Grand Prix

Skvělý mix snad až naturalistického dokumentu (jsem vděčný za záběry ze skutečných závodů a jízdy kamer po tratích) a dloooouhých mudrlantských dialogů. -- Pro ty co se o tento sport zajímají skoro povinnost. (...a bezpečnostní zóny tak jak je z F1 známe teď?-tehdy leda tak stromy, skály, telegrafní sloupy a betonový patníky!!) . (04.12.2019)

Tuto filmovou Grand Prix jsem poprvé sledoval před pár lety společně s tátou, díky kterému jsem měl sledování doplněné o výklad s porovnáním závodních tratí a bezpečnostních opatrení tenkrát a dnes i dalších zajímavostí kolem Formuly 1. Táta je totiž letitým fanouškem F1, takže jsem ho přesvědčil na společnou projekci, přestože podobně starým filmům neholduje. Já zase příliš neholduji auto-moto závodům, jejich sledování mě obvykle nenaplňuje a mohly by mi být stokrát ukradeny, jenže tohle je film vrcholních tvůrčích sil Johna Frankenheimera. Jeho režisérské umění v oblasti na svou dobu novátorsky pojatých akčních scén, nápadité střihové skladby včetně vícezáběrových montáží i práci s vizuálem a zvukem nemůže tady nechat snad žádného filmového fanouška úplně chladným. Ve filmu sledujeme dlouhé sekvence z celkem snad šesti závodů, ale každý je natočen a sestříhán úplně jiným způsobem a dokáže svým pojetím strhnout, v případě druhého závodění ještě ke všemu „Frankie“ proměnil scény závodění za doprovodu Jarrého hudby a romantického snění Montanda o krásné Evě Marie Sant v jedinečný audiovizuální balet formulí na trati! Na poli tří hodin rozpracoval pan režisér vlastní osobitý koncept akčního sportovního dramatu, jaký pak zopakoval v mírně skromnějším provedení i v The Gypsy Moths nebo Jezdcích – totižto jeho opakovanou specialistou se staly strhující příběhy, v jejichž nitru zdaleka nejde jenom o akci. Přestože ta připraví svým autentickým pojetím divákovi samostatný adrenalínový zážitek, zároveň v rámci celku tvoří plynulou součást dramatu, jež se výrazně soustředí i na psychologii postav se všemi vnitřní pocity a vzájemnými vztahy, kdy film nechá odeznít i nejeden silný lidský příběh. Dnes jsem viděl Grand Prix podruhé a znovu šlo o nezapomenutelný filmový zážitek, po němž tuším, že většina dalších tematicky spřízněných snímků pro mě zůstane ve stínu Frankenheimerova opusu. [100%] (04.08.2023)

Automobilismus i motoristický sport mi jsou silně proti srsti, ale tady se do prostého příběhu několika automobilových závodníků podařilo vpravit i množství obecnějších úvah o soutěžení, snaze o vítězství, předstihnutí ostatních a touze vložit do toho vše, a o smyslu-nesmyslu téhle vlastně nijak neužitečné činnosti. K těmto tématům mám blízko, proto hodnotím vysoko. Vizuálně i hudebně je film dechberoucí. Film nenudí a tři hodiny v jeho společnosti (s přestávkou uprostřed) uběhnou překvapivě rychle. 8/10 (15.03.2007)

Nikdy mě automobilové závody nezajímaly, nebavilo mě takové soutěže sledovat, proto jsem očekávala, že pokud ty tři hodiny u tohoto filmu celé zvládnu, budu si moci tak akorát pogratulovat za úspěšnou výdrž a pustím si příště raději něco lepšího. Nakonec jsem se ale díky zručné režii a dobře vybraným hercům nechala strhnout, prožívala trať spolu se závodníky a sledovala jejich očima ubíhající metry. Bavily mě i pohledy do zákulisí rychlého sportu, charaktery předních závodníků a jejich partnerek. V reálu se sice ze mě fanoušek formulí nestal, ale na Frankenheimerův film se ještě klidně někdy podívám znovu. (06.08.2023)

Vysoke  hodnotenie davam uz len preto, ze reziser Frankenheimer pouzil zabery zo skutocnych pretekov Formuly. Jo, sice sa jazdi dookola neustale, no su tu zabery na vrtulniky, jazdci su ochotni ist na hranice moznosti a su ochotni celit  riziku osudovej havarie, ktora z nich urobi kaliky kocujuce, ktore sa uz teoreticky nikdy nepostavia z vozika na vlastne nohy. Samozrejme medziludske vztahy musia byt, to je ako korenie filmu  : 84 % (04.05.2024)