Welcome to Sarajevo
Réžia:
Michael WinterbottomScenár:
Frank Cottrell BoyceHudba:
Adrian JohnstonHrajú:
Stephen Dillane, Woody Harrelson, Marisa Tomei, Kerry Fox, Goran Višnjič, James Nesbitt, Emily Lloyd, Labina Mitevska, Juliet Aubrey, Frank Dillane (viac)Obsahy(1)
Rok 1992, začátek Sarajevské blokády. Nepokořitelný duch obleženého města nenechá nikoho nedotčeného, novináře nevyjímaje. Jeden z nich, Michael Henderson (Stephen Dillane), který si vydobyl ostruhy podáváním zpráv z ohnisek napětí po celém světě, ztrácí objektivitu a stává se součástí dění. Zjišťuje, že nic z jeho předchozích zkušeností se nedá porovnat se Sarajevem. Film založený na skutečných příbězích obsahuje unikátní autentické záběry občanské války v Jugoslávii. (Warner Home Video CZ)
(viac)Recenzie (47)
Vojna na Balkáne bola krutá a vinníci sú všetci, tak ako všetci majú na rukách krv. Svet si ju však často po rokoch spája iba s najvýraznejšími udalosťami akými boli práve obliehanie Sarajeva, masaker moslimov v Srebrenici, hon na Srbov v Chorvátsku, boje o Vukovar a boje v Kosove, no zjednodušovať a súdiť len podľa týchto udalostí by bolo trestuhodné, navyše z pohľadu médií išlo o zjavné protisrbské nálady a akoby iný meter na všetko. Možno je to aj práve Sarajevom a Srebrenicou, že to tak dopadlo. Ktovie koľko ohňa pridal tento film, až nakoniec prišlo k nesprávnemu bombardovaniu o pár rokov po tomto filme. Iste to tam bolo hrozné a mnoho z toho, čo bolo vo filme sa zakladá na pravde, ospravedlňovať nikoho nemienim, boli to predsa zločiny, aj keď voči moslimom nech už boli a sú akýkoľvek, ale boli. Rozlaďovali ma skôr veci ako šialene nepresný počet obetí ohľadom tamojšej vojny, dodnes mám pocit, že nikto nevie ani čo i len približný počet a tak sa s tým manipuluje, ďalej akoby správne reči vtedajších svetových politikov ako Bush, Clinton, pričom vieme, že reči ako, že s teroristami sa nesmie vyjednávať, boli len reči, lebo s nimi vyjednávali a s mnohými aj spolupracovali. Taktiež ma rozladilo to, ako tí Četnici mali zobrať deti z autobusu, pričom sa nedozvedáme prečo práve tie a prečo to malo taký jednostranný podtón, ale beriem, mohlo sa také niečo stať, no celý film pôsobil chladne, akoby ani nebol z vojny. Áno, vieme ako časom vnímali ľudia tam vojnu, napríklad z mnohých filmov, no ten začiatok bol šialený, Američania niekedy vytvoria divné, jednostranné až propagandistické filmy. Tento bol zvláštny, lebo som mal pocit, že sa snažil skôr ukázať útrapy vojny a obliehania, aj vďaka skutočným záberom a aj keď má výrazné kontroverznosti, dajú sa zobrať rôzne. Herecky to nie je výnimočné, no prišlo by mi divné uctiť si pamiatku nevinných, ale aj vinných nadhodnocovaním, štyri hviezdy sú odo mňa, lebo to tak cítim. ()
Veľmi náročný film, ktorý nám trochu poodhaľuje život vo vojnovom Sarajeve z obdobia niekedy pred rokom 1997. Film vnímam silno aj v súvislosti s tým, že som v Sarajeve bol v roku 2005, stopy vojny tam ešte stále boli, no ľudia boli evidentne radi, že sa to skončilo. Welcome to Sarajevo je silné aj pre to, že sa natáčalo bezprostredne po skončení vojny priamo v tom meste a tak nádych dokumentárna nie je iba mylnou domnienkou - kulisy nie sú filmové ale kruto skutočné. Highlit filmu je absolútny záver a Koncert za mir si zaradím medzi svoje najlepšie filmové skladby. Silné, veľmi silné 4* ()
Opět se potýkám s rozpačitým dojmem a zřejmě budu souhlasit s názorem, že to mělo být buď pojaté celé jako dokumentární film a nebo jako příběh podle skutečné události, protože obojí by mohlo být silně emotivní i tak. Tahle mixáž autentických záběrů a zároveň určitého příběhu (i když podle skutečné události) na mě nepůsobila vůbec kompatibilně. Navíc některé scény z té příběhové linie bych úplně vynechala, protože byly naprosto zbytečné. Z této oblasti nemůžu nesrovnávat s filmem Válečníci, který mě svou atmosférou sednul daleko víc. Tím ovšem neříkám, že na mě autentické záběry nezapůsobily silně depresivně, protože taková krutost a lidská tragédie nemůže nechat klidným snad vůbec nikoho. ()
