Cukor

"Keď nechceš zkapať, daj si na chrbát batoh a hybaj do sveta..." Když jsem se z titulků dozvěděl, že Milena Dvorská je předabována, řekl jsem si "a jéje..." Ovšem nakonec se z filmu vyklubal nepochybně jeden z vrcholů slovenské kinematografie, a to nejen 80.let. Zmíněný dabing naprosto věrohodně sedí a v podstatě mu není co vytknout. "Té vojny bolo treba, lidi už neveděli čo z rozmazlenosti robiť..." Konfrontace názorů na dobu předchozí, všudy přítomné dozvuky války a naprosto jasně daná a nevyhnutelná cesta za cukrem s plným batohem tabáku. Když už přežili válku, nehodlají se vzdát. Tradiční slovenská, zbojnická revolta a ženská síla, fyzická, psychická i argumentační. Svoje důvody zná velice dobře a dokáže je bravurně obhájit. Vynikající režie, skvostná dějová linie prolínající se se vzpomínkami a velmi dobrá hudba. To vše dolaďuje snímek do dokonalosti, který drží pevně v rukou nejen Milena Dvorská. Povinnost pro každého náročného, československého diváka. (07.04.2013)

Kde leží oblast jižního Gemeru jsem si sice musel vyhledat na mapě, ale osudy Matyly (skvělá Milena Dvorská) a její pouť za cukrem byly skutečně působivé. Ale nešlo jen o cukr, šlo také o tabák. Ale nešlo jen o cukr a tabák, ale trnitou cestu, završenou katarzí (rozhazování cukru a tabáku) a poznáním. Původ mužů střílejících ze samopalů sice nedokážu identifikovat (SNP, revoluční gardy, partyzání, záškodnící?) ale ve filmu stejně fugují jen jako hrozba, nikoli jako síla. Stanislav Párnický tu na poměrně malém prostoru převedl značnou zručnost, kterou doložil působivostí svého relativně komorního díla. (19.11.2021)

Tento tragický príbeh sa odohral na jar roku 1945 po oslobodení južného Gemera. Keď ešte mier nepriniesol vojnou utrápenému ľudu svoju sladkosť. Boli to zlé, nepokojné, nebezpečné a smutné časy. I obyčajná hrsť cukru mala cenu zlata. Veľmi ťažko sa vtedy na Slovensku žilo. Televízny snímok "Cukor" natočil v roku 1982 režisér Stanislav Párnický podľa rovnomennej literárnej predlohy, ktorú napísal slovenský spisovateľ a dramatik Karol Horák. *** (15.01.2017)

Cukor a soľ - základ života, ktoré okrem iného chýbali obyčajným ľuďom v povojnovom období. Film zachytáva osudy ľudí i silu človeka prežiť v tak ťažkej dobe. Tento film mi pripomenul - hlavne odvaha a boj žien, ktoré zostali bez mužov a s deťmi - príbeh z knihy Pušky v hrnci, granáty v kredenci od spisovateľa Antona Laučeka. Román je písaný z pohľadu malého chlapca a jeho vnímania okolia a danej doby. (26.05.2011)

"Nech sa ten cukor v ňom rozpustí na dobro."                                                                                                                Filmová tvorba v osmdesátých letech stagnovala. Kdo zrovna neměl zaracha, točil spíš vlažné "nezávadné" kusy. Trochu lépe se dařilo televizní tvorbě, zde se dařilo propašovat jak adptace světové literatury, tak i něco z vlastních zdrojů. Tak se podařilo propašovat i Cukor podle knižní předlohy Karola Horáka, s výborným hereckým obsazením. Stopáž i kamera odpovídají televizní tvorbě, příběh je dobře přepsán do filmové řeči. (02.05.2018)