Návrat na Brideshead

Tak v tomto případě velmi váhám s hodnocením. Předně bych rád podotknul, že nemám příliš v lásce filmy, jako je tento, tedy filmy s velkým procentem šlechticů. Zde to však je od začátku do konce velice příjemný film, jehož dokonalost tkví v jeho chladu a odměřenosti. Já jako divák jsem měl jakýsi odpor k zámku Brideshead ihned, jakmile se objevil v záběru. Z tohoto sídla jako by vyzařoval i skrze televizní obrazovku chlad a odměřenost, a za celou dobu na mě tento zámek ani chvilku nepůsobil nějak lidsky, natož domácky. Ale to byla ta správná cesta, jak mě donutit, abych se do tohoto filmu zakoukal a se zaujetím ho dokoukal až do konce. Ztotožnil jsem se totiž zcela s postojem mladého lorda Sebastiana, který nakonec před tímto zámkem a před jeho a matčiným zničujícím vlivem uprchl do Maroka. Naopak jsem nechápal nadšení Charlese ze zámku Brideshead, ale to bylo evidentně o tom, že toužil patřit do těch nejvyšších společenských vrstev a zámkem i jejich majiteli byl fascinován. Jak je mezi zdejšími komentáři uvedeno, tento film končí s tím, že v divákovi zanechává mnoho nezodpovězených otázek, ale asi je to tak dobře. Ono přece jen bude něco pravdy na tom, že na světě i v každém znás převládá více otázek nežli uspokojivých odpovědí. Každopádně tenhle film mi svou chladnou a odměřenou atmosférou připomněl jiný vynikající film z Nizozemska Pokrevní bratři. Taky se odehrává několik desetiletí zpátky, taky je v hlavní roli rozlehlý dům se zahradou a je to stejně chladné, stejně depresivní, stejně odměřené. A proto nakonec své dilema, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, řeším tím, že stejně jako v případě nizozemského filmu i zde uděluji čtyři hvězdy. Ale film to byl opravdu úžasný a převládá spokojenost. (05.04.2010)

Hysteričtí a nevyrovnaní mladí lidé se zasypávají dialogy, které nejsou určeny pro konverzaci, ale jako citáty pro knihu cynických bonmotů. Všichni děsivě trpí a vyrovnávají se s traumaty těžké výchovy na panství s desítkami služebníků, na krutovládu matky, která je nutila chodit do kostela a celkově na šílenou nespravedlnost světa, kde si mohou dělat co chtějí, protože mají postavení, vliv i peníze. ___ Hlavní hrdina, který pochází z prostšího prostředí, a je životem na zámku okouzlen, mi vždycky připadal, že mu nejde ani tak o lásku k mladému pánovi a později mladé slečně, ale o touhu po stejně privilegovaném životě jako mají jeho známí. Ten by snad opí….l, ehm, navázal důvěrný vztah i se smečkou zámeckých ohařů, jen aby měl pocit, že se dostal blíž k elitě.____ Příběh je natahovaný, děj nezáživný, vše je zobrazeno v pastelových barvách a zejména třeskutě břitké dialogy, které jsou ve skutečnosti nudným plácáním o vlastním egu, ztěžují už tak nepříliš přitažlivou podívanou Akorát ten zámek je fakt hezký. SHRNUTÍ: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe, že pán spadne a sedlák si za něj nohu zláme. (14.01.2021)

Tyhle kostýmní britská, romantická dramata mě nikdy neomrzí. Obzvlášť s tímto obsazením. Jako vždy okouzlující Matthew Goode, roztomilý Ben Whishaw, sexy Hayley Atwell a dokonalá Emma Thompson. Jako vždy úžasná výprava, hudba, příběh.... Velmi romantický a také smutný. U těhle příběhů to, ani jinak nejde. Ben s Matthewem jsou osudoví hrdinové nenaplněných tužeb, lásek, zklamání a očekávání. Víra, náboženství a předsudky dokáží být, tak silní a krutí, že zničí a zadusí lásku i štěstí a přinesou jen neštěstí, zklamání a zničené životy. (22.02.2021)

