Shutter

,,NĚKDY DUCH ZŮSTANE S TÍM, KOHO MILOVAL.“..... /// Když v Thajsku sejmete auťákem osobu a necháte ji svýmu osudu, vleze vám ta svině do foťáku a dokurví vám negativ (a teda i fotky). Až později zjistíte, že je furt lepší, dokuď je ve foťáku, než třeba v komoře (pro debily - foto komoře) a romantici ocení tu sílu lásky ,,až za hrob“. Na místě je otázka: Má mě další z řady ošklivých strašících děvčátek čím překvapit? MÁ! Šikmovokej originál lepší americký verze (kterou tímto zdravím a ubírám jí hvězdu). Příběh je taková ta klasika, ale pár hustejch okamžiků (kdy mi po těle neběhal jen mráz, ale snad všichni Ukrajinci z mrazíren) mě (spolu s ňějakou černovlasou sviní, čumící mi z vany) říkaj, že tohle strašeníčko je hodný doporučení. I když uznávám, že ty 4* jsou kapku přestřelený..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju parafráze český lidový tvořivosti. Klíště na svoji šanci čekalo dost dlouho! 2.) Su blázen do strašidelných fotek. 3.) Kurevsky mě bolí za krkem. 4.) Thx za titule ,,JAHA“ a ,,marous“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (22.04.2012)

Výborný horor se skvělou atmosférou a luxusní pointou. Žádná krvavá jatka, ale duchařina plná lekaček a to se mi líbí. Pro milovníky hororů jednoznačná volba. Ty lekačky jsou famózní, některé scény meganapínavé a ten závěr vynikající. Začátek se trochu vleče, ale pak se rozjede něco tak děsivého, že vám zůstanou ústa dokořán. Asiaté opravdu duchařiny umí. Když se ke skvělé horové atmosféře připojí taky kvalitní příběh vyšperkovaný zajímavými pointami vznikne horor, který opravdu stojí za to. 90% (24.08.2009)

Na to, že se jedná o miliontouprvní variaci na duchařinu s děvčetem s "bílou tváří" jde o vynikající záležitost, která má atmosféru, dobré nápady a k tomu šikovně recykluje i ty jinde již využité. Lekačky jsou kde čekáte a přesto se leknete, atmosféra je slušná, bizarní pointa také ujde. Celkově se jedná o sympatický thajský snímek, který kazí jen to, že přeci jen podobných snímků je spousta a že zde není úplně naplno využita hudba. (16.08.2005)

Neskutečně jednoduchý a přesto působivý horor. Bát se je čeho, pořádně jsem se lekla asi čtyřikrát (a to je sakra hodně - klasické lekačky na mě většinou nezabírají), ale vrcholem byla opravdu překvapivá a nečekaná pointa. Sice by se jinak dalo polemizovat o relativní neoriginalitě (teda až na ten konec) - počínaje bledolící plazící se mrtvolkou, předvídatelnými posuny v ději, i samotné odhalení důvodu, proč Natre straší, je dopředu jasné. Vše se odvíjí očekávaným směrem, napětí je ale neustále udržováno, i když graduje jen pomalu. Jako celek ale velmi působivé a atmosféru to taky má. (16.12.2007)

Další připomenutí  původní verze na přelomu tisíciletí zběsile remakovaných asijských duchařin. Pisanthanakun horory rozhodně umí a touhle svou de facto celovečerní prvotinou udělal i docela díru do světa.  Fotografie duchů jsou pak vcelku zajímavým námětem a byť tu pan režisér typicky svou hororovou polévku zahušťuje jen velmi pozvolna, tak sotva se na scéně objeví  ony dobře známé asijské "krví podlité oči", bubákuje se o sto šest a moc pěkně, byť v oně době se dlouhovlasý bubák docela rychle stával velmi okoukaným artiklem a pokud k němu Pisanthanakun něco přidal, tak jen obvyklé rape-revenge-teenage trable.  Silnější trojka nebo chatrná čtyřka. (11.07.2023)