Shake Hands with the Devil

Já osobně mám rád spíše takováto užvaněná dramata bez většch akcí, ale i přesto velice poutavých. Genocida ve Rwandě už je samo o sobě velice poutavé téma, pokud ještě přidáte skvělé podání, doopravdy vydařenou filmovou hudbu (chvílemi mi připomínala můj oblíbený Black Hawk Down) a excelentně hrajícího Roye Dupuise, dostanete parádní dílko. Přišlo mi to lepší i než hotel Rwanda, možná že to bylo především tím, že to bylo z pohledu generála, kterého velice zasáhla bezmoc a tragédie, které musel nečinně přihlížet po rozkazu nezasahovat v žádném případě - ostatně milion mrtvých mluví za vše. Hodně silnou scénou a kdy se definitvně ve mě něco zlomilo bylo, když se generál pochází po mostě, který je plný mrtvých. Se zcela čistým svědomím plný počet a nečekaně silný film. Po delší době něco dobrého co přišlo z Kanady. (Viděno 25.02.2010) (27.02.2010)

Po Hotelu Rwanda napůl dokumentární film o tom samém z trochu jiného pohledu. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo lehce amatérské zpracování. Jinak je z toho ale cítit strašlivá atmosféra a člověk věří, že se všechno stalo tak, jak je to popsáno. Scéna u potoka je jednou z nejdrsnějších věcí, co jsem kdy viděl. 90% (10.07.2017)

"Raději nízkorozpočtový TV film, než se nechat překvapit Hollywoodským produktem upraveným pro masy." To bylo skutečně dodrženo a tak je zde zobrazeno všechno utrpení bez příkras. Stejně tak naprostá neschopnost ze strany OSN zaujmout jednoznačné stanovisko a postavit se k problému čelem. Výsledkem je Rwandská genocida, která si během 100 dní vyžádala kolem milionu obětí, tedy přibližně 10% obyvatel! Přičemž zahraniční velmoci odvracejí zrak. Věřím, že generál Dallaire je skutečný hrdina, člověk, který víc koná než mluví. Nehodlá se smířit s pozicí bezmocné figurky, která nečinně přihlíží systematickému masakrování bezbranných civilistů. Jeho činy narozdíl od politických postojů mají reálný význam, byt' by měly váhu jediného zachráněného života. Ve Rwandě jich bylo 32 tisíc. Po dokoukání budete plní pocitů, nejen lítosti a nepochopení, proč musela situace zajít tak daleko, ale věřím, že budete nasraní (slušně řečeno). Já byl pořádně. (08.07.2011)

"Jsme rozhodčí. Nejsme trenéři!" Generál Dallaire, jako správný chlap, chtěl zvládnout úkol nestranného kontrolora míru ve Rwandě. "Vychytralá" taktika z vyšších míst z něj však učinila jednoho z nedobrovolných přihlížečů vraždění civilního obyvatelstva. Rozumím tomu, že se naštvaný Dallair chtěl o své zážitky podělit s lidmi, ale mne to tedy příliš nezasáhlo a zdejší vysoké hodnocení beru spíše jako odměnu za to, že promluvil. To však nic nemění na tom, že lidstvo by si mělo pamatovat toto zvěrstvo a tradiční schopnost RB OSN vydávat nic neřešící "ostré rezoluce" by konečně mohla vést k jejímu zrušení. To se samozřejmě nestane, protože pořádný čuník si své korýtko pohlídá. (18.04.2016)

Vynikající válečný drama, fascinující výpověď generála Dallaira, nekompromisní kritika fatálního selhání OSN. Shake Hands with the Devil jde oproti Hotelu Rwanda daleko víc do hloubky samotnýho konfliktu a přináší tak ještě víc znepokojující pohled na rwandskou genocidu, přitom je však neustále objektivní a vyhíbá se zbytečnýmu sentimentu. Napětí, nejistota a strach tu jsou cítit téměř v každý scéně a film vás tak nenechá ani na okamžik vydechnout. Neschopnost vedení OSN a alibismus západního světa se táhne od začátku až do konce, nejvíc jsou ale vidět při scéně, kdy je mírová jednotka rebelama donucená složit zbraně a bez možnosti jakýhokoli zásahu sledovat počátek genocidy. Západ tak do značný míry nese zodpovědnost za tisíce životů, který měl a mohl zachránit, sebeobviňování generála Dallaira není vzhledem k jeho omezenejm možnostem na místě. Co se týče samotnýho filmu, Roger Spottiswoode zprostředkoval světu rwandskou tragédii víc než dobře a stejně tak Roy Dupuis je v roli generála Dallaira velmi přesvědčivej a dokázal na plátno přenést jeho lidskost, odvahu a odhodlání. Filmu v podstatě nemám co vytknout, pro mě osobně je velmi příjemným překvapením a jedním z nejlepších novodobejch válečnejch kousků. Z dvojice nejznámějších filmů o rwandský genocidě rozhodně číslo jedna. (18.04.2011)