Raňajky na Plute

Ten film mne úplně minul. Plyne tak nějak divně, epizodálně, postavy přicházejí odnikud, po chvíli mizí nikam, děj nikam neposouvají... Zpětně jsem si ani nebyl jistý, co to mělo být - jestli příběh sirotka hledajícího svou matku, nebo transsexuála hledajícího sebe sama... nebo ještě úplně něco jiného... 50% (29.06.2020)

Jsem, kdo jsem. Orientován jinak. Poutem k vysokým podpatkům. Duhový šarm, magii dada, dar dam má poutník povahy slunce. Velkoměstský šatník zase hraje barvami a stíny. Cukrová panenka i madam vamp, opiát. Čáry máry čajů a nástrah. Nejlepší netuctové, "ženské" pusinky rozdává, vykračující si Cillian Murphy, a to od té doby, kdy kamera i pára vřele "přejely" přes nohy horkého dobrodružství dua Lemmon & Curtis. (03.04.2019)

Je málo filmů, které mě posadí na zadek a příběh Patricka "Kitten" Bradena mezi nimi našel své místo. Citlivě odvyprávěná touha po identitě a potřebě lidské blízkosti, dožadující se naplnění dosti svéráznými, proto jedinečnými způsoby, v podání neskutečného C. Murphyho, provázená dobovou, skvěle vybranou hudbou, podtrhující poezii místy až geniálních záběrů - to je Snídaně na Plutu. Podstatu příběhu nejlépe vystihl sám Neil Jordan: "Film není pouze jednoduchým příběhem o transvestitovi - šlapce. Je to příběh o nevinnosti a proměnlivé síle představivosti a o tom, jak dobro mění svět - pokud to jen jde". Tak tak, i červenky to vědí:-) (26.03.2010)

Verdikt: Film jsem viděl s českým dabingem, což NIKOMU NEDOPORUČUJI, již tak (záměrně) přehrávajícího Murphyho totiž doplňuje nesnesitelný hlásek, který vydrží do konce poslouchat snad jen masochista, díky tomu byl hlavní hrdina nesnesitelný, chápal jsem jeho rodinu, která ho vyhodila, nechápal jsem ty, kteří ho nezastřelili, když mohli atd., což výrazně ovlivnilo mé hodnocení. Ale stejně Cillian umí! (09.07.2007)

Příběh excentrického transsexuála začíná skvěle, hned jsem si vzpomněl na mého oblíbeného Forresta Gumpa, nicméně pak se děj roztříští na spoustu střípků, které jsou tu výborné, tu méně a na závěr jsem si jen řekl: Hmm, to je vše ? Od Jordana jsem viděl zatím jen Hru na pláč, Jaye Davidson byl teda hezčí kost a příběh měl mnohem větší sílu. Hudba však byla přímo božská a za červenky půjdu až ke třem hvězdám. (12.01.2012)