Pani pomsta

Poslední - a pro mě asi nejslabší - díl trilogie o Pomstě. Chan-wook Park rozjíždí sice slibné drama, které se však až ke svému závěru poměrně vleče, přestože na konci vrcholí zcela neskutečně. Chápu, že nám režisér musel nejdříve všechny nitky nabídnout, aby za ně mohl následně tahat, přesto zůstanu u tohoto slabšího hodnocení, předchozím dvěma tématicky laděným filmům se tento svou originalitou nerovná. (06.04.2010)

V Odlboyovi mi přišla pomsta dost neúměrná spáchanému činu a především překombinovaná. Nebohá paní Pomsta posunuje schéma o zločinu a trestu na novou, jednoduše údernou úroveň. To co Park na plátně rozehraje už od prvních záběrů je úžasné a vedle opravdu silného ač přímočarého přiběhu zasloužené nemilosrdné pomsty si užijete i zatraceně černý humor. (06.04.2008)

Vizuálně nádherný film, s krásnou hudbou a perfektně promyšlenou zápletkou, jejíž ústřední téma je v případě Chan-wook Parka nasnadě - tento snímek je totiž závěrečným dílem Trilogie pomsty... Žena se vrací po letech z vězení, kde si nespravedlivě odpykávala trest za zabití pětiletého chlapce. Touží po jediném, a to pomstít nejen sebe, ale i ostatní lidi, jimž skutečný vrah tak neskutečně ublížil. Abych pravdu řekl, tak tento snímek na mě zapůsobil ještě víc, než předchozí díl trilogie Old Boy, i když i tam Park kouzlil a vyčaroval ohromně zajímavý film. Nebohá paní Pomsta je však u mě ještě o něco výš, i když zatím nechci jít s hodnocením až na samý vrchol. Zatím... (15.10.2006)

Trilógia o pomste úspešne zakončená, 'Old Boy' ale zostáva neprekonaný. Keď poviem, že z tejto trilógie je najviac tuctový, nenechajte sa zmiasť, voči iným filmom je jeho koncept ohromne originálny, nechýba štipka brutálneho čierneho humoru, surového záveru a precítených hereckých výkonov. Pocity z filmu je ťažko opísať, chlad a hrejivosť príbehu na mňa veľmi zapôsobili, ale stále to nie je moja absolútna predstava dokonalosti. 80%. (03.06.2009)

S Parkem kamarádi nejsme a nikdy nebudeme. Lady byla poslední kapka do beztak přeplněného poháru. Děj je na můj vkus nehorázně rozsekaný a nepůsobí celistvě, množství retrospektiv ve mně nevyvolalo žádnou touhu spojovat si několik momentů dohromady. Park nedává důvod. Jednou jsme ve věznici, pak kdesi v lese, následně se šuká u stolu. No a co? Tento lehce prázdný obsah je vcelku obstojně kryt efektní kamerou, barvitými filtry a rádoby zajímavě nezvyklými „uměleckými“ úhly..ovšem to celé bez efektivity. Vizualita se divákům odporně podbízí a doufá, že touto formou se film bude líbit nejvíc (ech, ty detaily obličejů…). Cítím z toho nechutnou kalkulaci, kterou je Park opepřen i ve svých ostatních filmech, jež jsem viděl (Oldboy, Mr. Vengeance). Co už však leze na nervy nejvíc, je hrůzný expresionistický projev herců. Stačí když chlápka na začátku dívka pošle do prdele, a on má hned v očích litry slz. Kdyby se režisérovi aspoň podařilo dát jim nějaké znatelné vlastnosti! Ale ne, postavy jsou ploché jak čerstvá fošna – důsledkem toho jsem jen nevěřícně koukal, o co se tvůrci na konci ve scéně u televize snaží. Marná sláva, mé srdce bylo kamenné a úsměv ve tváři… Parku, tys mě vlastně ani jednou nenudil, jen mi nemáš co a jak říct; trápíš. A proto se doufám už nikdy nestřetneme. (05.12.2006)