Francúzska spojka II

Snaha o maximální atmosféru z toho čouhá na všechny strany, ale dvojka stejně působí tak nějak bezkrevně. A to jak příběhově, tak pocitově. Ono se ani není moc co divit protože scénář je vyloženě slabý. Podstatnou část děje zabírá potýkání roztrpčeného Doyla s cizostí Francie a tyhle scény nepůsobí ani drsně, ani relevantně, ale skoro parodicky. Když pominu tohle, tak se pátrání zcvrkne na tři akce a nezapomenutelný Pepkův boj se sebou samým. Gene Hackman svým herectvím dokázal zaplnit většinu hluchých míst, ale i tak se děj často jen pomalu sune odnikud nikam a trochu nudí. Škoda, jednička je perfektní film a přesunem do Provence mohlo pokračování čerpat jak z americké tak z francouzské školy kriminálek. Náznaky tam možná byly, ale nepovedlo se. (09.03.2012)

Jedna z vyjímek v krátké řadě podařených pokračovaní úspěšných prvních dílů. Tuhle "dvojku" zdobí především úžasný herecký výkon Gena Hackmana, který na sebe strhává pozornost ve stísněných prostorách nezvyklým a obdivuhodným způsobem. Z filmu si člověk odnese vzpomínku právě na jeho představení. Lépe nikdy nehrál. (08.09.2006)

Zda je dvojka slabším pokračováním už si nevzpomínám, musel bych to po letech vidět znovu k porovnání, ale tehdy se mi to nesmírně líbilo. Vynikající Gene Hackman alias Pepek byl v té době mým nejoblíbenější hercem a musím se na oba díly podívat znovu , abych zavzpomínal na zlaté časy kinematografie. (18.05.2014)

Za mě chybí jen malinko do úrovně první Spojky. Celkově uhlazenější, méně neotřelé, ale třeba taková ruční kamera je pod Renoirovým vedením rozhodně ještě odvázanější a přitom pořád nesamoúčelná. Kulturní šok prožívaný arogantním Amíkem na výsostném území sladké Francie mě baví, detoxikační pasáž ohromuje, závěrečná štvanice uvádí místy až do transu. (04.10.2013)

R: ČST 2 = 5.6.1988, réžia českého znenia (ČST Praha) = JARMILA BERÁNKOVÁ - Hoci "dvojka" nemá tak akčné pozadie a vznikla snáď len preto aby "Pepek" tajomného francúza dopadol, nemôžem ísť pod 5. Keď som v 80-tych rokoch pri premiérovom televíznom uvedení oboch filmov (a so správnym a v archíve Českej televízie "zakopaným" dabingom), ako sopliak s dovolením dospelých do nočných hodín sledoval túto snímku, vryla sa mi do pamäti scéna v ktorej o posteľ pripútaný Hackman zápasí s peklom závislosti. Drogovej závislosti, ale to je fuk pretože napriek mojim chabým rozumovým predpokladom som pochopil, že akákoľvek závislosť je pre moju povahu neprijateľná. Hoci nezdieľam názor, že umenie dokáže zmeniť svet, na mňa toto posolstvo zapôsobilo ako hrom, takže dnes neležím pod mostom, nefetujem, nepijem, nefajčím ne... tak bacha, ženy tie mám rád. Takže istý druh "závislosti" som si cielene vypestoval. :-) (29.10.2004) (29.10.2004)