Bratři

Jaksi řízením osudu jsem se dříve dostala k americké verzi. Musím přiznat, že obě ve mně zanechaly hodně silný dojem, protože příběh, který popisují, je prostě sám o sobě silný. A opět jednoho napadá, jak je lidstvo ve spirále generací nepoučitelné... Veteráni válek vždy varují před přílišnou horlivostí mladých jít do další války... Možná by se veteránům mělo naslouchat nejvíce, protože většinou nejlépe vědí, o čem mluví... (18.03.2012)

Herecký koncert ústředního tria. Connie Nielsen jako "dokonalá" manželka. Krásná, empatická, klidná. Její laskavost a chápavost, když čelí hysterickému manželovi, nebo když uklidňuje děti, aby se ho nebály. Nikolaj Lie Kaas, který mi skutečně poprvé přirostl k srdci až zde, jako ten špatný bratr, který díky bratrově smrti nalézá smysl pro odpovědnost. Ulrich Thomsen a jeho pozvolný propad do temného zoufalství a viny. Velmi se mi líbilo otočení karet co se týče obou bratrů. Mučení v Afghánistánu silné, stejně jako samotný konec. (03.01.2017)

Pěkně "ručkou" natočené home video, jehož největší slabinou je, že nemá žádný závěr. Super tragický film, v němž se na konci nikdo neoběsí, nikdo nikoho nezastřelí, ale ani se nikdo neponaučí, nic se nedá dopořádku. Film končí někde v půli děje, který šlo uzavřít, ale nestalo se tak. Bratři obsahují několik velmi silných momentů, ale také spoustu hluchých míst, kdy jsem se vysloveně nudil. Bonus navíc: pěkná hudba. (13.12.2006)

Ač mám dánskou kinematografii rád, tak nemůžu říct, že bych v tomto případě byl spokojen. Příběh není příliš zajímavý, ani nápaditý. Navíc se tempo filmu neskutečně vleče, aby dospělo k závěru, který tedy za vyvrcholení rozhodně nepovažuji. Zajímavé herecké výkony a pár vydařených scén film zachraňují, ale jinak nic moc. (15.11.2006)

Místy hodně nepříjemná lekce přirozenosti.. Pokud jsem americké verzi (2009) vyčítal uhlazenost a absenci odvahy, tak tady je vše dávkované poměrně s rozvahou a hlavně pořádným realismem. Postdogmatický dánský zástupce představuje dva bratry, Michaela a Jannika. Ten poté, co je jeho milovaný bratr prohlášen během blízkovýchodní mise za mrtvého, dostává příležitost dokázat, že je schopen změnit se k lepšímu, a nebýt brán jen jako nezodpovědný rváč a vymetač barů. Chopí se role toho, jenž se musí o Michaelovu rodinu (sympatická manželka a dvě rozkošné dcerky) postarat. Takže občas něco přitluče.. anebo někoho políbí.. jenže válka si bere jen některé oběti. Ruční kamera je v permanentním pohybu, příznačné je i začernání okrajů, což diváka nutí soustředit se na to podstatné, co se děje ve středu plátna. Susanne Bier pumpuje do každé druhé scény výtečné nápady a od prvních záběrů skvostně buduje atmosféru. Divákovi nedává vydechnout ani herecká práce. Trojice hlavních představitelů naplno využívá výborný scénář, který jejich postavám vtisknul neuvěřitelný ranec přirozenosti. Asi každý bude znát hlavně dánskou krásku Connie Nielsen (Gladiátor), jejíž vnitřní síla je z plátna cítit. Pár chyb jsem přesto našel, hlavní byla ale v tom, že jsem remake viděl dřív, než originál a byl jsem do jisté míry ovlivněn tím, že mě máloco překvapilo!! Moje chyba.. (17.11.2010)