Harry Potter a Fénixov rád

„Nemusíte ho mí v lásce, ministře, ale musíte uznat, že Brumbál má styl.“ Parádní start - jeden z nejlepších prologů ze všech potterovských filmů: svižný, nekompromisní, jdoucí rovnou k věci. Dobře natočené, obstojně zahrané a prosycené „temně teenagerskou“ atmosférou. Světlem se tady celkově hodně šetří, což atmosféře jenom prospívá. (Pomalu se před námi začíná rýsovat nový subžánr subžánru – teenagerský film noir, viz Zmizení.) Scény z Londýna jsou sympatické snahou o zakomponování prvků urban fantasy, ale pár zrnek ještě netvoří písečnou dunu, čehož mi bylo důkazem následné přehození výhybky a návrat do zajetých kolejí. Srandovní bratři Weasleyovi, jejich potrhlé vynálezy, jejich samaritánská matka a neškodný otec, z knihy otrocky převzaté infantilní vtípky… . Následujících cca devadesát minut se z devadesáti procent odvíjí na bázi „dvě a více postav stojí či někam jdou, mluví a občas si prohlédnou pohyblivou fotografii“. Všechna čest Davidu Yatesovi – ty scény nejsou nudné. Jako autonomní části. Bohužel je nic nedrží pohromadě a brzy jsem přestal řešit, kdo co řeší a zda-li tím něco vyřeší (některé scény skončí jen tak, zatmívačkou, bez nějaké pointy). Nic zajímavého nepředvádějí již z dřívějška známí herci, včetně na svůj standard pouze průměrného Garyho Oldmana a „štěkající“ Heleny Bonham Carter (houpavá kamera při prvním setkání s ní byla chytrým tahem). Knihu již dávno nemám v živé paměti a tak mi pár věcí nebylo zcela jasných. Kdo například před Ronem, Hermionou a dalšími natáhnul bačkory, že mohli vidět testrály a skutečně Harry před svým prvním polibkem pronesl strašlivě profláklé „I Have no Idea“? Na rozdíl od jiných mě to nijak neštvalo, neřešil jsem to, pouze si „zaregistrováváním“ podobných detailů zkracoval čekání na další úžasně zinscenovanou scénu, ve které budou všechny elementy skloubeny do bezchybného výsledného tvaru (ohňostroj, závěrečný „šermířský souboj“). Kvůli uvedeným scénám (plus několika dalším) a kvůli fantastické „one woman show“, kterou málem rozpoutá Imelda Staunton v roli mrchy Dolores Umbridgeové, bych čas strávený sledováním Pottera neoznačoval za promarněný. Přesto mě malinko znepokojuje totožné jméno režiséra u šestého pokračování. Hodnocením prvních dvou, z dnešního hlediska jednoznačně nejslabších epizod jsem na sebe ušil pěknou boudu a tak mi ani nyní nezbývá, než přimhouřit oči a jít nad průměr. 80% Zajímavé komentáře: Marius, tron, Cervenak, novoten, Amarcord_1, Lega, Vitason, Ilicka, Tayen, lilina133, Triple H, crozet, Wendy, honzii (10.05.2008)

Things at Hogwarts are far worse than I feared... David porazil Goliáše, Yates předsudky, Radcliffe sám sebe a Fénix vstal z Newellova kašovitého popela. 138 minut krátká psychologizující adaptace má ten správný švih, britský říz a strhující tempo, takže i vášnivý ctitel předlohy jako má maličkost se nechá okouzlit prosekaným stromovím příběhu a absorbuje se do plátna na vlně téměř gondryovských průletů. Harryho patnáctý rok je ztělesněný zlým snem... stojí proti němu sedmá velmoc, stádo nacisticky vyhlížejících Smrtijedů, růžová pedagogická ropucha se sadistickou úchylkou, která mu názorně předvede, že učení JE mučení, v rámci nitrobrany nechává do své tajemné komnaty vkročit Snapea a last but not least, v jeho ostříhané hlavě se ozývají temné hlasy...Každý režisér vtiskává do tváře potterovské série svůj odraz, nejvýraznější obrat Fénixova řádu spočívá v introspektivním důrazu na osobnost hlavního hrdiny. Důmyslnými turboprůniky sledujeme vnitřní svět Harryho Pottera, namísto famrpálu a akčních parádiček z dílen trikových kouzelníků zaostřujeme na vzpomínky, přání, myšlenky, obavy. Místy tahle sonda zaplouvá do depresivních hlubin, ale celý příběh je hustě prošpikován nenásilným humorem, škádlením i ironií a vizuálně i hudebně létá na křídlech testrálů..:-) Asi jsem pořád jen dítě zapomenuté v kouzelném světě, ale ten podceňovaný televizní režisér složil téměř všechny NKÚ s nejvyššími známkami a zaslouží si Merlinův řád první třídy- za kouzla s herci. :) P.S. Osmička je provizorní, viděno v Imaxu s dabingem. P.P.S. V originálním znění zvyšuji na 85%. Za Rickmanova Snapea. (04.08.2007)

