Turecký gambit

Oba filmy o Erastu Petroviči Fandorinovi, které jsem zatím viděla (Azazel a Turecký gambit) mají společné propojení s obrazem - obrázky a velký důraz na výtvarnou stránku, to zaprvé. V obou je znát ruka autora knih na scénářích, to zadruhé (i když tady si s námi pan autor zahrál pěknou kulišárnu). Kniha ani film s tak sympatickým hlavním hrdinou snad ani špatné být nemohou, to zatřetí. (01.06.2011)

4-dielny výpravný film prináša mnoho dojmov a postrehov, dobrých, ale aj horších, pre ruskú kinematografiu typických i tých netradičných. Historicko-dobrodružné poňatie obnáša viacero liniek - tá krimi končí klasicky, (pozor nasleduje spolier, bu bu bu) že ''vrahom je záhradník''. Pochvaľoval som si obsadenie, ktoré pri ruských filmoch zvykne pokrivkávať, ale tuto obstálo so cťou, aspoň teda v prípade hlavných postáv. Pre mňa zaujímavý bol historický prínos, pretože Balkán a historické vojny na jeho území sú západnou kinematografiou často obchádzané, čo je na škodu. V historických filmoch sú tiež málo vídané zaujímavé niekdajšie konštrukty, ako napr. šifrovací stroj, parné vozidlo, výzvedný balón či niektoré druhy menej tradičných zbraní. Vôbec nevadila napr. romantická linka a potešila aj akcia, u ktorej vyzdvihujem drsnejšiu a uveriteľnejšiu formu. Napriek tomu, že každá zo štyroch častí má slušné tempo, všetko to išlo skrátiť na prijateľnejšiu stopáž, pretože po každej akcii či dobrodružstve sa primiešavali (typicky ruské) trápnejšie pôsobiace komické scény či dialógy. Ich vyjmutím by som pravdepodobne išiel v hodnotení vyššie. (24.06.2018)

Fandorin byl dobrodruh za kazdou cenu. Schazela mi tady lehkost vypraveni, ktera se konala, jen pokud byl Jegor Berojev na platne. Ten tu lehkost ma v sobe a jeste Olga Kasko, ktera z platna primo sviti svou krasou. A dostane vas zakratko. Neco je vypraveno neskutecnou zkratkou, ze ktere vam spousta veci neni jasnych. Nevim, co byl ustredni motiv filmu. Jestli laska, valka, nebo Fandorin? Obavam se, ze vsichni. A to nikdy nedela film dobry. Nuda to nebyla, ale stopaz by to kratsi sneslo. (10.08.2016)

Proti knize je to o řád utahanější, zbytečná změna v osobě hlavního padoucha (prý aby čtenáři byli překvapeni) a jak píše Cervenak, občas jako kdyby neodpovídala nálada postav dění ve filmu. Na druhou stranu je to pořád poměrně zábavné a docela dobře natočené s poměrně zajímavými režijními nápady. Ovšem takový Sluga Gosudarev je o řád výše. (28.09.2013)

Knížky o detektivu Fandorinovi jsou údajně oblíbené po celém světě a dokonce i já mám doma jeden výtisk. Dvakrát jsem se do něj pustil, dvakrát jsem jej nedočetl, protože mě prostě „nechytl“. U filmové adaptace jsem však dokázal vydržet do konce a místy jsem se upřímně bavil. Musím ovšem přiznat, že jsem v několik momentech nebyl od vypnutí daleko a kdybych měl načtnout graf kvality (a ostatně i zábavnosti) asi by to byla hodně roztřesená sinusoida. Turecký gambit je sice primárně detektivkou, ale odehrává se na pozadí válečného tažení carského Ruska proti Otomanské říši. Zároveň by ale chtěla obsahovat funkční romantickou zápletku, občas by ráda diváky rozesmála, vyděsila a ohromila svou velkolepostí. Nic proti u režiséru Fayzievovi, ale mám za to, že podobnou žánrovou směsku by nedokázal ukočírovat ani mnohem zkušenější a nadanější tvůrce. Ve výsledku tak jakýs takýs způsobem funguje kriminální příběh a romantická linka (díky u Egoru Boreovi a Olze Krasko, kterou si pamatuji z Četnických humoresek) a jediná válečná scéna, kterou film obsahuje, mi vyrazila dech. To je ale vyváženo řadou režíjních přestřelů a smysl řady scén a dialogů (mnohdy důležitých) jsem úplně nepochopil a většinou mě ještě více zmátly. Existuje sice řešení a to podívat se na film ještě jednou, ale více než dvouhodinová stopáž mě od toho odrazuje. (06.02.2012)