Návrat na Brideshead

Nádhera! Díky této adaptaci mám románovou předlohu Evelyna Waugha ještě raději. Dříve jsem jí tolik nerozuměl, ale seriál mi ji doslova odhalil. Jednak díky výtečným hereckým výkonům, krásné výpravě a hudbě, ale především proto, že se nesoustředí jen na lákavou povrchovou rovinu - totiž na dekadentní svět bohatého oxfordského studentstva 20. let a na lesk upadající anglické aristokracie - nýbrž dává prostor i povětšinou skryté, jen vespod tiše zaznívající spirituální rovině díla. V poslední třetině se ukazuje, že příběh, v jehož středu se zprvu zdálo stát přátelství (na hranici homosexuality balancující) dvou mladých mužů, se ve skutečnosti dotýká témat mnohem hlubších - víry (katolické zejména) a duchovního povolání. K tomuto seriálu by se dalo napsat mnoho a určitě by to všechno bylo málo. Je třeba jej pomalu vychutnat - pokud možno bez dabingu, neboť vypravěčský hlas Jeremyho Ironse je úžasný - a v klidu strávit. Říci, o čem to všechno je, se mi stále zdá těžké - snad o mladickém okouzlení a o jeho ztrátě, o o smutném dvacátém století, o erozi kultury a tradice, o útěcích před rodinou, dospělostí a povoláním, o manželství, ale především o lidech a o Bohu... a tady je každá sumarizace těžká. (10.08.2008)

Svět aristokracie jest mi naprosto cizí; se světem konzervativního katolicismu a sedevacantismu nemám společný ani "řemínek na opánku". Tohle je ovšem poctivá práce. Sleduji-li Brideshead Revisited, nahlížím do vesmíru, jenž je oddělen těžkou a zatuchlou oponou. Pokřiveným zrcadlem nahlížím odtržené a snad miliony světelných let vzdálené universum, v podstatě mě děsí a přinejmenším rozčiluje, ale nechce se mi na něj a do něj plivat. Především díky Ironsovi a Olivierovi (třetí hvězdička je pro ně). Navíc, Waugh byl sice hodně divný patron, ale ve zlomových okamžicích života zůstával křehkým a zranitelným člověkem. Tudíž hluboce a zásadně nesouhlasím, leč respektuji. (03.07.2011)

Jedinečný, pozvolna plynoucí seriál, rozjímající o Boží prozřetelnosti a působení milosti v srdcích lidí. Sledoval jsem jej po večerech s manželkou a oběma se nám velmi líbil. Převedení knihy na plátno nemohlo být lepší, samozřejmě se vše do seriálu nevešlo, což čtenáře knihy vždy trochu zamrzí, ale vše důležité zůstalo a nic nebylo nad obsah knihy přidáno. Někomu mohlo Charlesovo náhlé vzplanutí k Julii připadat kýčovité, nebo jej i pohoršit, ovšem důvod pro něj byl, zdá se mi, následující. Charles byl přitahován k Sebastianovi, aniž si to uvědomoval, jeho vírou a jejími projevy, které Anthony Blanche nazval šarmem. Po desetiletém odloučení a ve stavu duševní vyprahlosti – projevující se ztrátou malířské inspirace – se Charles setkal s Julií a to, co jej poutalo k Sebastiánovi, připoutalo jej k ní. Jak jí sám řekl, Sebastián byl její předchůdce. A jejich vztah měl přes svou hříšnost (nebo díky ní?) zásadní vliv na Charlesovo obrácení. (17.03.2017)

Tenhle seriál vlastní spoustu věcí, kvůli kterým ho lze buď milovat, nebo nenávidět, ona témata jako Anglická aristokracie, střet katolicismu a anglikánctví, nebo ne úplně běžné přátelství dvou mladých mužů (ne, Jeremymu Ironsovi sem bujaré mládí fakt nevěřil, ačkoli hraje perfektně) prostě zas tak lehce stravitelná nejsou... Mě osobně se asi víc líbila první polovina, kde ještě není děj tak na tvrdo vážný, ale ani ta druhá za ní o moc nezaostává, obzvlášť některé scény jsou až nechutně silné. Karasuš kura la karakaš! (24.04.2013)

LFŠ 43 (Film 24): Přijde mladík k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já jsem asi gay.“ Doktor na to: „A máte košili od Armaniho?“ „Ne, jen tuto flanelku.“ „A máte kalhoty Hugo Boss?“ „Ne, pouze manšestráky.“ „A slipy od Calvin Klein?“ „Ne. Obyčejné, úpletové.“ „No a co kolínská – je značky Gucci? „Ne, používám pitralon.“ Doktor pokývá hlavou a povídá: „Víte co? Vy nejste žádný gay. Vy jste obyčejný český buzerant!“. Na anglické period drama je to až překvapivě svižné a vtipné. Úvod filmu začíná v předvečer druhé světové války, my se seznamujem s Jeremy Ironsem, který hraje velícího důstojníka četa mladých rekrutů. Irons je sympatický, rozumný, přísný, schopný a čestný, zkrátka ten typ velitele za kterého byste rádi položili život. Po asi 20 minutách filmu se četa ubytuje na vojenském cvičení u sídla Brideshead, a dostaví se pravá zápletka. 1. Irons je homosexuál. 2. Irons je zamilovaný do svého spolužáka z Oxfordu, shodou okolností pocházejícího z Bridesheadu. Načež film skočí o několik let zpět, a vypráví jak se oba potkali, co vyváděli na škole za neplechy a načrtne pár vedlejších postav (obzvláště italského gaye a rivala Ironse, který je tak over the top afektovaný, až mi padala brada na zem a otce hlavního hrdiny, jakéhosi Sheldona Coopera meziválečné éry). Celou dobu přitom Sebastian (tak se jmenuje Ironsův amant) dělá strašné cavyky ohledně jeho rodiny, jaký byl hrozný chudáček, když vyrůstal v zámku na čtyřhektarovém panství a jak je celá jeho rodina plná misantropů, padouchů apod. Nakonec přijede Irons na Sebastianův zámek a voiceover nám řekne že je šťastný jako blecha a.... moment, to je konec? Nejdřív jsem to bral jako vtip, ale film skončí doslova uprostřed věty. Celá úvodní pasáž s vojáky je naprosto zbytečná, protože se k nim už vůbec nevrátíme. Tajemství okolo Sebastianovy rodiny neodhalíme, stejně tak co se stalo se Sebastianem po studiích na Oxfordu a proč je zámek v současnosti (tj. těsně před válkou) prázdný. Je mrtvý? Utekl? Nenávidí Ironse? Je z něj kyborg cestující časem? Jsem idiot, protože jsem nepochopil, že se nejedná o stand-alone film, ale jenom pilotní díl? Ano, vážení přátelé, poslední možnost je správně. Omlouvám se, zda jsem rozhořčil vaše kritická srdce, zbytek seriálu snad zhodnotím později, prozatím provizorní čtyři hvězdy. (07.08.2017)