Vánice

Jednoduchá, ale realisticky vykreslená zápletka odehrávající se v horách, kde se počasí mění každou chvíli. Pokus o drama tříští některé zbytečné vtípky, i když některé dialogy pobaví: "-Hory jsou hory. / Ale já jsem od Pardubic. Proč někdo nehoruje pro rovinu?" Podobné filmy:Synové hor. (05.12.2010)

Čo to je za vola, čo sem dá takýto obsah. Recenzia v obsahu, naviac nepravdivá, pretože film vôbec nie je nezáživný a neobratne natočený, ale k príslušnému roku vzniku úplne primeraný. Skôr patrí k tým lepším a dokonca sa objavilo aj zopár adrenalínových scén. Teda do tej miery, ako sa to v Krkonošiach aj s trikmi vôbec dá. Na lepšie tri hviezdy. –––– Dokud je kalamita, bude to jako na vojně. Každý dostane svůj denní příděl a s tím musí co? Vystačit. (02.02.2018)

Film je poctou těm, kteří v horách zachraňují lidské životy. Já si jich cením dvojnásob, neboť jsem na lyžích stál naposledy před nějakými třinácti lety a nemůžu říct, že bych na to vzpomínal nějak moc rád. A navíc si to neplánuju v nejbližší době zopakovat. Spíš mě zaráží podivné chování těch, které má horská služba na starost. (SPOILERY) Chlápek nelyžař se v počasí, ve kterém by krysu nevyhnal, dostane k nějaké horské chatě, a když se dozví, že chata, ve které má být, je pár kilometrů od místa, kde se právě nachází, rozhodne se, že bude s bílým peklem bojovat dál. Partě nějakých bláznů je úplně jedno, že vyhlášen zákaz vycházení, a rozhodnou se uspořádat vánicovou párty. Proč se ty lidi chovají tak pitomě? Byl scénář napsán podle skutečných událostí? Pokud ano, ztrácím víru v lidský rozum... 75% (05.02.2015)

Chtěl bych být ladným sjížděčem zasněžených svahů, ale mé pozadí se setkává se zemí příliš často na to, abych tento sen někdy uskutečnil. Snímky z hor mne však baví a z tohoto záchranářského kousku na mne pomrkává přesvědčení, že hercům větřík zákeřně pronikl pod Jägerovy drtiče mrazu a já jsem chvílemi spontánně mrznul s nimi. To se někdy stane, když meteorkáři ze Sněžky na chvilku zaspí. (31.01.2012)

Překvapivě dramatický snímek o nelehké práci Horské služby v Krkonoších v zimním časech. Byť se již v době vzniku psala 60.léta, filmové postupy jsou stále z let 50. což trochu celkový žánrový dojem narušuje. Hlavním postavou příběhu se zdá být horský pošťák trpící fóbií z lavin. Nebyl by to špatný nápad, jen kdyby to bylo daleko více rozkreslené. Počáteční náznak o psychologický motiv se náhle rozplývá a dál si to jde již svou cestou hrdinného a však velmi opatrného dobrodruha. Důvod jeho strachu z lavin taktéž není zrovna nijak zvlášť vysvětlen. Nejde však o jedinou postavu, kterého si dějství velmi všímá a tak je vyprávění vcelku rozmanité. Vše probíhá podle zavedených světových šablon, jen na československý způsob a vskutku velmi dobře. Děj se plynule rozvíjí a postupně nespěchajícím tempem buduje atmosféru, při kterém nechává diváka žasnout, jak se to tvůrcům za nelehkých podmínek podařilo natočit. Scéna s lavinou je vytvořena vskutku šalamounsky. A tak se jedná o zajímavý snímek, který by rozhodně neměl zůstat bez povšimnutí. (12.11.2015)