Francúzska spojka II

Přiznám se, že (ač tu většina tvrdí opak), já mám mnohem raději "dvojku", než "jedničku". Více mne "vcucla" a mnohem silněji na mne zapůsobila - obzvláště scény, kdy Pepka nadrogovávali a posléze jeho léčba; ale neméně třeba i to, jak se Henry, ač ho původně neměl zrovna moc rád, o Pepka velmi obětavě staral a pomáhal mu ze všech sil se ze závislosti dostat. Dále třeba ponurost a šeď (doslova) prostředí starého sklepního vězení, kde Pepka léčili (a ten quasi hotel taky nebyl zrovinka z nejluxusnějších), což jen umocňovalo celkovou mrazivou atmosféru filmu (společně se skvělou hudbou - tu samozřejmě také nemohu opomenout). Poprvé jsem film (oba) viděla již v dětství (snad ve 12 letech), a ta slavná Pepkova scéna, kdy se v abstinenčních křečích svíjí na zemi, mne totálně odrovnala. Tenhle film by měli pouštět ve školách - coby poučení i prevenci pro mládež - namísto obvyklých (povětšinou) trapných a nudných dokumentů. A myslím, že by to bylo nejen mnohem zábavnější, ale především účinnější. (01.12.2012)

Tak mně tahle spojka přišla lepší než ta předchozí. (Závratný úspěch v tom, ale nehledejte.)Přišla mi koukatelnější snad hlavně proto, že se odehrávala na atraktivnějším místě. I ten Hackman se mi zde docela líbil. Více akce a snad byla i lépe natočena. Sem tam byl film k mému překvapení i trošku vtipný. V červených číslech je však film z jednoho prostého důvodu - moc lidí ho nevidělo. Já hodnotím lepší 1*. (29.12.2011)

Druhý díl Francouzské spojky jsem také viděl poprvé někde v dětství a pak ještě několikrát a nikdy se mi nezdál horší, než ten první. Po letech tu trošku rozdíl je. Dvojka už nemá ten punc originality prvního dílu a není tu ani ta mravenčí policejní práce co byla v jedničce. Doyle se ocitá v Marseille, kde mu nikdo nerozumí, místní policajti se ho snaží zbavit a tak se v první půlce víceméně poflakuje, dělá binec a doufá, že si ho všimnou, což se nakonec stane. Zbytek je výborný - pár ostrých přestřelek s lépe vyzbrojenými mafiány, nezapomenutelný běh přístavem (s výbornou ruční kamerou!) na konci a atmosféra špinavého města plného bordelu. Především je tu ale asi půlhodinová pasáž, kdy je hrdina chycen, naučen na heroin a pak prochází peklem odvykačky. To se mi ve 12ti zarylo tak hluboko do paměti, že to byl spolu s četbou Mementa jeden z důvodů, proč jsem se podobnému svinstvu nikdy ani v nejdivočejších letech ani nepřiblížil. O kousek slabší, ale stále výborná 4* kriminálka se zadostiučiněním na konci. (02.05.2023)

„Francúzske spojenie (II.)” medzi Marseille a New Yorkom, sprostredkováva za americkú stranu → absolútne (ne)ohrozený detektív Jimmy "Pepek" (námorník) Doyle, že zase pre zmenu za domácich kope → anglicky hovoriaci inšpektor Henri Barthélémy, pričom príchod Američana do Massalie, je celkom prozaický, keďže mu minule → obávaný drogový priekupník Alain Charnier, nielenže ubzikol, z čoho automaticky vznikli i ďalšie, početnejšie problémy, no súčasne sa niekde v tomto prímorskom prostredí znovu tento "slizký grázel" nachádza, a práve preto by ho najradšej (i)hneď vystopoval, ale najmä ho navždy poslal do »večných lovísk«, čím by mal snáď konečne dušu i srdce na mieste, no nie je to vari tá úplne najskutočnejšia pravda, akú by si mohol každý, povedzme trochu - viacej (po)čestnejší policajt želať, všakže, dobre vravím ? No, súčasne podotýkam i to, že nič nie je také obzvlášť jednoduché, ako by to na prvý pohľad mohlo vypadať. Vysvetlím... Totižto, Pepkovi nechávajú príliš veľkú voľnosť, a tak si ho skôr, či neskôr, „dokonca myšiak ("Jerry") i sám nájde, keď kocúrovi ("Tomovi"), sa táto konštelácia, asi pozdávať bohvieako nebude” , čo je mimochodom ďalšia hmatateľná rana pod pás, ako sa nasledujúce udalosti vyvíjajú v neprospech fízla, ktorého najprv unesú, neskoršie nadopujú samým « kakaom » , potom sa ho zbavia, ako prašivého psa, aby nakoniec → podstúpil mimoriadne drsnú odvykačku, kedy si už divák normálne myslí: „Toto musí byť hádam jeho definitívny koniec ?!” To sa ešte i patrične uvidí, alebo „kiežby i na psa prišiel (niekedy) mráz” ? / Nie som extra spokojný so sequelom "French Connection II" z roku 1975, ktorý bohužiaľ svojmu predchodcovi nesiaha takmer ani po členky, ak mám byť teraz úprimný. Môžem pôsobiť akosi (nad)štandardne-kriticky, no nedokážem si vôbec pomôcť, ako Frankenheimerov film → na mňa väčšinou pôsobil, ako trebárs nejaký nevydarený mix rôznych žánrov s hluchými miestami, a to najmä vo svojej prvej polovici, ktorých bolo vskutku naozaj neúrekom. Protagonista neustále len kamsi po uliciach pobehoval, ako dajaký splašený kôň, aby neskôr zasa strašne vrešťal, ako zmyslov zbavený, z čoho som začínal byť už extrémne unavený. Našťastie sa celkové dojmy postupne vylepšili, ale konečné → (pred)finále, je veľmi slabou satisfakciou na to, aby som mohol skonštatovať, že snímok stojí za pozretie. Všetko, čo mal originál, kópii už sakramentsky chýba ! Z určitej časti sa jedná o filmový chaos ! A Hackmanovi táto rola nesadla, čiže sa mu nepodarilo znova vkročiť do tej istej rieky. (31.08.2021)

Vyhýbal bych se frázím, že Dopadení je mnohem slabší než první díl. To není pravda. Film je natočen minimálně stejně dobře a má srovnatelné akční pasáže, které jsou zde navíc obohaceny o efektní záběry z pohledu Pepka. Jedinou nevýhodou je samotný scénář, který již nepůsobí tak realisticky a navíc mi v něm občas skřípe logika. Například to že by mafiání nechali Pepka jít, zkrátka působí velice nepravděpodobně, stejně jako i pár jiných dějových zvratů filmu a to je vzhledem k tomu, že si film zakládá na realistickém pojetí nešťastné rozhodnutí. Jinak ale skvělá (29.11.2010)