Silent Hill

Pod dohledem japonské herní firmy Konami a zaštítěn americkými penězi se francouzský režisér Christophe Gans vyhnul zásadní chybě filmových adaptací videoher a oproti předchozí praxi film podřizuje herním postupům. Příběh zachovává prvky adventur a vrstvení událostí podle levelové struktury. Hlavní devizou zůstává udržování pocitu permanentního strachu, k čemuž naopak slouží čistě filmové prostředky, a tělesný horor děsící deformovanými humanoidními těly. (19.08.2008)

Po letech opětovné shledání s ponurým městečkem Silent Hill a jeho nechutným obyvatelstvem. A bylo to setkání neméně působivé, ačkoliv jsem tentokráte děj jen sledoval na plátně. Slabší děj a místy poněkud stupidní rozhovory jsou pro mě jako fandu herních japonských survival horrorů absolutně podružné. Silent Hill je výbornou filmovou adaptací survival horroru a nejlepší adaptací videohry vůbec. Monstra, atmosféra, hudba... Vše jakoby vyskočilo rovnou ze hry a zaútočilo drtivou silou na smysly zmateného diváka. Paráda! Z filmu jsem nadšen a zároveň smutný z faktu, že japonský Capcom si vznik filmové adaptace mé nejmilejší herní série Resident Evil nepohlídal jako v tomto případě společnost Konami a oba díly RE zklamaly fanoušky her na celé čáře. Režie šikovného režiséra Ganse by RE rozhodně slušela. Aspoň, že Silent Hill se povedl nad očekávání a francouzsko - japonská spolupráce se ukázala jako překvapivě ideální řešení. Díky bohu za to. (25.07.2006)

Tak pro začátek nehrál jsem pořádně žádný z dílu SH. Pomalý rozjezd filmu, který nám pomalu a v klidu představí malou holčičku, její adoptivní matku a jejího manžela. Poprvé a naposledy spolu a divák ještě neví co ho čeká. Krásný kamerový let nad propastí a jdeme na to. Vše začíná nenápadně, hledání městečka, pak honička s policistkou a jsme v cíli naší cesty Silent hill. Z nebe stále něco padá a celý film je laděn do šedé velmi depresivně a mrazivě. Holčička se ztratila a matka se vydá na cestu za jejím hlasem a nalézá opravdu hrůzostrašné městečko plné všeho co peklo má rádo. Dokonalá stylizace filmu přidává hodně procent. Hlavní hrdinka se do postavy perfektně vžila a vše působí realisticky(když pomineme pekelné potvory:)). Film je nečekaně drastický, což zrovna pro mě je velké plus a závěr s ostnatým drátem je opravdová labužnická pochutina. Jen škoda, Hollywoodského stylu "řekni co si naznačil" a film tak dostává 5-10 minut vysvětlovacího času pro méně chápavé a vnímavé. Co lze filmu vytknout? podle mě nic. Atmosférou, jde o nejlepší kousek natočený tento rok a jako adaptace hry je Silent hill možná to úplně nejlepší, co bylo zatím natočeno (fanoušci Dooma snad ani nedoufali :)). Už nevím, jak se rozplývat nad snímkem, který splnil moje očekávání jak jen to šlo a nebýt mé malé pochybnosti hluboko v hlavě, tak bych dal drtivých 5*. (04.08.2006)

Tak něco takového se opravdu moc často nevidí. Christophe Gans je vizuální mág a to co předvedl v "Silent Hill" nemá obdoby. Celý film vlastně stojí POUZE na těch vizuálních vychytávkách, případně na hutné atmošce, jelikož o ději se dá mluvit spíše v uvozovkách. Veeeeeeelice mile mě překvapila brutalita filmu, možná jsem zvrácenej úchyl, ale vidět v normálním hororu uváděném v multiplexech takovéhle chuťovky mi přináší nevýslovný pocit blaženosti. Herecké výkony hlavních dvou představitelek (Radha Mitchell a hlavně Jodelle Ferland) jsou výborné a ostatní nejsou vůbec špatné. Vůbec jsem jaksi nepochopil proč v tom filmu hraje Sean Bean, protože jeho postava je úplně a dokonale zbytečná, no budiž. Uznávám že v prostředku filmu jsem se u toho fakt dost vařil, ale brilantní začátek a hlavně nezapomenutelné finále si jasně zasluhují čisté hodnocení jaké jsem dal. Jestli máte možnost "Silent Hill" vidět, jděte do toho, protože takovýhle filmů je velice pomálu, vlastně ne. Je jenom jeden. (11.07.2006)

Jednoznačne najlepšie filmové spracovanie počítačovej hry - že by sa tomuto druhu filmov blýskalo na lepšie časy? Silent Hill je zatiaľ jediný prepis, ktorý dokonale pochopil hernú predlohu a aj napriek odlišnostiam v deji dýcha neopakovateľnou "silenthillovskou" atmosférou. Spolu s desivo precíznym vizuálom tomu napomáha aj použite pôvodnej hernej hudby Akiru Yamaoku a tomuto geniálnemu ťahu tvorcom mi neostáva nič iné, len postojačky zatlieskať. Veľká pochvala však patrí aj výborne vystavanému príbehu, ktorý diváka s výnimkou záveru vôbec nevedie za ručičku a núti ho k premýšľaniu, čo je v tomto žánri v poslednej dobe skôr ojedinelým zjavom. Na mnohých divákov žiaľ mala táto chvályhodná snaha o iniciatívu opačný efekt, svet Silent Hillu ale určite neovplýva dejovou prázdnotou či priamo hlúposťou. Vyžaduje ale snahu ponoriť sa doň hlbšie. (17.02.2007)