Červený barón

Hned na úvod chci zdůraznit že hodnotím příběh jako takový a dobrý herecký výkony, protože kdybych film hodnotil jako biografii Manfreda Freiherra von Richthofena musel bych dát asi tak jednu hvězdičku. Der Rote Kampfflieger je rozhodně přesnější označení než Rudý Baron, ale to scénaristy netrápí, stejně tak jako je netrápí spousty dalších pověstí či faktů. Zhola nic o Oswaldu Boelckem, přitom to byl právě on kdo "udělal" "Rudýho Barona". Hrozně jsem se těšil na souboj Hawker vs. von Richthofen, to klidně mohlo zabrat i deset minut filmu a mohl to být jeden z vrcholů filmů a co je tady ? Úplný a totální hovno, nic, prostě jako kdyby jeden z vrcholů leteckých soubojů 1. světový války ani neexistoval, přitom jsem se zrovna na tohle hrozně těšil. Z hlášení Rudého Barona o Hawkerovi " mistrovský způsob, jakým ovládal své letadlo, a razance, se kterou létal, ukazovaly, že to musel být pohádkový chlapík " A představte si, že jejich souboj prostě v tom filmu není, to je na teplej čaj do ksichtu. V diskuzi k filmu nechám celý hlášení von Richthofena o tomto souboji, kdyby to někoho zajímalo. Další těžká nasírka naslédovala za několik desítek minut, kdy přistane zraněný von Richthofen na zem. Jak k tomu zranění přišel se dozvíme asi když si pustíme Šmouly nebo co. Přitom zase klíčový moment v životě von Richthofena, změnil totiž hodně přístup von Richthofena k letání i k válčení. No nic přejdu rovnou na konec filmu a tomu já říkám přátelé největší srabárna v dějinách kinematografie. Chápu že kolem sestřelu von Richthofena je mnohu mýtů, ale to, co předvedli tvůrci tady, je vysloveně scénaristická zbabělost, která dá facku každému divákovi, tohle je na gilotinu !! Je mě jasný, že mé hodnocení může na první pohed být v těžkým rozporu s mým komentářem, ale ještě jednou připomínám jako film o letci, o válce a o lásce s pár dobře natočenými leteckými souboji, film v pohodě uspěje. Navíc ještě jedna věc se mě líbila, ve filmu bylo totiž velmi zůdrazněno ono pověstné rytířství a respekt k protivníkovi. Ne nadaramo se se totiž o Manfredu Freiherrovi von Richthofenovi říká, poslední skutečný rytíř " Střílejte na letadla, ne na piloty. My nejsme řezníci, ale sportovci." (01.09.2008)

Dějepisářka měla pravdu - první světová je poslední férová válka. Nedokážu rozlišit, do jaké míry se jedná o realitu a do jaké o fikci, ale film se mi líbil. Oceňuji vhodné začlenění českých herců, kteří v zahraničních filmech obvykle působí jako pěst na oko. Pozoruhodný mi přišel Krajčo jako elitní letecké eso (mně se událo, že je to on, ale nemohl jsem tomu uvěřit) nebo Vinklář jako pozdější německý prezident Hindenburg; jako kdyby nám Masaryka, národní ikonu, hrál Anglán nebo Frantík. Z hlavních postav se mi líbili všichni, jen mi dalo občas práci všechny ty árijské Němce od sebe rozpoznat (specielně v čepicích a brýlích). Z pohledu letců vypadá válka až idylicky ("když padá, nech ho přistát", "válku můžeme vést slušně" atp.), o to kontrastnější je porovnání s pěchotou, která pouze "čeká", jestli ji sejme nepřátelské dělostřelectvo nebo letectvo... Rudý baron je světlá výjimka, kdy nejsou Němci ve válečném filmu za bestiální zrůdy, což jako germanofil kvituji (těžko se tomu však divit, když většina filmů nepojednává o světové válce první ale druhé, v kteréžto jimi doopravdy byli)... 80% (05.01.2011)

Rudý baron aneb taková pohodová německá pohádka na dobrou noc. Richthofen, který chce válčit s noblesou je sympatický chlapík a jeho silná osobnost hodna následování. Nevím toho o Richthofenovi tolik, ale jsem si jistý, že nebyl tak uvědomělý. Ano, film je to velmi patetický, velmi uhlazený a podává obecné poselství války. Ale přesně takový film chci v době nejrůznějších mediálních zprávách o válkách ve světě vidět. A věřit, že lidé mohou být přáteli i přes rozdílné strany barikády. "Našemu příteli a nepříteli..." Hrůza 1. světové války, opravdu velmi zbytečné a kruté války, na nás stále působí a je mementem dalším generacím. Myslím, že filmaři, ať už natočili v tomto případě jakoukoli sentimentální sračku, tak vsadili na rovinu příběhu o lidskosti a hodnotách, za které stojí za to bojovat. A v dnešní sarkastické a apatické době se cení takový film o to víc. (31.10.2008)

První světová válka...Byli mladí, byli krásní, byli to báječní muži na létajících strojích. Jeden z nich se stal legendou. Baron Manfred von Richthofen (Matthias Schweighöfer) ve svém mladém věku byl pilotem stíhačky a jeho činy inspirovaly mnohé k následování. Film je nádherně natočený, okamžiky štěstí s životní láskou Käte (Lena Headey) střídají momenty beznaděje. Zásadní problém je, že bohužel příběhu chybí vrchol v podobě leteckého souboje s Hawkerem (Richard Krajčo), což byla dozajista klíčová událost v krátkém baronově životě. Takhle nakonec zůstaly střípky pospojované do ne zcela uspokojového tvaru. I když co se týká pečlivé výpravy, českých lokací a herců z našich luhů a hájů, tvaru líbivému. (20.02.2009)

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)