Bohémovia

Hodně netradiční, v dobrém slova smyslu muzikál, z prostředí New Yorské lůzy. Netradiční zejména z důvodu postav. Kde jinde by jste mohli najít lesbičky, gaye, trancky nebo H.I.V. feťáky v hlavních rolích!? Krásný je především kontrast stylu hudby s tragickými osudy hrdinů. Songy zní tak optimisticky a jsou překypující energií navzdory tomu, že o lásce právě zpívá H.I.V. pozitivní pár. V oblasti muzikálů, jeden z nejvýraznějších zážitků. (04.05.2012)

Máme tam i Havla a jinak je to naprosto perfektní muzikál s méně známými herci, což mu jen prospívá, a s parádními songy a dějem. Líbilo se mi to od začátku do konce, jen to mohlo být krapet kratší. Přes dvě hodinky, přece jen na mě už bylo moc. Jak tu mnozí píši, i mě si už hned na začátku získala úvodní píseň Seasons of love a potom se mi ještě moc, opravdu hrozně moc líbila La vie bohéme. Jinak samozřejmě, aby tento muzikál měl nějakou hloubku, tak bohužel tam museli i někteří umřít, někteří skoro, jiní utéct atd... to abych zase mohla smáčet kapesník totiž. Takže krásné 4,5* a určitě si to dám někdy znovu. (20.10.2013)

Bohémsky úvod a záver. To medzi tým trvalo až príliš dlho aby to tieto dva celky spojilo. Našťastie sa podarili energické, výbušné a hlavne zmysluplné pesničky a ich dokonalé vkomponovanie do príbehu. Prespievaný dej, dokonalé cítenie pre kamerový rytmus, to som od Columbusa naozaj nečakal. Naozaj bravúrne skombinovanie hudby a filmu. Totálna reklama pre klasický muzikál. Ja ich za sebou toľko nemám, ale táto moderná varianta s aktuálnymi problémami (drogy, bezdomovci, AIDS) aj tými pradávnymi (láska, priateľstvo), mi takmer urvala srdce. Precítenie charakterov pomocou hudby bolo naozaj silné a niekedy netreba ani rozumieť textu aby divák uronil slzu. A ďalší film, pri ktorom mi stále zostáva záhadou táto ignorácia. Divácka aj distribútorská. 85%. (01.07.2008)

Larsonův “životopis” Tick,Tick…Boom! se mi svého času na Netflixu dost líbil, takže když teď byla možnost shlédnout adaptaci jeho nejslavnějšího díla - muzikálu Rent, neváhal sem a i když sem asi čekal trochu víc a žádné velké nadšení se nedostavilo, milovníci muzikálů budou spokojeni. Obsazení je slušné, příběh dobrý, atmosféra má správný devadesátkový feeling a některé písničky jsou celkem chytlavé. Přesto to ale dohromady na mě nezafungovalo tak jak sem čekal. Ztráta času Rent určitě není, ale jako někdo kdo muzikály úplně nevyhledává, v připadě nutkání si nějaký pustit raději sáhnu jinam…60% (10.03.2023)

Five-hundred-twenty-five... Kontroverzní muzikál, překvapivě řízený ze stoličky sentimentálně komediálního specialisty Chrise „Harry Potter je Sám doma“ Columbuse, si i přes svoji melodickou jednoduchost získá široké pole nekomerčních diváků, protože právě tady absolutně schází hýřivé exhibice kostýmní stylovosti á la Moulin Rouge a celé to vypadá jako 30 let stará nahrávka ze zaprášeného pultu. Kdekdo z hrdinů z nižších vrstev tu má AIDS (skvělá scéna umírajících v kruhu), nemá na nájem, je homosexuál nebo si pravidelně píchá, především jde ale o lásku a prachobyčejné mezilidské vztahy. Jsme totiž v New Yorku, nikdo z nich nemá peníze a každý to řeší po svém (v tomhle kontextu potěší ohnivá davová scéna z úvodu nebo sexy taneční vystoupení Rosario Dawson – prakticky jediná známá tvář z hereckého ansámblu). Není tu ani ryze hlavní postava, všichni se vzájemně doplňují a proplétají. A i když jsou jejich osudy příběhově prosté, mají co říct. Nemůžu si ale pomoct, že si toho ambiciózní Columbus vzal na svá bedra příliš a viditelně mu to mnohdy dře jako zrezivělý řetěz a emocionálně nezasahuje vždycky tak, jak by si zřejmě přál. Bohémy jsem rád ochutnal, ale příště si dám zase něco jiného!! Budu tentokrát přísnější, takže ***. (04.06.2008)