Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

FIlm, ktory obsahuje vsetky prvky, ktore maju korejske romanticke bijaky, avsak podava ich trochu inym spodobom. Menej vystrednym, umiernenejsim, tissim, naplnenym mnozstvom nadhernych scien bez slov, ktor mi dovolili viac rozmyslat a citit. A nielen ustredny par, ale aj mnoho dalsich postav, a ich osudov mi utkvelo v pamati - a mozno prave pre to som po dopozerani filmu nemal ten pocit, ze som videl "iba" jednu nadhernu romancu, ale nieco viac. Nieco, co sa vznasa vysoko nad tymto pribehom, nieco ludske, nieco trpke, nieco smutne.....a nekonecne nadherne. (10/10) (18.10.2007)

V subžánri tragická romantika absolútny top. Film o citoch a pocitoch, tematicky veľmi podobný kórejskému ....ing. Na rozdiel od ...ing je však Sekai no chushin omnoho menej farebnejší a formálne vyčačkaný, je civilnejší a menej uhladený. Práve to divákovi umožní vžiť sa do príbehu, akoby v ňom vlastne sám bol a omnoho intenzívnejšie prežívať s postavami štastné i smutné chvíle. Sekai no Chushin obsahuje niekoľko absolútne geniálnych scén, pri ktorých neostane žiadne oko suché a ktoré mi asi ostanú veľmi dlho v pamäti. Okrem toho je prešpikovaný jemnými detailami, na ktoré si treba dávať pozor, aby ste na záver pred režisérom dali klobúk dole ako perfektne všetky tieto detaily a detailíky sedia a dotvárajú celkovú atmosféru filmu. Film však stojí a padá na hercoch, či už dospelých (opäť raz výborná Kou "Mitsuko" Shibasaki a jeden z Kitamurovcov Takao Osawa) alebo mladistvých ako aj na tom, že je spracovaný ázijským spôsobom, tj. romantika bez akéjkoľvek telesnosti, i keď erotická atmosféra sa tu občas mihne. Takisto je tento film podľa môjho názoru prostý citového vydierania nad prípustnú mieru, čo pri takom námete vôbec nie je samozrejmosťou. Na záver rada cynikom- nepozerať lebo prídete na to, že ste vlastne citlivky 10/10 (08.02.2006)

Druhym najziskovejsim japonskym filmom minuleho roka bola tato patetciky uplakana romanticka drama. Napodiv, napriek mnohym uplakanym klise je to film sviezi a zaujimavy, od zaciatku po koniec, co dosahuje nenapadnym vsunutim detektivno mysteriozneho patrania - po com vlastne? - to je to patranie. Ziadna vrazda, ziaden velky dejovy zvrat sa vsak nekona, kazdemu je to dopredu jasne, no aj tak preco nepatrat, nehladat, nenechat sa napinat osudovou a nenaplnenou laskou. (07.07.2005)

Začněme, že jsem už viděl lepší japonské filmy. Třeba takový Heavenly Forest nebo A Song to the Sun jsou, pokud hovoříme o melodramatech, podle mě lepší. Ve filmu "Vykřikne láska v srdci světa" je mi příjemné emocionální "netlačení na pilu". Volně plynoucí film (samozřejmě výborně vizuálně a a atmoférově vytvořený - "zarámovat" dějovou linii filmu tajfuny je poměrně neobvyklé). Zajímavý příběh o muži, který si po sedmnácti letech pouští kazety namluvené svojí první láskou. Prochází místy, na kterých byli spolu a vzpomíná. Příběh o duši, která došla svého klidu trochu později, než mohla dojít. A o životě s otevřeným koncem. Přestože něco schází, abych mohl tento film zařadit mezi své nejoblíběnější (nedokážu definovat co), je to stále solidní nadprůměr. Čtyři * a 75 procent. ■ Potěšil mě další film s hercem Mirai Moriyama (zaujal už epizodní rolí ve Fish Story). Líbila se mi Masami Nagasawa (naopak nezaujala Kō Shibasaki). A Tsutomu Yamazaki se ve svých sedmdesáti letech (a po druhém shlédnutém filmu s ním) stává mým docela oblíbeným hercem :). (23.09.2010)

Opět jsem unikl mimo realitu, snil krásný a něžný příběh dvou mladých studentů, které rozdělí až smrt jednoho z nich a nechal se unášet proudem pocitů, s nimiž dokáží Japonci, tak skvěle pracovat. Asi se budu opakovat, ale znovu jsem byl u Japonského filmu dojímán těmi nejobyčejnějšími detaily a situacemi. (08.07.2015)