V moci diabla

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Nějaké třeskuté vygradování, řekněme blízké setkání "třetího druhu" tváří v tvář soudní stolici by bývalo vykoledovalo čtvrtou stár - při vzpomínce na Lauru Linney v Prvotním strachu se tahle asociace neodbytně vkrádala. Popis celé události byl ale zřejmě podřízen "skutečnosti" a tak se konec, na který jsem se třásla, nekonal. I tak nezbývá než říci: těbůh! (12.11.2006)

Mi neznámá herečka Jennifer Carpenter, zde předvedla výkon hodný velkých filmových hvězd, které se v branži pohybují již několik let. Scénu vymítání považuju za jeden z nejsilnějších filmových momentů....mrazilo mě až na dřeň. Hudba je hudební, herci hraví, děs děsivý :), takže tu máme perfektní recept na správně vychlazenou horrorovou podívanou. Ale musím si na něco postěžovat, netýká se to filmu...ale týká se to kinosálu a lidí v něm. Kurva, když du do kina, tak jdu sledovat film a ne slepičit tam se slepicema a husičkama. Fakt mě tyhle lidi dokážou maximálně nasrat (a v těchto chvílích jsem nepříčetný), tento rok se mi ještě nestalo, aby se někdo takový poblíž mě nevyskytl...no, ale to je na delší povídání, ale musel jsem to zmínit, protože tohle dokáže zkazit filmový zážitek. (01.12.2005)

Samotnou scénou vymítání dává Scott Derrickson na prdel i Williamu Friedkinovi, ale tím pozitiva nekončí. Je sice pravda, že soudní pletky jsou rutina, která ale skromnějšího diváka neurazí, tudíž hlavní devízou je samotné randevous se silami temna, které je natočené tak dokonale, až by si u Derricksona měli nechat producenti kdejakých remakovaných duchařin dopřát menší technické školení. Režisér výborně pracuje s kamerou, hudbou i zvuky, takže u mnohých pasáží velmi příjemně mrazí. Z herců to jasně táhne famózní Tom Wilkinson, ale nad kreací Jennifer Carpenter padá brada. Škoda jenom toho opatrnického přístupu k církvi samotné, více kontroverze by nebylo na škodu. I když je fakt, že raději takhle, než pozérské výkřiky do tmy, jako jinde. Ve výsledku překvapivě chytrá a zručná záležitost, která sice těžké spaní nezpůsobí, ale v jistém slova smyslu potěší. (22.07.2008)

Po zhlédnutí Exorcisty teprve doceňuji tento zábavnější, působivější a zajímavěji odvyprávěný klon. Překvapivě kvalitní soudní rovina a retrospektivní líčení událostí, navíc z více úhlů pohledu, představuje jednoznačný krok vpřed oproti zdlouhavé expozici klasických hororů, hrůzostrašnost byla taktéž obstojná, byť trenky jsem si rozhodně nepokálel. Celkově vzhledem k tomu, že Silent Hill (na který jsem si bůhvíproč vzpomněl) si ode mě vysloužil jen 3*, musím zde vyšlápnout o stupínek výš... 7/10 (19.02.2010)