Na Návratu na Brideshead se mi líbilo obsazení (mám slabost pro Matthewa Goodea, i Ben Whishaw se sem docela dobře hodil a filmy s Emmou Thompson i v sebemenší roli jsou pro mě vždycky lákavé, snad jen ta Hayley Atwell byla trochu nevýrazná...), exteriéry i krásná sídla ať už v Anglii nebo v Benátkách a taky námět společenských hrátek a etikety v rámci jednotlivých vrstev, v nichž se postavy pohybují (taková moje Forsyteovská úchylka). Ale něco mi v tomhle snímku chybělo. Možná trocha té osudovosti, která Charlese pronásleduje deset let života a dovede ho ke konečnému poznání. Ale filmy jako Pokání se dnes a denně bohužel nevidí. (03.04.2010)

Britsky zdrženlivý mnohoznačný film o lásce a náboženství. 1) Základním znakem filmu je ambivalence. Vztah Sebastiana a jeho matky, kterou nesnáší, vyhýbá se jí, ale neustále jí podléhá. Vztah Sebastiana a Charlese, od vzájemné přitažlivosti až k pozdějšímu odcizení. Vztah Charlese k náboženství (zde katolictví), od počátečního radikálního odmítání (Charles se definuje jako ateista) až po explicitně nepřiznanou touhu po víře na konci. Konec konců ambivalentní je i můj vztah k filmu - navzdory nudným pasážím (zejména uprostřed filmu) mě film (i když možná spíše Waughův román, musím si ho ale přečíst) přiměl přemýšlet, diskutovat, zaujímat stanoviska._____ 2) Dalším typickým znakem je nejednoznačnost. Vlastně jasně nevíte, na čem jste, a tento stav trvá i po skončení filmu. Je Charles gay anebo není? Jaké povahy je jeho vztah k Sebastianovi? Jaká je vlastně jeho motivace, pokud jde o Sebastiana, Julii i Brideshead? A jaký je jeho vztah k náboženství? Copak takhle se chová ateista? O čem vlastně ten film je? Určitě není o homosexuálech._____ 3) Spisovatel Evelyn Waugh (navzdory svému křestnímu jménu muž) píše čtivě a zajímavě a v Anglii patří mezi základní školní četbu. V jeho díle jsou zřejmé autobiografické prvky (zde např. pobyt na Cambridge, holdování alkoholu, vztah k náboženství, patrně i homosexuální zkušenost)._____ 4) Nekončící dětství Sebastiana (osmadvacetiletý Ben Whishaw s podmanivým úsměvem) se střetává s požadavky dospělosti, kterou Seb podvědomě nechce přijmout - nabízí se domněnka, že se nachází v jakési zamrzlé homosexuální fázi dospívání (o dominantní matce nemluvě). Ani u Charlese (přitažlivý, třicetiletý, britsky zdrženlivý Matthew Goode) není příliš jasné, jestli více než Sebastiana či Julii nemiluje představu, že sám je na jejich místě. Tehdy vysoce populární Freud (zemřel v Londýně 1939) by měl z koncepce postav určitě radost (knihu napsal Waugh v roce 1945, Talentovaný pan Ripley od Patricie Highsmithové, který možná také divákovi vytane na mysli, je až z roku 1955)._____ 5) Knihu jsem nečetl, neviděl jsem ani britský miniseriál a proto nemohu srovnávat. Zdá se, že nové pojetí dodalo vyznění příběhu nový rozměr jakési nejednoznačnosti, což nemusí být na škodu. Přestože film zřejmě představuje značně seškrtanou verzi románu, je zejména ve své střední části zdlouhavý a nudný. Vrcholnou scénu filmu kazí mizerná latina kněze. Zámek Howard u Yorku je fakt překrásný. Jsem zvědavý, jak se mi film bude líbit při dalším zhlédnutí. (13.09.2009)