SNAJPER - DAN I NOĆ ! Tento nápis jsem kdysi viděl na dobové fotce z rozstřílené Jugoslávie a přestože to nemuselo být zrovna ze Sarajeva (ale klidně z Bihaće, Mostaru, Banja Luky nebo z Vukovaru), byla to jedna z nejlepších válečných fotek, co jsem kdy viděl. A stejně tak tento skvělý film skvělého režiséra a se skvělými herci. Tohle vás dostane. Budete brečet a budete mít depresi, protože UVIDÍTE VÁLKU takovou, jaká doopravdy je. Jeden z nejlepších válečných filmů až témeř hraničící s hraným dokumentem. MUST SEE. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (3)
- Film je založený na skutočných príbehoch z knihy britského vojnového spravodajcu Michaela Nicholsona - "Tisíc míľ z mŕtvej zeme" (orig. "Natasha's Story" - 1995). (MikaelSVK)
Vítejte v Srby obleženém Sarajevu, 14. nejhorším místě na světě, kde se denně střílí, ostřeluje, lidé umírají na ulicích a děti jsou umístěny v sirotčinci, který se nachází u frontové linie. Syrový, naturalisticky natočený film, podávaný z pohledu zahraničních novinářů a neschopné OSN. Je rok 1992 a reportér ITN Michael Henderson cestuje do obleženého Sarajeva. Zde se seznámí s americkým hvězdným novinářem Jimmym Flynnem, který vyhledává napínavé příběhy a záběry. Henderson a Flynn se spolu spřátelí, ubytují se v hotelu Holiday Inn, který je hlavním ubytovacím zařízením pro novináře. ITN si najme nového překladatele jménem Risto Bavic, který se stane Hendersonovým překladatelem. Během své práce sledují trýznivé osudy obyvatel Sarajeva, lidi umírající na ulicích, starou paní, která je v šoku a nechápe, co se děje. Z toho jsem měl málem PTSD. Situace se změní, když Henderson obdrží report ze sirotčince Ljubica Ivezic, který se nachází na frontě a ve kterém žije dvě sta dětí v zoufalých podmínkách. Ve Spojeném království jsou však na pořadí dne zajímavější zprávy, a tak se Henderson rozhodne udělat z příběhu sirotčince hlavní zprávu, aby upoutal pozornost veřejnosti na tuhle brutální válku a podpořil evakuaci dětí do bezpečí. Americká humanitární pracovnice Nina organizuje autobusovou evakuaci dětí do Itálie, kterou schválila OSN. Henderson přesvědčí Ninu, aby zahrnula do evakuace také Emiru, bosenskou dívku ze sirotčince. Nina ví, že to není povoleno, protože povoleny jsou pouze převozy k příbuzným do zahraničí. Henderson a jeho kameraman cestují s dětmi v autobuse pod záminkou toho, že o tom napíší novinový článek. Bosenští Srbové však evakuaci brání a autobus musí používat objízdné trasy. Autobus přepadnou zkurvení ozbrojení Četnici a násilím z něj vytáhnou několik bosenskosrbských sirotků, včetně malého bratra jednoho kluka – to bylo fakt kruté. Četnici je naloží do náklaďáku a odvezou zpátky. Henderson se s Emirou vrátí do Londýna a adoptuje ji do své rodiny. Po několika měsících se však ozve Emiřina odcizená matka. Henderson se tedy vrací do obleženého Sarajeva, ve kterém kvete organizovaný zločin a hledá Rista, ze kterého se stal bosenský voják. Henderson jej požádá, aby mu pomohl najít Emiřinu matku. Emiru dala její matka do sirotčince pod tlakem rodiny. Risto je ve svém domě zabit odstřelovačem, a tak musí Henderson požádat o pomoc Zeljka, vrátného v Holiday Inn. Zejlko mu pomůže dostat se k Emiřině matce, která však nakonec souhlasí s tím, že Emira bude v Anglii šťastná a podepíše adopční papíry. Hlavním motivem filmu je však zesměšňování toho, že úředník OSN prohlásil, že Sarajevo je 14. nejhorší místo na světě. Hurun, Ristoův přítel a violoncellista říká, že zahraje koncert v ulicích Sarajeva, až bude označeno za nejhorší místo na světě. Na konci filmu uspořádá Hurun „koncert míru“ na kopci s výhledem na Sarajevo a hraje na violoncello stovkám obyvatel a také Hendersonovi a Flynnovi. Koncert je sice krásný, ale zároveň znamená, že Sarajevo se skutečně stalo nejhorším místem na zemi. Zvláštní film, který občas působí jako nepřehledná změť osudů různých lidí, od trpících obyvatel Sarajeva po novináře a který jako by nesledoval žádný konkrétní příběh. Záměrem bylo zřejmě ukázat krutost a brutalitu války v bývalé Jugoslávii, a to se povedlo skvěle. Obzvláště to, že do příběhu byly zahrnuty děti – sirotci hrálo mně jako divákovi hodně na city. A pohled na mrtvá batolata nikdy nezapomenu. Miloševič byl pěkný hajzl, stejně jako je dneska Putin. () (menej) (viac)