Réžia:
Rob MarshallScenár:
Robin SwicordKamera:
Dion BeebeHudba:
John WilliamsHrajú:
Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Kódži Jakušo, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Júki Kudó, Suzuka Ógo, Togo Igawa, Mako, Samantha Futerman, Elizabeth Sung, Tsai Chin (viac)Obsahy(1)
I gejša môže milovať... Nasledujúci príbeh sa odohráva v exotickom svete, ktorý si dodnes uchováva svoje čaro. Zachytáva obdobie pred Druhou svetovou vojnou, kedy je malé japonské dievčatko odtrhnuté od svojich chudobných rodičov, aby pracovalo ako gejša. Napriek tomu, že má v dome nebezpečnú rivalku, ktorej sa takmer podarí zlomiť jej vôľu, z malého dievčatka vyrastie legendárna gejša Sayuri. Naučí sa, že gejša nesmie dať priechod svojej láske, snom a citom. Jej učiteľka, legendárna gejša Mameha, pozná hranice intímneho vzťahu k zákazníkom a naučí Sayuri, aby svoje city držala pod kontrolou. Krásna a skúsená Sayuri síce očarí kohokoľvek, ale vo vnútri ju sužuje tajná láska k mužovi, ktorý je pre ňu nedosiahnuteľný. Nedokáže zabudnúť na okamih nečakanej nehy, ktorý s ním prežila v mladosti. Spomienky na osudnú chvíľu na ňu pôsobia ako balzam na dušu a počas ťažkých rokov sú jej oporou... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (506)
Předností Gejši je neokoukané prostředí. Marshall to věděl a vsadil na to. Až moc. Protože kromě světa japonských společnic jeho film nemá co nabídnout. Je citově plochý - a závěrečná scéna kvůli tomu vyznívá hloupě až trapně (nehledě na to, že japonská motivace "nemohl jsem udělat to a to, protože dlužím to a to svému příteli" západnímu divákovi moc neřekne). Je nevýrazně zahraný (s čestnou výjimkou Michelle Yeoh). Jeho příběh je prostinký (což by nevadilo, kdyby ho režisér dokázal náležitě prodat). A taky aspoň na mě působí levně. Nemohla jsem si nevšimnout, že ulice, kterou na začátku běží dvě děvčátka je ta samá, kterou později projížní americká vojska. On se vůbec ten film odehrává v několika dekoracích, které snad nikdy kamera nevezme v celku, takže Gejša pak působí jako televizní film. Třeba scéna v japonské zahradě pod rozkvetlou třešní - jiný režisér by do mrtě využil těch růžových lístků, co létají všude kolem. Marshal zůstane a trapného "máš něco ve vlasech, tak ti to vytáhnu". Ach jo. ()
Na jednu stranu je tenhle film pěkný řemeslný dílo se skvělou výpravou, nádhernými kostými a s nevtíravou hudbou, ale přitom pěkně podbarvující skoro všechny scény, jenže co je to platný, když je to hrozná nuda. V podstatě hned od začátku jsem se nudil a nebylo moc míst kde by mě to chytlo, prostě taková romantická studie do života Gejši a to mi nepřislo moc zajímavý, možná to taky chtělo víc vystoupení gejš a míň zbytečných scén o ničem, protože to mě dokázalo aspoň na chivlku probudit, ale zase namůžu říct že by ten příběh byl nějak extra špatnej, jen prostě nedokázal po celou dobu zaujmot. Určitě mu taky uškodilo, že to má přes dvě hodiny, každá scéna se neskutečně vleče a dramatický scény mě, po těch 40 minutách v polospánku, nadokázaly napnout a ani zaujmout. Prostě film nějak uteče a člověk si z toho skoro nic nezapamatuje, což je docela škoda, protože krom dobrýho a chytlavýho příběhu má film všechno co by měl mít ()
Uznávám, že vyjádření citů a herecké výkony by mohly být lepší. Všechno ostatní mě ale okouzlilo natolik, že "Memoirs of a Geisha" se zařadilo mezi mé oblíbené filmy. Tvůrci zvládli totiž dokonale zobrazit atmosféru předválečného Kjóta. A když říkám dokonale, myslím tím opravdu DOKONALE. Krom toho život gejš mě vždycky zajímal a soundtrack (John Williams) je nejlepší, jaký znám. Komu se film líbil, doporučuju ještě stejnojmenou knížku, podle které je film natočen (autor Arthur Golden). A kdo si chce přečíst skutečný příběh (protože příběh pana Goldena je celý smyšlený), tak ať si přečte zpověď skutečné gejši Mineko Iwasaki v knize "Geisha of Gion", z jejíhož příběhu taky Arthur Golden čerpal. ~(5,0★)~ ()
Pro mě „relevantní“ kolegové mluvili o vznešené nudě. Ani to mě nepřipravilo na nudu TOTÁLNÍ. Navoněnou prázdnotu, jíž kvůli kráse obrázků, hudby, dekorací a hereček, vyschla v žilách krev. Kalkul bez opravdové filmařské vášně a bez emocionality hlubší a osobnější než z kýčovitého románku na pokračování pro paničky v domácnosti. Nekoukatelný kastrát. ()
Tak a pravda je venku. V minulém životě jsem byla Hacumomo jelikož ta nádherná věčně navátá agresivní kurva, teda gejša, s pedofilními sklony a více než násilnickou povahou mi přirostla k srdci víc než poslední šelest. Na druhou stranu dlouho šikanovaná a pak proti své vůli div ne šikanovaná Sayuri mi sedla taky a jelikož jak Gong tak Zhang jsou pekelný kočky, doufala jsem, že se spolu usmířej nějak ve stylu filmu Komorná. Buddhožel obě jsou cudné na gejšu až hanba a tak neukážou ani bradavku natož celé tělo a když už si to spolu konečně vášnivě rozdaj tak jen v tom smyslu že si daj po hubě. Na druhou stranu spalující vášeň tam byla, dokonce tak spalující že shořel celej barák a kdopak za to mohl? Ukažme si na ní - Hacumomo. Jaké překvapení. Každopádně i když jsem opravdu velmi doufala v lízání lastur a sání nektaru což ve filmu není, tak obě dvě jsou jako gejši magické a okamžitě bych se jim nacpala pod obi. Když Zhangová tančí namol, teda na molu, a dopadá na ní sníh, vypadá tak magicky, že jsem se málem roztekla...no a Gong a její šukající pohledy to už dobrý tři hodiny trénuju před zrcadlem. Zatím vypadám spíš postiženě než šukézně, ale to chce cvik a po čtvrtém šálku saké sem si před zrcadlem přišla taky sexy i když to byla totální katastrofa. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (29)
- Japonsko odmítlo jakoukoli spolupráci na filmu, tudíž se natáčel především v Kalifornii. (Dr Lizal)
- Tanec ve sněhu, kterým Sayuri (Ziyi Zhang) získá popularitu, je vlastně vyprávěním příběhu. Ten pojednává o ženě, která podezřívá svého manžela z nevěry, a proto se ho vydá hledat. Zastihne ji však sněhová vánice, žena zabloudí a propadne šílenství. (NiaWolf)
- Gong Li (Hatsumomo) ani Suzuka Ohgo (Chiyo) neuměly anglicky (když se film natáčel). (ČSFD)
Reklama