Francúzska spojka II

Je to o niečo záživnejšie ako prvý diel, ale tiež žiadna sláva. Aspoň sa trochu menej chodí a behá a o niečo viac droguje. Tento film by mal vidieť každý začínajúci konzument tvrdších drog, aby mal trochu predstavu, do čoho ide. Policajti viac ako prípad riešia vlastné problémy, do ktorých sa dostávajú, a to takmer až do konca po nečakaný všetko riešiaci výstrel. (11.03.2014)

Tak jak v jedničce byly všeříkající záběry, kde lidi spolu mluvili, ale jen otvírali huby a byl slyšet jen okolní zvuk. Tady zas mluvili francouzsky, bez titulků a stejně bylo jasné, o co jde. Stalo se něco, co je u filmů nevídané: dvojka nezahanbila jedničku. Až na tu odvykačku a kecách o baseballu, který trvaly a trvaly a trvaly a bylo to celkem o ničem. Připadal jsem si u toho jak slepec na sjezdu portorikánskejch módních návrhářů - trošku mimo. Jinak to bylo super. Reálné (akorát opět ta přečervenalá krev). A žádnej závěr, jen dva výstřely a šlus. (19.01.2008)

Místy mi přišlo, že ten snímek prostě nemá žádné tempo, jako kdyby se vlekl a nikam nesměřoval. Gene Hackman předvádí výborný výkon, jako kdyby celý film byl o něm a jeho postavě, ne o tom, že se zde řeší nějaký případ, jehož vyústění mě ani nijak moc nezajímalo. První film mě úplně neodrovnal, ale přece jen je v porovnání s tímto výrazně lepší. (26.05.2016)

Druhý díl Francouzské spojky jsem také viděl poprvé někde v dětství a pak ještě několikrát a nikdy se mi nezdál horší, než ten první. Po letech tu trošku rozdíl je. Dvojka už nemá ten punc originality prvního dílu a není tu ani ta mravenčí policejní práce co byla v jedničce. Doyle se ocitá v Marseille, kde mu nikdo nerozumí, místní policajti se ho snaží zbavit a tak se v první půlce víceméně poflakuje, dělá binec a doufá, že si ho všimnou, což se nakonec stane. Zbytek je výborný - pár ostrých přestřelek s lépe vyzbrojenými mafiány, nezapomenutelný běh přístavem (s výbornou ruční kamerou!) na konci a atmosféra špinavého města plného bordelu. Především je tu ale asi půlhodinová pasáž, kdy je hrdina chycen, naučen na heroin a pak prochází peklem odvykačky. To se mi ve 12ti zarylo tak hluboko do paměti, že to byl spolu s četbou Mementa jeden z důvodů, proč jsem se podobnému svinstvu nikdy ani v nejdivočejších letech ani nepřiblížil. O kousek slabší, ale stále výborná 4* kriminálka se zadostiučiněním na konci. (02.05.2023)

Totálně vyčerpávějící pokračování kultovní americko-francouzské kriminálky. Dalo by se rozdělit do tří přibližně stejně dlouhých kapitol. První je přeplněna povětšinou nudnou vatou a ne moc zajímavými vtípky, v té druhé od únosu Jimmyho "Pepka" Doyla v cizím městě to naopak dostává závratný spád. Drsné scény pod jehlou s nedobrovolným vpichováním drog i po mnoha letech působí hnusně, stejně tak nasledující utrpení v abstinenčních záchvatech. Což je v souvislosti s tématem filmu jenom dobře a oceňuju, že navzdory jinému žánru (krimi/ thriller) nabídl v podstatě i psychologické drama se silným prožitkem podporujícím odpor k drogám. Právě tato hodně temná kapitola dělá snímek nezapomenutelným, skvěle to graduje i originálně zrežírovaným lékařským zákrokem. A pak dlouhou úžasnou "alkoholickou" scénou – nádherně hořká absurdita, v níž se donucení k pití alkoholu (známé obecně jako něco negativního) stává pozitivním prostředkem pro překonání daleko horší závilosti (drogy). A hlavně neskutečné herecké sólo Gena Hackmana, když se svým kolegou (dříve spíše protivníkem, teď již pomalu se rodícím přítelem) prožívá v transu u sklenky koňaku zajímavé psychické proměny. V třetí kapitole je pro změnu dění plné svižné akce, tak jak to Frankenheimer obvykle umí, vrcholící dlouohu dechberoucí honičkou na vlastní pěst s totálně nervní kameru. Uffff... Dříve jsem hodnotil třemi hvězdičkami, neoslovil mne moc pokus navázat na původní film dle skutečného případu zcela fiktivním pokračováním, teď jsem ho musel po druhém zhlédnutí i navzdory vyčerpávějícím pocitům více docenit a napsat nový komentář. Na plný počet to z mé strany není hlavně pro onu první kapitolu, nebo-li jinak řečeno dlouhý rozjezd. 80% (09.11.2019)