Réžia:
Stanislav PárnickýScenár:
Karol HorákKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Svetozár ŠtúrHrajú:
Milena Dvorská, Jiří Bartoška, Július Vašek, Hana Gregorová, Eva Matejková, Andrej Hryc, Ľubomír Paulovič, Ján Bzdúch, Mária Markovičová, Sonja Korenčiová-Poloniová, Tatiana Kulíšková (viac)Obsahy(1)
Televízny film nakrútený podľa prózy Karola Horáka. Príbeh z oblasti južného Gemera odohrávajúci sa na jar roku 1945.
Ide o príbeh niekoľkých dní z prvých povojnových mesiacov. Jednoduchá dedinská žena Matyla sa vyberie do sveta zaobstarať cukor pre svoju dcéru a pre dieťa, ktoré sa má ešte len narodiť. Film o matke, ktorý je výpoveďou o ľuďoch a epoche z pohľadu súčasnej strednej generácie.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (15)
Cukor a soľ - základ života, ktoré okrem iného chýbali obyčajným ľuďom v povojnovom období. Film zachytáva osudy ľudí i silu človeka prežiť v tak ťažkej dobe. Tento film mi pripomenul - hlavne odvaha a boj žien, ktoré zostali bez mužov a s deťmi - príbeh z knihy Pušky v hrnci, granáty v kredenci od spisovateľa Antona Laučeka. Román je písaný z pohľadu malého chlapca a jeho vnímania okolia a danej doby. ()
To bych radši uklízel hovna po hrochovi než abych si prožil to, co Milena Dvorská v tomhle filmu. Nepříjemná atmosféra nekompromisně ukazuje situaci lidí na slovenským venkově těsně po válce. Skvělá je scéna, kdy Milena argumentuje příslušníkům SNP proč se vláčí měnit tabák za cukr, to člověka fakt až mrazí. ()
Moc,moc těžká doba.Někteří z nás si ani neuvědomují jak moc byl těžký život v poválečném období v porovnání s dneškem.A dnes? na každém rohu supermarket a zboží habaděj.M.Dvorská v roli neskutečně statečné ženy která by obětovala i svůj život jen aby přinesla i to málo pro svou rodinu.Její výkon je na klobouček. ()
Dosť tažký psychologický film o povojnovom období, ktoré sa od vojny až tak neodlišovalo. Len tým, že našinec zradí našinca, udá ho, okradne alebo aj zastrelí. Putovanie za cukrom je putovaním za ľudským dobrom a spravodlivosťou a hľadajuca matka pritom našla celú škálu ľudských charakterov. V pomerne krátkom filme je množstvo znepokojivých scén, ktoré vyznievajú komorne, ale zamrazia svojím významom. –––– Narodí sa dieťa. Dáme mu cukor. A budeme sa snažiť, aby bolo vždy človekom, aby sa ľudia nemuseli zaňho hanbiť, aby malo srdce, aby neodmietlo druhých, keď budú naň odkázaní. Nech sa ten cukor v ňom rozpustí na dobro. ()
Kde leží oblast jižního Gemeru jsem si sice musel vyhledat na mapě, ale osudy Matyly (skvělá Milena Dvorská) a její pouť za cukrem byly skutečně působivé. Ale nešlo jen o cukr, šlo také o tabák. Ale nešlo jen o cukr a tabák, ale trnitou cestu, završenou katarzí (rozhazování cukru a tabáku) a poznáním. Původ mužů střílejících ze samopalů sice nedokážu identifikovat (SNP, revoluční gardy, partyzání, záškodnící?) ale ve filmu stejně fugují jen jako hrozba, nikoli jako síla. Stanislav Párnický tu na poměrně malém prostoru převedl značnou zručnost, kterou doložil působivostí svého relativně komorního díla. ()
Reklama