Pani pomsta

Výsostně povedené završení Parkovi trilogie (započteme-li i povídku ze Tří Extrémů tak tetralogie) o pomstě. Jako v předchozích případech se na ní podíváme z různých pohledů a znovu úplně jinak. Co naopak zůstává jsou bravurní herci, skvělá technická stránka, obvzláště kamera a hudba, a nejedna scéna, která se zaryje svou silou do paměti. Ovšem proč opakovaně pět ódy na Park Chan-wooka, když je to zhola zbytečné. Tenhle "díl" totiž není o nic lepší / horší než-li ty předchozí. Při takové kvalitě již opravdu záleží na Vás, který z dílů je pro Vás ten "nej". Pro mě to sice tenhle není, ale co už s tím. (15.01.2006)

Velice zdařilý film, který pro trochu "rozkoukaného" diváka v tématu "ženských mstitelek" není natolik originální a spíš evidentně čerpá ze zaběhlých klišé. Vzorů by se daly najít desítky, zejména v 70. letech tyto filmy hodně frčely v Japonsku (explotační asijské období s herečkami-zpěvačkami jako byla Reiko Ike či Meiko Kaji) a nebo už ultrabrutální depresivní počin šílence Vibeniuse Thriller - en grym film (1974) s Christinou Lindberg. Každopádně asijské "pomstichtivé období zneuctěných žen" probíhalo někdy v letech 1970 - 1974. Vsázelo jednak na násilí a brutalitu, tak ale i na neuvěřitelně propracované příběhy, scénáře pomsty a vyjebávky se všemi, kteří se nějaké křivdy dopustily... Takže ač je tento film od Chan-wook Parka velice zdařilý, spíše opakuje témata dávno v Asii zaběhlá a znovu je oživuje v neuvěřitelně působivém podání ...a předkládá s celou parádou nezvyklému evropskému divákovi ... (27.02.2009)

Najslabšia časť trilógie pomsty. Skvelé scény striedajú nezmyselné zábery, ktorých pointa mi častokrát úplne uchádzala. Pre zorientovaní v deji príliš nepomáha ani chaotické skákanie medzi prítomnosťou a minulosťou. Keď ma film začal baviť, blížil sa už jeho koniec. Čo je škoda, pretože predošlé dve časti boli skvelé a určite si ich dám niekedy znova. (05.07.2023)

Lady, máte veškeré mé sympatie. Dvě hodiny nabité skvělou hereckou studií, úžasnou výtvarnou stránkou, barevnou symbolikou, pocity, myšlenkami... Mít zítra ještě den volna, jdu dnes znova do kina. Totálně nasazených 100% za další z asijských filmových básní s úchvatnou hudbou, opět na téma "pomsta není tak sladká jak se zdá", a opět jinak. Dokonale. (25.09.2006)

Tazko sa mi hladaju slova, ako vyjadrit to filmovo bezchybne a mnohovrstevne Parkove uzavretie svojej volnej "vengeance trilogy". Od hereckeho ansamblu (plneho epizodnych uloh hercov, stvarnujucich hlavne postavy v predchadzajucich castiach - Sympathy for Mr. Vengeance, Oldboy), cez dokonale formalne prevedenie (aj napriek tomu, že s filmu cítiť inšpiráciu od Seijun Suzukiho je Parkov audiovizualny rukopis jasne badatelny od nadhernej titulkovej sekvencie, az po bezchybnu kompoziciu obrazu -> striedanie dlhych zaberov, zname jazdy, ako i na milimeter presna montaz so zvukom - prudko navykovy soundtrack pozostavajuci vyhradne z klasickej hudby) az po samotny pribeh, ktory jednak rozsiruje ponatie samotnej pomsty a na druhej strane doslova filtruje situacie, ktore by vasu pozornost od pomsty odvadzali a umoznovali vyraznejsie stotoznenie sa s hociktorou postavou. Navyse vdaka nazeraniu na pomstu skrz zensku postavu je k nam prvykrat v trilogii prisuvana aj velka davka skutocnych citov - materskych a zenskych. Ich emocna sila v ocistujucom zavere je zdrvujuca. (28.07.2005)