Zlá krev

Čas natáčení se od seriálu Sňatky z rozumu dost vzdálil. Zatímco v ději nakonec uplynulo de facto jen pár let, ve skutečnosti dělí filmařinu prakticky dvacet let. Bornův syn hraje gymnazistu, ale působí opravdu úplně jinak. A změnily se i další postavy. Právě Bornův syn nebo Marek Brodský jsou nejslabší články v řetězu. Naopak Jiří Císler prakticky exceluje. I nadále sledujeme osudy rodinných klanů, ale je pravda, že prostor dostávají jiní. Ani těch dějinných událostí už není tolik. Spíše vidíme marnou snahu dělníků za spravedlnost a tu úsměvnou z řad Rakouska, které se všemi možnými i nemožnými způsoby snaží potlačit vzpoury a snahu o právno na straně Čechů. Ale i Češi se drobí a každá ze skupin bojuje za něco jiného. Myslím, že seriál přináší takové hořko sladké pousmání spíše protirežimním odpůrcům. A možná i všem ostatním. Zatímco komunisté jistě oslavně opěvovali tento seriál, ve kterém haní Rakousko-Uhersko jako zhoubu, která potlačuje práva a svobody dělníků, kteří volají po socialimu, tvůrci si mnuli ruce, že v hávu zastaralého režimu poukazují na nešvary současné. Zatýkání, zastrašování a vymyšlené procesy. Propaganda samozřejmě zapracovala, té se filmaři nevyhnuli, ale jak už jsem zmínil, člověk chápající četl a čte mezi řádky. Výborní herci, masky, kostýmy a výprava dělá ze seriálu jeden z těch lepších mezi historickými a František Filip tohle uměl. A tak jediné, co doopravdy chybělo, byl původní vypravěč Václav Voska. (22.03.2021)

Ježto opravdu často chodím Michalskou ulicí, kde je natočeno mnoho záběrů, každou chvíli myslím na to, jak Prahou kdysi procházeli Nedobyl, Pilát, Pecold, fýzl Kiesel, potřeštěnec Mrva a další. Kotel vznikajících a soupeřících idejí, zápas o národní ideu, socialismus, upadající monarchie versus republikánství a tak dále. Kromě toho přehlídka herectví. Jak jsem napsal u Byl jednou jeden dům, František Filip svými seriály dokázal poutavě provést národními dějinami od časů F. L. Věka až ke druhé světové válce. P. S. Těm, co ohrnují nos nad socialistickou agitací, bych rád připomněl, který stát má dodnes ve státním znaku srp, kladivo a přetržený řetěz osvobozené dělnické třídy, chvíle napětí - ano, je to Rakousko, kde se Pecold zapojil do socialistické agitace. :) (08.01.2016)

Po více než roce jsem se dostal k pokračování československého seriálu Sňatky z rozumu. Tvůrcům seriálu to ale trvalo osmnáct let. :-) Zlá krev dějově navazuje tam, kde Sňatky z rozumu skončily. Zavádí nás do Prahy (a Vídně) do roku 1881 a pokračuje zhruba následujícími deseti lety. Opět se setkáváme s rodinami, Bornů a Nedobylů a jejich okolí. Jsem velmi rád, že se zachovalo původní výborné obsazení. K nim se postupně přidala další generace postav i herců. Znovu jde o skvělé herecké výkony, dobré dialogy a především o výtečný dějepisný exkurz do naší ne moc známé historie, kdy Češi bojovali proti rakouskému mocnářství o uznání některých svých práv. Oceňuji pohled z obou stran naší tehdejší společnosti. Bohatí obchodníci jsou neustále ve střetu s dělnictvem, ať už je politická situace jakákoli. To je zobrazeno velmi dobře. Tentokrát mi nevadila ani postava vypravěče, který občas v podobě Martina Růžka vstoupil do děje. Paradoxně pro mě byla největší překážka barevná kamera, na kterou jsem si musel několik dílů zvykat. (13.03.2024)

František Filip si ve své tvorbě vybírá historické události a ať se to někomu líbí nebo ne, jeho příběhy jsou pravdivé. Že mají sociální námět je samozřejmé. Nebo může mi dát někdo příklad z dějin, že by revoltovali bohači a milionáři ? O co by jim také šlo ? Jedině, že lidé málo nakupuji, že jim klesají zisky a že jim klesá životní standard. Taková byla doba a pokud režisér nechce vyprávět pohádky o červené punčošce, pak musí točit pravdivě, ikdyž to někomu není po chuti. Mě se výkony všech herců velmi líbily, bohužel 80% z nich už je na "pravdě boží". (07.10.2012)

Velice slabé v porovnání s předchozí televizní sérií Sňatky z rozumu. Stejnojmenný román je minimálně o *jednu až ** dvě *hvězdičky nahoru, protože 1. Neff přichystal ve Zlé krvi Pecoldovi úplně jiný závěrečný osud, takže na Pecoldův život nahlížíme v úplně jiné rovině 2.V románu víc vidíme do Martina Nedobyla, do jeho životních zklamání a do jeho nenasytnosti a vidíme nenávist, kterou zrodil 3. víc se tam probírají problémy sociální demokracie a její program 4. Karel Pecold nemá charisma ani v knize, ale alespoň je tam víc rozvedeno jeho rebelantství 5. Vztah Míša Born a manipulátor Kiesel je taky lépe vylíčen v knize. A protože vidíme, co se děje v Míšovi, jaké má představy a jeho úspěchy v policejní práci. 6. únava a rezignovanost Háfnera, boj s vlastními ideály a s nemožností změnit politické poměry-to je pro mě v románu velice silný motiv 7. Silná epizoda- Pecoldův pobyt ve vězení a poslední setkání s Háfnerem 8. v televizním zpracování byl upozaděn Jan Born 9.v knižním románu nehraje Dagmar Veškrnová-Havlová Klady televizního zpracování- Jiří Vala, Luděk Munzar, Radovan Lukavský (19.10.2020)