Celý svět se směje
Vesyolye rebyata
Jazz Comedy
Moscow Laughs
Obsahy(1)
Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Nádherná bláznivá komedie Celý svět se směje, kterou jsem viděla jako dítě je pro mě do dneška nesmrtelná. Mám stále před očima jak prasata jedli vidličkami a krávy nakráčely do zámku. Byl to opravdu v tehdejší době, kdy jsem ho viděla film, který se vymykal všem jiným sovětským filmům. Měl prostě "šmrnc" americké grotesky. A melodické písničky k tomu. Co jsme si mohli koncem 50 let v našich kinech více přát. Viděla jsem ho několikrát. Mrzí mě, že to nenapadne někoho vydat na DVD. Myslím, že naše starší generace by to uvítala, ale možná i někteří z mladších by zjistili, že vše nebylo tak špatné. Zkrátka je to veselý pohodový film. ()
Jasná klasika tato stará bláznivá komedie u nás promítaná pod názvem "Celý svět se směje" s hudbou I. Dunajevského. Hrají: Leonid Utyosov, Ljubov Orlovová, Maria Strelkovová, J. Ťapkinová, Fedor Kyrichin, E. Geller, A. Arnold, R. Erdman. Film získal jednu z hlavních cen na benátském filmovém festivalu roku 1934. Je zajímavé, že jako hvězda tohoto filmu byl plánován Uťosov, zcela jednozačně však svou kariéru odstartovala Orlova a Uťosov se nijak zvlášť neprosadil. ()
Je sice skvělé, že tato komedie je obdařena velkým množstvím hudby, ale během sledování tohoto dílka jsem zjistil, že té, ač kvalitní, hudby je přespříliš. Vždyť hraní a zpěv zabírá snad polovinu stopáže, bez ní by to byla běžná středněmetrážní groteska. Najde se tam však velké množství momentů, u kterých se divák nachechtá do sytosti, například scénka s hospodářskými zvířaty v domě je opravdu k popukání. Přesto si myslím, že v zábavnosti zaostává za Lloydovými a Chaplinovými počiny (do té doby, než začal natáčet dlouhometrážní filmy) celkem výrazně. 75% ()
Já... No.... BOŽE! Nikdy nedostanu tento film z hlavy... Hluboce mne poznamenal... Uznávám mistrovské zpracování a nádherné animace, ale i přes zručnost se mi film nemusí líbit. Děj mne urazil, nemohu zapomenout na prezidenta ani sekretářky. Přítel po 5 minutách "dobrovolného sledování" prohlásil: "právě mi vytekl mozek ušima" ()
Hudebně krásný film, u kterého nemůžu naprosto uvěřit tomu, v jakém roce byl natočen. Je to hravé, je to zábavné a do toho hraje skvělá hudba. Celkově je to taková moderní pohádka, což nemusí sednout každému, ale pokud se zaposloucháte, budete si film naplno užívat. Zvukově je skvělý a stojí za pozornost. ()
Zaujímavosti (3)
- Ve filmu zazní pochodová skladba J. Dunajevského „Kdo je rád na světě, tak si zpívá“. K této skladbě vyšel u nás i notový zápis spolu s kytarovou úpravou F. A. Tichého a se slovy Jiřího Voldána. Práva z roku 1934 držela Edition Salabert et Trust Cinématographique European a pro Československo 1935 Zdeněk Vlk – hudební závod a nakladatelství v Praze II., Palackého ul. č. 6. O nototisk se postaral Küntsner, n. s., Česká lípa. (Dymnik)
- Film kombinoval hraný a animovaný film. Byl natočen na černobílý materiál, ale později byl kolorován a jde o jeden z případů, kdy taková rekonstrukce dílu prospěla. (ČSFD)
- Film byl po uvedení v SSSR kritizovaný za lehkovážnost, ale režisér měl nejvyšší ochranu: film se velmi líbil Stalinovi. (raininface)
Reklama