Raňajky na Plute

82% Byla jednou jedna země jménem Severní Irsko, kde se za víru platilo krví a v ní žil jeden chalec, který se cítil tak trochu jiný, trochu víc jako dívka... o jeho životě vypráví Niel Jordan nádhernou trošku drsnou pohádku svým jedinečným stylem, který tak trochu provokuje a tak trochu nutí přemýšlet....výtečný Murphy a neméně skvělý Neeson (25.02.2010)

Je málo filmů, které mě posadí na zadek a příběh Patricka "Kitten" Bradena mezi nimi našel své místo. Citlivě odvyprávěná touha po identitě a potřebě lidské blízkosti, dožadující se naplnění dosti svéráznými, proto jedinečnými způsoby, v podání neskutečného C. Murphyho, provázená dobovou, skvěle vybranou hudbou, podtrhující poezii místy až geniálních záběrů - to je Snídaně na Plutu. Podstatu příběhu nejlépe vystihl sám Neil Jordan: "Film není pouze jednoduchým příběhem o transvestitovi - šlapce. Je to příběh o nevinnosti a proměnlivé síle představivosti a o tom, jak dobro mění svět - pokud to jen jde". Tak tak, i červenky to vědí:-) (26.03.2010)

Ten film s dalším shlédnutím jen roste. Tímto tedy zvyšuji na plné hodnocení. Navíc jak jsem se tak na to dívala, tak se mi ten Cillian Murphy čím dál tím víc pozdává - tohle je definitivně nejlepší role, ve které jsem ho viděla (a přesouvá se do mé herecké top5). Snídaně na Plutu je sice jen souhrn výjevů ze života jednoho exota (zvláštní je, že Patrick se oblíká jako holka, ale pořád je tak nějak znát, že holka není, spíše taková androgynní osůbka...), ale ty výjevy stojí vážně za to. Navíc je to tak hřejivě lidské, ale v tom nejlepším slova smylu! Prostě životní strasti, problémy a názory někoho, kdo absolutně nezapadá do šedivé společnosti - Kitten je prostě taková barevná kočička:-) Což zní hrozně, ale přesně to vystihuje, jak ho/ji já vidím - jako někoho, jehož život by za jiných okolností vypadal šedý a černý, ale on/ona si dokáže ve všem najít trochu žluté, oranžové, růžové - drobných radostí, naděje a optimismu. (05.04.2007)

Originální již tím, že hlavní hrdina nehledá otce, nýbrž matku (a sebe samého). K tomu preferuje ženské šaty, nadužívá zdrobněliny a volí zásadně nenásilné řešení konfliktů. Logicky tak padá srovnání se všemi těmi drsnými filmy o severoirské problematice (Ve jménu otce, Zvedá se vítr). Snídani na Plutu oproti nim nechybí také hravost a nadsázka, obsažená už v názvech jednotlivých kapitol (a dovedena ad absurdum závěrečným citátem Oscara Wildea). Ony a výběr songů kontrastujících s děním nejlépe vypovídá o Patrickově bezelstném vnímání světa. Ze strany režiséra šlo o velmi šikovný tah, neboť není třeba vnitřního monologu, k němuž každá adaptace knihy psané ich formou svádí. Být celý film našlapaný jako začátek a konec, možná bych z něj měl nejen chvilkovou radost, ale dlouhodobě dobrý pocit. Třeba dojem vylepší druhé zhlédnutí bez odfláknutého českého dabingu. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Morien, Mahalik, dzej dzej (29.06.2010)

Režisér Neil Jordan se vrací do 70. let minulého století, kdy v Londýně vládne disko styl, ale i underground. Sem zasadil příběh muže, který není stejný jako ostatní a najde své místo i uplatnění jako transsexuál. Tohle téma je mi lidičky natolik vzdálené, že mi dělalo problém toho chlápka pochopit, takže sorry za mé ignoranství. --- Režisér Neil Jordan se vrací do 70. let minulého století, kdy v Londýně vládne disko styl, ale i underground. Sem zasadil příběh muže, který není stejný jako ostatní a najde své místo i uplatnění jako transsexuál. Před filmem trailery na filmy Kvaska, Let’s Dance, Volver, Zahradník, Neviditelné zlo, Časy se mění, v bonusech na tento film, rozhovory s herci a režisérem (6:03), film o filmu (8:53 – spíše další rozhovory), nekomentované záběry z natáčení (8:47) – vše bez titulků. (16.03.2012)