Zatím nejdelší kniha série získala ten zatím nejkraší film a, světe div se, spolu s Vězněm z Azkabanu taky nejlepší. Přestože logicky muselo dojít k největšímu krácení děje oproti předloze i škrtání postav, stalo se tak víc než citlivě a uctivě. Navíc film má od prvního obrázku po konec takový spád, že vás ani nenechá vůbec přemýšlet o tom, že tohle přeci bylo v knize jinak a kam se poděla vaše oblíbená epizodní postava. Fénixův řád opravdu pořádně potemněl, jak příběhově, tak vizuálně a ze série více či méně rodinných filmů udělal definitivně regulérní fantasy thriller. David Yates nejenže dokázal určit nový směr (tohle už opravdu není pro malé děti) a styl celé kouzelnické říše, ale navíc pod jeho vedením všichni mladí herci podávají nejpřesvědčivější výkony, přestože zejména u Harryho šlo určitě i o zatím nejěžší part. Přes dvě hodiny dlouhý, nabitý a velmi silný film. (30.11.2007)

Riskantní volba se Warnerům náramně vyplatila. David Yates uspěl. Z Pottera vydestiloval víc emocí než kdokoliv jiný. Dramatický potenciál knihy využil v mnoho mistrně zrežírovaných pasáží se žádaným pocitovým i atmosférickým obsahem. Z Pottera, pro mě původně matného jelita, se v druhé polovině konečně stala postava, která mě zajímá. Nepřeceňoval bych projev Daniela Radcliffea (jenž pořád nešahá Shiovi ani po kolena :-) ale je pravda, že v závěru se přehrál z malého Harryho v tahouna. Yatesova režie mě někdy až dojímala - to jak jistě svírá určité sekvence, jak do nich vtírá formální inovace a jak pokaždé dokáže nabít scénu nosným významem a svébytnou náladou. Absolutorium skládám hudbě, naopak velmi nepříjemně místy překvapily triky: Nic proti parádnímu zápasu Brumbál - Voldemort, ale kentauři nebo Dráp byli renderovaní otřesně. Kdybych posuzoval hlavně přínos Yatese, obhajobu Radcliffea a zmíněná pozitiva, bylo by to tak na 95% a nadšení od první do poslední scény. Jenže... Jenže je to Potter, proto musí film srážet zákonitosti celého Rowlingovského vesmíru, potažmo celé série - kvůli nim nedokážu ty filmy mít rád, stejně jako je nedokážu brát vážně. Ta sága má strašně malý dramatický tah. Strávit s Potterem osm let a ještě pořád, uprostřed pátého filmu(!), řešit jestli se Voldemort vrátil nebo ne, to mě prostě rozesmívá. Mimo jiné z toho vyplývá, že předchozí díly vlastně mají prachmizerný význam pro Potterův osud - klidně by se mohlo jet od pětky, přišli bychom jen o fanfrpál. S tím souvisí, že když už nekompromisně adaptovat tak ještě drzeji, bez skřítků, kteří ve filmu nemají pražádný smysl. A naopak, když už mají postavy ve vypjatém závěru odněkud vyskočit a vypomoci Brumbálově armádě, hodilo by se vysvětlit proč, odkud a jak... Ale popojedem: Čím dál tím směšněji vyznívá to, že se všechno děje během jednoho školního roku a že mají žáci o prázdninách pauzu (to si sakra bere Voldemort dovolenou, či co?). Filmaři by neměli dávat prostor těmhle uštěpačným poznámkám, když se jim daří skvěle šponovat atmosféru, měli by přitvrdit v předělávání knih, zahustit děj, smáčnkout v prostoru... protože čekat zas na další školní rok, zas na další klíčovou postavu na pozici učitele obrany proti černé magii, poslíouchat zas ten omezený počet kouzelných formulek... to odrostlejšího diváka myslím nebaví a neustále to devalvuje celou ságu na blbůstku ilustrující knihy. Dvě poznámky na konec: 1) Emma Watson je hrozná herečka, Cho Chang mě fascinuje svou unylostí, Lenku Láskorádovou jsem si naopak zamiloval. A Snapeův charakter je nejen skvěle napsaný, ale i ve filmu výborně uchopený Yatesem i Rickmanem. 2) Zdá se mi to, nebo Potter místy krutě vykrádá king Konga a hlavně Hvězdné války? Úplně jsem viděl ve voldermortově kůži Imperátora, kterak podněcuje Potterovu/Anakinovu/Lukeovu nenávist a vábí jej na temnou stranu Síly. 75% (20.07.2007)

Páči sa mi smer, akým sa táto séria vyvíja. Piaty diel je zrejme najdospelejší a bepochyby najkomornejší, keď až na záver ustupuje akcia dialógom a postavám. A v súvislosti s tým je veľkým pozitívom, že herci stvárňujúci hlavné postavy sú vo svojich úlohách čoraz presvedčivejší. Niektoré scény z knihy na škodu veci absentujú a smrť dôležitej postavy v závere pôsobí mierne odfláknutým dojmom. Lenže... celkový dojem z päťky je v konečnom dôsledku aj napriek menším výhradám a vďaka výbornému finále pozitívny. Veľmi pozitívny. I keď mám menšie výhrady, musím proste uznať, že táto psychologická verzia Harryho Pottera má niečo do seba a s opakovanými zhliadnutiami je čoraz lepšia. Pokračovanie príbehu budem vyzerať skutočne netrpezlivo. (18.07.2007)