ideový záměr nezakrývat. A dopadlo to skoro vždy stejně: výsledek je fungující, ale ve srovnání se vzory, které chtěli předehnat, to není nic moc (viz třeba i takový raketoplán Buran, vzlétl jen jednou na pár hodin a finito). Je to předlouhé, bombastické, herci hrají dobře, ale rozhodně to uchvátí jen zaryté rusofily. Protože to hlavní, co film přináší je dost komplexní obraz ruské duše (mimochodem je hodně vzdálen duši středo a jihoevropskch Slovanů). Herecké výkony dobré, pojetí kamery osobité, ale ne špatné. Po částech se na film dá koukat, ale do kina bych na něj nešel (steně by se musela dělat čurací pauza). ()
Z menší části žalozpěv nad hrůzami války, z větší vlastenecký chorál. Bondarčuk dal přednost místy až manýristickému opernímu patosu před střízlivým realismem a tah mu vyšel lépe, než bych čekal: dílo ctižádostivě, ale pevně rozkročené někde na půli cesty mezi Gancem a Malickem, si podle mě přes všechny své slabiny (včetně režisérova sebeobsazení do hlavní role) zaslouží, aby se o něm psalo jako o díle mistrovském. ()