Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert

Parádní sociální drámo s teologickou nadstavbou velice umě maskované za agitační pohádku. Můžeme se tu dlouze přít o významu Drdovské symboliky, ale osobně bych v Dalskabátech neviděl ani tak socialistickou nebo antiklerikální tendenci, jako spíš obžalobu jakýhokoli režimu, kterej zotročuje vlastní obyvatele na základě jejich lidských slabostí. Tak, jak to konecokonců báječně uměla slavná Stb. Když pak v roce 76 stará Plajznerka odmítá pokleknout před pekelným mocipánem a upsat se k donášení na vlastní sousedy, tu i ta nejtupější hlava nejspíš pozná, "o co tady kráčí". Dalskabáty jsou chytré, příběh má neskutečnej lidskej rozměr a hlavně obsazení je perfektní. Dokonce bych řekl, že tu Bohdalka odvedla netradiční výkon mimo svou zaběhlou fazónu. Takže pro mě 90%. ... Jenom škoda, že jsme u nás vždycky měli tolik Piškytlů a tak málo Plajznerek... (22.04.2014)

Tohle je taková česká pohádková klasika pro dospělé s morálně společenským podtextem. Však sáhněme si do svědomí, kdo ho máme bez poskvrnky a mnohý se jistě v těch lidských kotrmelcích a přešlapech pozná. Za mě dokonalé dílko, mohu vidět pravidelně a pokaždé se bavím a užívám si ten herecký koncert dnes už legend. Obsazení snad nemohlo být lepší, řeklo by se na míru a já mám pro tenhle český klenot prostě slabost, tohle je mozaika, která do sebe přesně zapadá a nikdy nevybledne. Pro pobavení nad lidským pachtěním a údělem dokonalé. Top je dvojice Plajznerky a Matese :). (04.01.2023)

Takže po dvaceti letech tu máme další drdovštinu (zkrachovalá čertovská destinace, zápaďácké peklo, rázní, hrdě negramotní lidoví hrdinové, faktor biologických hodin), přičemž z druhé strany lze přiřadit o další čtvrstoletí mladší (už nedrdovskou) Lásku rohatou. Podrobné srovnání všech tří pohádek by nebylo nezajímavé, Novotného Dalskabáty jsou však nesrovnatelné. Celé ty dvě hodiny jsem se ptal, pro koho tento film vlastně je. Pro děti jistě ne a pro dospělé, to snad taky ne. Jedna odpověď mě napadla a když teď vidím, že ho v roce své smrti natočil třiasedumdesátiletý autor řady nikým neviděných tv filmů, zdá se, že se nemýlím. Tím spíše mě udivuje při pohledu na hodnocení a na komentáře, že ten divnej jsem já, sám proti všem, s canakjou na jedné lodi. (Z mých oblíbenců jediný duddek šel pod tři hvězdičky.) Jak si to mám vysvětlit? Snad onou metodou "soustředěného nátlaku" na bázi "experimentální psychologie", jak ji zde propaguje svůdce Větrovec. Takřka první, co vidíme, jsou Paulové kozy, v dalším průběhu se střídající s Fialové kozami v nekončícím závodě "čí koza dřív vyskočí ven". To jako zdařilá ilustrace "nemravných řečí" táhnoucích se celým filmem - že tedy režisér Novotný točil své opus magnum pro své starší kamarády, o tom nemůže být pochyb. Při scéně "poklekni, pokoř se" čekám opravdu s napětím, co bude následovat, obzvláště když akt "zpověďi" je zde předkládán jako rozhodující moment dominantně-submisivní komplexity. Když brzy poté nutí Plajznerka smradlavýho čerta v divokém reji "na všecky štyry", aby předvedl bezhlavýho psa, napadá mě něco o kompenzaci. Dostáváme se však k tomu hlavnímu: Mates. Veškeré podbízivě lidové motivy (submisivní dobrák, debilní čert, buchty, koně, dragouni, láska k lidem) se v Moučkově podání stávají skutečným fetišem (srov. též jeho řehtání nebo autokastraci), čímž jeho postava poskytuje základ k dekonstrukci české televizní pohádky, již Dalskabáty mistrně provádějí. Viz celou tu dalskabátskou hahaha hříšnost (ozývající se ještě v Lásce rohaté, když se Navrátil vyznává ze svých "hříchů" Mádlovi), do které stačí vnést jedno verbováníčko za dvě stě zlatek: Že by Honza kovářskej mlynářku zabil (případně obšťastnil), o tom lze pochybovat právě tak málo jako o tom, že by kovářka... no a tak dále. Poznámka k peklu: inkviziční soudce pan Boblig jako kníže pekel, to docela sedí no a Větrovec coby farář - ďábel je dosti přesvědčivý. Ostatně nejde tu ani tak o nějakou zlovolnou proticírkevní propagandu jako spíš o upřímné lidové hnojňáctví. Přece jen ale nutno uznat, že i tady (podobně jako v Hrátkách s čertem) má peklo jistý smysl pro theologii, což (spolu s vizí úplně černýho bělouše) oceňuji hvězdičkou. (13.03.2012)

Až moc televizní pohádka, která spíše než film připomíná divadelní představení. Tím, jak je natočená v samých interiérech, tím mě zklamala a odradila. Natočit ji v exteriérech, byla by mnohem lepší. A nezachrání to ani herecké výkony plejády předních českých herců. Z nich vyčnil jedině nadupaný výstřih tehdy jednadvacetileté Jany Paulové. [2381. hodnocení, 72. komentář, 80%] (01.01.2019)

Že by tenhle studiový film natočený dle divadelní hry byl pohádkou? Tak to myslím, že rozhodně ne, neboť nemálo vtipů a poznámek hrdinů, hlavně čerta, který se snaží místní svést na scestí, jsou spíše dospělé a značně peprné. Z dnešního pohledu mě to upřímně řečeno nezaujalo tak, jak jsem čekal. Přitom obsazení je vskutku hvězdné. Možná tomu nepomohlo ani studiové prostředí, možná celé téma. Zkrátka, jako zajímavá poéma s výbornými herci s cestou do časů minulých budiž, jako pohádkový příběh - budiž, ale pohádka rozhodně ne. Film potěší skutečně fajnšmekry a gurmány a milovníky starých filmů. Pohádky J. Drdy, ač více méně určené pro dospělé ale mají své kouzlo. (07.01.2019)