Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrajú:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (218)
"Copak jmelí..."Cimrmani a jejich výprava do nitra černé Afriky! Lidojedi co lidi jedí! Čeština! Ludwig von Úvaly u Prahy! Dobrodružství! Napětí! Divá zvěř! A tisíce slonů navrh! Ehm, tak ne to už je zase odjinud.... A nejhorší Cimrman. Popravdě nebýt jmelí, tak je mé hodnocení ještě nižší. ()
Před shlédnutím hry jsem z různých stran slyšel cosi o tvůrčím úpadku autorské dvojice, ale já bych se pod tyto názory nepodepsal. Je pravda, že úvodní seminář má některá hluchá místa, ke kterým však rozhodně nepatří referát o Josefu Václavu Sládkovi. Hra samotná je pak jednoduše geniální. Například scéna se sestřelováním ometáka prostě nemá chybu a její už tak vysokou úroveň na originálním záznamu ještě zvyšuje ten nepřeslechnutelný smích z publika. ()
Tak za mě je tohle zatím nejlepší Cimrman (asi hned vedle Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého). Na SKVĚLEJ seminář navazuje neméně skvělá hra okořeněná scénami se jmelím. Některý vtípky s těma lidožroutama jsou sice slabší, ale jiné jsou zase nezapomenutelné (obzvláště ty s otcem bratrem Cyrilem Metodějem). ()
Tentokrát budu asi za suchoprda. Čtrnáctá a posléze patnáctá hra byly bohužel velký úpadek. Pár dobrých vtipů (sestřelený sup - aktovka, žraní žab atp.) bohužel zastínilo spousta vtipů poněkud nevtipných a také hodně dost do očí bijících výpůjček z jiných her (jmelí dost připomínalo zvědavého invalidu Frantu Karáska, stejně tak jsme už ve Vyšetřování ztráty třídní knihy viděli nerudného technika; celý námět Čechů putujících do cizích krajin už tu byl v nesrovnatelně lepším Cimrmanovi v říši hudby). Mám takový pocit, že se po revoluci cimrmani snažili až příliš horlivě příbližit „průměrnému českému divákovi“, a možná že průměrného českého diváka trochu podcenili, i když reakce publika byla jako vždy kladná. Řekl bych, že Svěrák tomu dává 50 % zábavy, ale dokonce ani to tentokrát bohužel nestačí. ()
,,V komoře není náboj, v komoře je myš.“ Tady už nezbylo z cimrmanovského humoru vůbec nic. Je tu jen samé křepčení, tanečky, říkanky a ten nejjednodušší humor, který není vtipný. Z úvodní přednášky podal průměrný výkon pouze Svěrák. Brukner a Rumlena byli tragičtí a můj oblíbený Weigel měl pouze krátký a bohužel také nudný výstup. Samotná hra je téměř bez děje, celé počínání na jevišti je statické, dialogy děj neposouvají, pouze dochází k nedorozuměním, která byla otravná. Představitelé divochů hráli mizerně, Brukner taky a Weigelova a Rumlenova role byla špatně napsaná. Aspoň Svěrák odehrál něco, na co se dalo i dívat. Celkově vzato se jedná rozhodně o nejhorší hru od DJC, co jsem viděl. ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (9)
- Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v této hře nikdy rád nehrál (hrál roli Cyrila Metoděje), a proto se brzy role v této hře vzdal. (mnaucz)
Reklama