Réžia:
Jae-han LeeScenár:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(viac)Recenzie (802)
Dávám čtyři a to z tohoto důvodu: První třetina filmu je v podstatě dokonalá. Seznámení díky vypité plechovce coly, zneškodnění zloděje kabelek, exnutý panák pálenky, odpalování míčku v lodičkách, zkouška na licenci pro architekty - tyto scény jsou opravdu překrásné, překypují romantikou a mileneckým napětím a vytváří bohaté podhoubí pro budoucí flashbacky v poslední třetině filmu. Jenomže pak přichází asi to nejhorší, co se jen může romantickému filmu stát - svatba. Hlavní hrdinové jsou najednou svoji, veškeré to romantické napětí a dusno jsou tatam a scénář jakoby se najednou začal bezcílně plácat na místě. Příběh se nikam moc neposunuje, manželské problémy nikoho moc nezaujmou a nastupuje zbytečná nuda. Poslední třetina filmu sice přináší opět silný motiv a taky potřebné emoce, ale pronuděnou střední část vám dostatečně vynahradit nedokáže. Škoda, k plnému hodnocení to mělo opravdu blízko. (P.S. Po postupné demytizaci korejských romantických filmů prostřednictvím nakoukávání i těch slabších kousků tomuhle musím napálit 5*). ()
Keď zmizne pamäť, stratí sa aj duša? Myšlienka hodná úvahy. Áno, ide o hroznú cukríkovú žmýkačku citov, ale aj tak to bolo dobré, neskutočne dobré. Jednotlivé situácie idú emočne až na hranu a na rozdiel od veľkej kopy rádoby sa tváriacich iných romantických filmov, tu nie je núdza o inteligentné dialógy, žiadne presladené žvásty dohromady o ničom sa nekonajú. Obsahová stránka má hlavu a pätu, hodnotné myšlienky pohladia na duši a celková pointa je reálna a dotýka sa mnohých z nás (samozrejme až v staršom veku, ochorieť na Alzheimera v 27. roku je vážne rarita). Jednoznačne plný zásah. ()
Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank. ()
S kórejskými filmami zatiaľ nemám bohaté skúsenosti, ale stačilo, že si ma tento slaďák získal už len titulným obalom. A čo sa skrývalo za ním? To sa snáď ani nedá opísať slovami. Nádherný film, nádherní herci, svojimi výkonmi dodávajúci snímke osobité čaro a aj sentiment, ktorý sa tu často trhal z reťaze, k tomu akosi prirodzene patril. Klavírny motív smutnú atmosféru iba podtrhoval a obzvášť ma úplne uchvátila scéna na kopcoch s fialovými odleskami v pozadí či intímnou kamerou. Hlavná hrdinka bola stelesnením vnútornej krásy a ani nemusím byť beznádejná romantička, aby ma toto dohnalo k slzám. ()
Scénář: Yeong-ha Kim, John H. Lee .. IV. Ye-jin Son napotřetí ve snímku, který herecky zvládla až dokonale. To, jak dokáže zahrát cit, emoce a jak zvládá drásavé i úplně civilní scény je neskutečné. Měl jsem tu možnost vidět napoprvé Director's cut verzi a mít tu možnost si to všechno plně vychutnat. Tento film je dlouho tak obyčejný až opravdový. Určitě by mohl být ze života kohokoliv z nás. Ovšem na tíživou otázku zda si všechno zde zobrazené přát, protože tohle neskutečné drama o lásce je na jednu stranu ohromě laskavé a hezké, na stranu druhou smutné a až kruté zároveň. Prostě takové, jaký umí být sám život! Láska totiž může potkat všechny a věřte, je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec. Vždyť možná proto jsem na konci skutečně plakal .. úžasná scéna, která v podstatě naplňuje to, co název filmu slibuje - nezapomenutelný okamžik! „Jsme v nebi?“ .. Ano, já tam v tu neskutečně krásnou chvíli byl! A ty slzy které mi tekly po tváři .. Nepopsatelná chvíle! Na tento okamžik nikdy nezapomenu a mám ho navždy uchovaný v srdci. 95%. ()
Galéria (14)
Fotka © CJ Entertainment
Zaujímavosti (8)
- Film sa dostal znovu do povedomia v roku 2022, keď po zrútení vonkajšej steny parku Gwangju Hwajeong I, ktorá zabila šesť robotníkov, vznikli medzi ľuďmi šumy, že tento film nehodu predpovedal. (Arsenal83)
- V kórejských pokladniach zaznamenal film veľký úspech, keď si ho pozrelo v kinách 2,56 milióna divákov, čo bola dovtedy najvyššia návštevnosť v žánri melodráma. Už o rok ho ale prekonal Neoneun nae unmyeong (2005) s 3,05 miliónmi divákov v kinách. (Arsenal83)
- Tento príbeh bol prvýkrát sfilmovaný ako japonský seriál Kimi ga boku o wasurete mo v roku 2001. (Arsenal83)
Reklama