V ako vendeta

Velmi dobrý film, který (zjednodušeně řečeno) pojednává o tom, že aby nastala nějaká společenská změna k lepšímu, musí udělat svou vlastní myšlenkovo-skutkovou revoluci především každý sám v sobě. Což je relativně známá věc, kterou ovšem v současné zpohodlnělé západní civilizaci není od věci připomenout. "Žer, nebo budeš sežrán." (07.03.2015)

Jednou mě na gymplu přinutili udělat referát o Anglii v 17. století a díky tomu jsem si mohl užít tuhle parafrázi a zároveň odkaz na skutečnou historickou událost známou jako "Spiknutí střelného prachu" možná o něco více, než bych si ji užil bez onoho studia referátu předcházejícímu. I když...ona historická událost je zde trochu idealizovaná. (24.06.2007)

Výborný příběh s originálně provedeným scénářem, nezapomenutelnými scénami, plný atmosféry, emocí, nutící k pozastavení a zamyšlení se. Geniální ztvárnění postavy V v podání Hugo Weavinga, který s naprostou elegancí zahrál svojí nejtěžší roli. Má skvělý charismatický hlas, který se příjemně poslouchá a jeho monology jsou opravdovou lahůdkou. Skvělá Natalie Portman, jež se do své role položila s vervou a umem a spolu s V vytvořili špičkový filmový pár. Bojové scény elegantní a ostré jako nabroušená dýka, úvodní výbuch decentní, závěrečná exploze omračující, myšlenka filmu hluboká. Co víc si přát?? Jeden z nejlepších snímků loňského roku. 54 miliónů dolarů(rozpočet)/132,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.01.2007)

ACHTUNG - SPOILERS! Přesně to, co píše Cival - "lepší prokreslení totality." A tahle VELKÁ chyba u mě zapříčiňuje nemožnost dát vyšší hodnocení. V tom už bylo fakt lepší Equilibrium. Jinak scénář bří Wachowských, plný patetických proslovů či dovysvětlujících flashbacků mě nenadchl už vůbec. A to se už více nerozepisuji o vyloženě trapné explozi parlamentu. Rádobyšokující mainstreamový průůůměr! (11.05.2006)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)