Réžia:
Chris ColumbusScenár:
Stephen ChboskyKamera:
Stephen GoldblattHrajú:
Anthony Rapp, Adam Pascal, Rosario Dawson, Jesse L. Martin, Wilson Jermaine Heredia, Idina Menzel, Tracie Thoms, Taye Diggs, David Fine, Mackenzie Firgens (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok? (FebioFest 2006) (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Muzikal o skupine umelcu zijicich na pokraji chudoby v New Yorku v poslednich dekadach 20.stoleti. Pekna hudba i texty dohromady s jedinecnosti kazdeho jedince slibuje skvely zazitek, ale i pres urcitou kontroverzi se mi nedostal pod kuzi a velky pocet postav zabiji plynulost deje, i kdyz vice nez dvouhodinova stopaz dava dost prostoru. Za zkousku to stoji. 60% ()
Neznášam, keď si američania myslia, že sú bohovia každého žánru, a všetko sa im zmení v zlato pod rukami, ajkeď je to slabé. Jediné, čo do mňa nalialo trocha života počas celého filmu, bolo úvodné spievanie v jednej rade + ten šialený výstup mliekochlastajúcej divošky :) Ostatné? Nuda, predvídateľnosť, ohranosť. ()
Lapila si mě už úvodní písnička „ 525 600 minut, 525 600 tak vzácných okamžiků. 525 600. Čím můžeme měřit rok? Denním světlem, západy slunce, půlnocí, šálky kávy.. Čím můžeme měřit rok života? Možná láskou? Pravdami, které tě naučil nebo chvilkami pláče. Mosty, které spálil“ a byla jsem ztracená. Kontroverzní muzikál o životě umělců žijících ve společném bytě kdesi v New Yorku, kteří se perou s problémy, které život přináší 525 600 minut ročně. AIDS, drogová závislost a nedostatek peněz na nájem, ale život je naštěstí i láska, přátelství... P.S. Dost mě pobavil i text „ . za empatii i extázi, Václava Havla, Sex Pistols.“ ()
Očekávání od tohoto muzikálu jsem měl nemalá. Ale ve výsledku tento film má očekávání velmi vysoce předčil. Tohle je prostě bomba! Mluví se zde minimálně, dá se říci, že je to z naprosté většiny zpívaný film, a ty jednotlivé songy jsou velmi melodické, mají náboj a je to prostě jízda. K tomu naprosto excelentní choreografie, která mne skoro i dokázala zvednout z křesla a donutila mne si také nějaký ten tanec střihnout. Výborně byla vyřešena i otázka kulis a oblečení jednotlivých hrdinů, prostě tento muzikál měl vše, co správný muzikál mít má. Do toho velice zajímavý děj z velice filmařsky atraktivního prostředí jen dotváří pozitivní výsledný dojem. A co je pro mne největší překvapení, to je jméno režiséra. Chris Columbus, který je podepsán převážně pod komediemi, rodinnými filmy či dvěma díly ze série o Harrym Potterovi, dokazuje, že mu není cizí ani žánr muzikálu. Ze jména režiséra vlastně pramenila i má velká zvědavost, jak to bude vypadat. Ale dá se říci, že tady jsem pana Columbuse podcenil. Tenhle film je totiž perfektně zvládnutý po všech stránkách a nebojím se směle prohlásit, že tohle je z novodobých filmových muzikálů jeden z těch nejlepších, dokonce bych ho označil snad za nejlepší novodobý filmový muzikál, v mých očích převyšuje o něco málo i slavný Moulin Rouge, který jsem považoval za nepřekonatelný. Prostě tohle se musí vidět. Já určitě nevynechám další příležitosti, abych se na film Bohémové znovu podíval, protože tohle je opravdu zážitek a já jsem si to perfektně užil. Dávám pět hvězdiček. ()
Zfilmovaný muzikál aneb I´m a New Yorker. Fear´s my life. 1) Co muzikál ztratil na divadelní bezprostřednosti a autenticitě, to získal na filmovém rozměru, chtělo by se napsat. Ale nezískal. Emoce se vytratily a zůstalo jen pásmo písničkových klipů. Není to špatné, ale na dechberoucí broadwayský muzikál to prostě nemá. 2) Jistě byste mi neodpustili, kdybych nedodal, že 34letý Anthony Rapp (obrýlený Mark) je na chlapy. To faggots, lezzies, dykes, cross-dressers too... ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (20)
- Fráze "I should tell you" je během filmu řečena celkem 27-krát. (Wendy)
- Původcem pouličních scén natáčených 16-ti milimetrovou kamerou je blízký přítel Jonathana Larsona, dokumentarista Edward Rosenstein, který byl také inspirací pro postavu Marka. (Matty)
- Režie se měl nějakou dobu zhostit Spike Lee. Mluvilo se také o Samu Mendesovi, Bazu Luhrmannovi a Robu Marshallovi. (Matty)
Reklama