Příběh dušičkový

Kdybych měla hodnotit jen uměleckou stránku filmu, vyšel by z takového hodnocení Příběh dušičkový velmi dobře. Ale bohužel je tu i obsah, poselství filmu k divákovi - a to už je o mnoho horší. Co vlastně tenhle film chce říci, s čím divák odejde od obrazovky? Že když se výběr životního druha nepovede, když je manželka satórie nebo manžel grobián, rozvod problém vyřeší a může se začít znovu a lépe? Obávám se, že tuhle radu nikdo nepotřebuje. Ta je praktikována dnes a denně, katolíky bohužel nevyjímaje. Že je film velmi krásně udělaný, že humor Ignáta Herrmanna je chápavý a laskavý, jeho jazyk vytříbený a staropražský život a prostředí jsou skvěle vystižené? Jako by to, že jablko je krásné, voňavé a láká k nakousnutí, eliminovalo "zanedbatelnou" skutečnost, že uvnitř je kapka jedu. - - - My katolíci k takovému filmu své ANO říci nemůžeme. (10.10.2018)

Když hovoříme o Janu Pivcovi, tak se mi zdá Láska jako trám krapánek lepší. Není ovšem divu, že ho televize nabídla Československému státnímu filmu do projekce v kinech, třebaže právě tam by asi byl poněkud cítit nádech televizní inscenace. Postava pněkud ušlápnutého Vavřince Konopky je tu postavena proti rozšafnému revidentu Koláčovi. Vavřrincovi uprchla jeho Petronila a začala mu sloužit hospodyně Trpalová, s níž se nakonec tak sbléížil, že spolu čekali děcko. Narodilo se ovšem v den, kdy se domů vrací Petronila... Čas dušičkový, čas nostalgický, ten má s příběhem mnoho společného... (03.05.2021)

Sólovka ušitá pro Hugo Hase. Roztomilý úředník pod pantoflem. Když mu žena uteče s komediantem, velice se mu uleví a zahoří láskou ke své hospodyni, se kterou si uplete dítě. Po návratu ženy pak přichází teprve to pravé „peklo“. Hezky vygradovaný příběh ovšem stojí především na krásně „ujetém“ herectví Hugo Hase. Obsazení je hvězdné, ale kamera i děj se soustřeďuje zcela na hlavního hrdinu. K tomu zajímavá a velice moderně pojatá hudba – především ta rozhodně nezestárla a mohl by se jí chlubit klidně i jakýkoli současný artový snímek. (16.10.2014)

Nejprve jsem měl z tohoto "filmu pro pamětníky" trochu obavy, ale nakonec to bylo celkem vtipné. Pan oficiál Lorenc Konopka žil dlouhou dobu se svou přísnou manželkou Petromilou, která mu vždy při návratu domů dávala dýchnout a byl z toho manželství celý nešťastný - "proč jsi mi Bože nadělil tu mou Petromilu". Se svými starostmi se svěřuje revidentovi Koláčovi, kterého hraje jako vždy skvělý Jaroslav Marvan, tady je v poněkud laskavější roli, než jsme zvyklí z jiných filmů. V roli starého mládence, který je panu Konopkovi nápomocen a vystupuje jako jeho kamarád, aspoň tedy ze začátku. "Starý mládenec, co ten ví o životě?". Má aspoň svůj klid a pohodu, zato však musí jít teplá jídla jen v restauraci, zatímco Lorencovi vařila Petromila. Jednoho dne mu však Petromila uteče z bytu a jako náhradu mu doma zanechá hospodyni Trpalku, o kterou Lorenc nejprve nestojí, postupně však oceňuje její starost a péči a dokonce s ní přestane žít jen "ve vší počestnosti". Od kartářky pak zjistí, že mu Petromila utekla s komediantem a cirkusákem Chramostejlem, a že pokud se nevrátí do dušiček, tak se nevrátí nikdy. To panu oficiálovi naprosto vyhovuje a se vším je spokojen. Jednoho dne se však Petromila zase vrátí, načež jí naštvaný Lorenc opět vyžene a rozpoutá se mezi nimi soudní pře, protože jej Petromila zažaluje za cizoložství a dokonce i prostituci. Situaci však pomůže vyřešit onen komediant, který ztropí scénu před advokátem a totálně Petromilu znemožní tím, že dokáže, že s ním fakt utekla. Ve své době se muselo jednat o nepochybně vtipné dílo, se vším tím onikáním, Lorencovým "Ježišmarjá", jeho promluvami do kamery, střídání komických a tragických póz a nostalgickou vzpomínkou na starou Prahu. Také je zde vtipně srovnán život dlouhodobě ženatého chlapa a starého mládence a z toho jasně vyplývá, že oboje má své pro a proti. (07.06.2022)

Dokonalé a nenapodobitelné Pivcovo herectví a jeden z nejlepších Pivcových televizních výkonů vůbec, s jeho slavným a typickým"jéžišmarjá", co více si může divák starých černobílých "TELEVIZNÍCH" snímků ještě přát..? Revident v podání Jaroslava Marvana byl také výtečný, podobně jako třeba menší role Dvorského zřízence. Zhruba tak na stejné úrovni s jiným úspěšným Filipovým televizním filmem "Láskou jako trám! Vše podstatné už ale napsal a vystihl uživ. Oskar. Nikdy neokoukatelná, stálá, a hodnotná televizní zábava. Televizní Pivec byl stejně nejlepší, to mi nikdo nevymluví. (29.07.2007)