Réžia:
Ivan RajmontKamera:
Vratislav DamborskýHudba:
Miki JelínekHrajú:
Miroslav Donutil, Karel Pospíšil, Jana Janěková ml., Petr Pelzer, Vilém Udatný, Miluše Šplechtová, Alexej Pyško, Jan Novotný, Hana Igonda Ševčíková (viac)Obsahy(2)
Miroslav Donutil v hlavní roli Goldoniho komedie o tom, že sloužit dvěma pánům je věc velmi ošidná. Jedno z nejpopulárnějších představení Národního divadla. Děj se odehrává v Benátkách, kam přijíždí Beatrice v převlečení za svého mrtvého bratra. Hodlá ve městě najít svého snoubence Florinda, který naneštěstí v souboji jejího bratra zabil a musel uprchnout. Beatricin sluha Truffaldino se ve městě potká s Florindem, o jehož totožnosti nemá ponětí, a dá se z vypočítavosti do jeho služeb, protože dva platy jsou víc než jeden. A záměny, převleky, komické střety a gagy mohou začít… Premiéra dnes už legendární inscenace Goldoniho Sluhy dvou pánů se konala v Národním divadle v roce 1994 a hrála se s velkým úspěchem přes dvacet let. Titulní roli mazaného a vychytralého sluhy Truffaldina tehdy vytvořil Miroslav Donutil. V průběhu času se hit proměnil ve stálici a v rekordmana v dějinách Národního divadla. A zatímco v mnoha rolích se už změnilo obsazení, Truffaldino byl stále týž. Když Miroslav Donutil se svým Truffaldinem začínal, bylo mu 43, a když po šedesátce končil, stále ho jeho trochu zmatený a trochu vypočítavý sluha nepřestal bavit. Stejně jako diváky. Slavné a divácky veleúspěšné představení skončilo šestistou reprízou v prosinci 2016. V České televizi jej měli diváci možnost poprvé vidět 15. 12. 2001. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (344)
Bezesporu jde o kultovní divadelní představení, které nadchlo tisíce lidí a některé dokonce naučilo chodit do divadla. Přesto se pro mě nejedná o kdovíjaký zázrak. Problém mám již s předlohou. Nesedí mi ztřeštěné Goldoniho taškařice, kdy je humoru docíleno díky banálním zápletkám a všudy přítomnému pitvoření všech zúčastněných. Navíc jsem kdysi na střední viděl Sluhu dvou pánů v divadle ve Zlíně a tam se mi líbil víc. Nakonec dám tři hvězdy, ale ta třetí je vlastně jen za Miroslava Donutila, který dokázal představení svým pojetím pozvednout na slušnou zábavu. Bez něj by to za mnoho nestálo. ()
Když jsem včera psal komentář k doktoru Martinovi, netušil jsem, že budu večer doslova donucen sledovat další donutilovinu. Co jsem ale mohl dělat? Na jiných televizních stanicích nedávali už vůbec nic, ostatně jako každou sobotu, dokonce i nikdy nezklamávající Tv Šlágr po odchodu Vratislava Měchury nestojí za nic. Mimochodem mám pocit, že včera na ČT art (!!!) pouštěli tu verzi z 2010, ovšem na druhou stranu, ty fotky zde v galerii odpovídají tomu včera viděnému, a csfd se snad nemýlí. No každopádně, protože se jsem rytíř bez bázně a hany, fouknu odpad a tenhle komentář k oběma verzím. Odpad je možná trochu nefér k ostatním účinkujícím, protože v těch chvílích, kdy ze scény zmizel šišlající a přehrávající Donutil, se na představení dalo relativně i koukat. Ovšem těch chvil bylo bohužel pomálu. Obecně mě fascinují lidé, kteří se považují za kulturní či za něco víc proto, že chodí do divadel. Já byl naposledy v divadle 19.8.2016 na Romeovi a Julii v rámci Shakespearovských slavností (kde jsem jako jediný na konci nezatleskal, chachá!) a pak jsem po pěti letech viděl tohle další přestavení. A musím říct, že jsem se ve svém názoru jen utvrdil. Ti, co chodí do divadla, jsou povětšinou pokrytci, kteří by tleskali i Babovřeskům, pokud by je Troška napsal jako jevištní přestavení. ()
ČT ART - Čirou náhodou jsem zapnul alternativní program České Televize a zrovna začínala tato divadelní inscenace. Proč ne, řekl jsem si. Po 2 a půl hodinách musím konstatovat, že to bylo velmi dobré. Samozřejmě pan Donutil je tahoun celého představení, bez něho by to nebylo ono a jeho výkon je opravdu bravurní. Navíc pokud je člověk správně naladěn, dostane se mu královské zábavy. Já jsem sice 100% naladěn na toto nebyl, ale i tak se mi to upřímně líbilo. Navíc jsem rád, že jsem tuto hru, o které se mluví široko daleko, vůbec viděl, jelikož sehnat vstupenku do Národního divadla s dobrým výhledem není lehká věc. Chválím tuto komedii a děkuji ČT za kulturní zážitek. Trocha ironie na závěr - kulturně jsem se vzdělal, aniž bych musel vytáhnout paty z domu :) 80% (2/3 with J.) ()
Doposud jsem neměl velké mínění o commedii dell'arte, ani o herectví Miroslava Donutila. Pravda, komedie je to humorem mírně genitální, výkonem Donutila ovšem skoro geniální! Teprve v závěrečných minutách inscenaci a hercům trochu dochází dech, ale po dvou a půl hodinách maximálního nasazení se není čemu divit. 85% ()
Jednu hvězdičku dávám jenom za to, že mě zaujalo, kolik lidí se při divadle bavilo, a já ne, protože mě to přišlo nevýslovně naivní a trapné. Už tolikrát jsem tyhle kousky viděl a smát se jim ? Pro mě nebylo čemu. Ve své době (snad tu a tam i po ní) mohla tahle divadelní hra vyvolávat smích, dočasně, jako každý dobrý vtip. Ale opakovaný vtip, některý, se přejí. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (3)
- Premiéra se uskutečnila 22.9.1994, s úspěchem se hraje dodnes a představení se stalo nejúspěšnějším v historii Národního divadla v Praze s více než 500. reprízami. (kosticka7)
- V představení docházelo během let k častým změnám v obsazení, od samotného začátku až do druhé poloviny roku 2011 zůstal jenom Miroslav Donutil v roli Truffaldina a Jan Novotný jako Brighella. (kosticka7)
Reklama