Cukor

Cukor a soľ - základ života, ktoré okrem iného chýbali obyčajným ľuďom v povojnovom období. Film zachytáva osudy ľudí i silu človeka prežiť v tak ťažkej dobe. Tento film mi pripomenul - hlavne odvaha a boj žien, ktoré zostali bez mužov a s deťmi - príbeh z knihy Pušky v hrnci, granáty v kredenci od spisovateľa Antona Laučeka. Román je písaný z pohľadu malého chlapca a jeho vnímania okolia a danej doby. (26.05.2011)

To bych radši uklízel hovna po hrochovi než abych si prožil to, co Milena Dvorská v tomhle filmu. Nepříjemná atmosféra nekompromisně ukazuje situaci lidí na slovenským venkově těsně po válce. Skvělá je scéna, kdy Milena argumentuje příslušníkům SNP proč se vláčí měnit tabák za cukr, to člověka fakt až mrazí. (07.04.2013)

"Keď nechceš zkapať, daj si na chrbát batoh a hybaj do sveta..." Když jsem se z titulků dozvěděl, že Milena Dvorská je předabována, řekl jsem si "a jéje..." Ovšem nakonec se z filmu vyklubal nepochybně jeden z vrcholů slovenské kinematografie, a to nejen 80.let. Zmíněný dabing naprosto věrohodně sedí a v podstatě mu není co vytknout. "Té vojny bolo treba, lidi už neveděli čo z rozmazlenosti robiť..." Konfrontace názorů na dobu předchozí, všudy přítomné dozvuky války a naprosto jasně daná a nevyhnutelná cesta za cukrem s plným batohem tabáku. Když už přežili válku, nehodlají se vzdát. Tradiční slovenská, zbojnická revolta a ženská síla, fyzická, psychická i argumentační. Svoje důvody zná velice dobře a dokáže je bravurně obhájit. Vynikající režie, skvostná dějová linie prolínající se se vzpomínkami a velmi dobrá hudba. To vše dolaďuje snímek do dokonalosti, který drží pevně v rukou nejen Milena Dvorská. Povinnost pro každého náročného, československého diváka. (07.04.2013)

Na môj vkus viac než pozerateľný starší slovenský snímok. Jeho najväčšími plusmi však nie sú ani tak samotné dejové udalosti v príbehu, ako skôr skvele budovaná bezútešná a katastrofická atmosféra v bezprostredne povojnovej dobe na slovenskom vidieku a skvelí (česko) slovenskí herci starej gardy. Párnického réžia sa mi však až tak nepáčila. Štvali ma hlavne snové sekvencie a flashbacky, ktoré boli tak neprehľadné a chaotické, že som sa v tomto na pohľad jednoduchom filme dokázal poriadne zamotať. Aj chovanie mnohých postáv bolo pri najmenšom čudné ak nie hneď nelogické. Ale to už je typický prvok slovenskej alebo českoslovensej kinematografie. Často sa zbytočne dbá viac na formu ako na obsah a to je veľká chyba. 60 %! (29.01.2017)

Kde leží oblast jižního Gemeru jsem si sice musel vyhledat na mapě, ale osudy Matyly (skvělá Milena Dvorská) a její pouť za cukrem byly skutečně působivé. Ale nešlo jen o cukr, šlo také o tabák. Ale nešlo jen o cukr a tabák, ale trnitou cestu, završenou katarzí (rozhazování cukru a tabáku) a poznáním. Původ mužů střílejících ze samopalů sice nedokážu identifikovat (SNP, revoluční gardy, partyzání, záškodnící?) ale ve filmu stejně fugují jen jako hrozba, nikoli jako síla. Stanislav Párnický tu na poměrně malém prostoru převedl značnou zručnost, kterou doložil působivostí svého relativně komorního díla. (19.11.2021)