V ako vendeta

Přestože vizuál útočí na nejvyšší mety a myšlenka mi je sympatická, nefunguje Vendeta jinak než jako komiksárna na efekt. Už těsně po skončení totiž všechny silnější momenty z hlavy vyprchávají a s několikaletým odstupem se mi vybaví jen totalitně-britská atmosféra a jako vždy úžasná Natalie. Promarněná šance, jaké je obzvlášť škoda. Těch potenciálně silných podnětů bylo totiž neskutečně moc. (07.05.2006)

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)

Výborný příběh s originálně provedeným scénářem, nezapomenutelnými scénami, plný atmosféry, emocí, nutící k pozastavení a zamyšlení se. Geniální ztvárnění postavy V v podání Hugo Weavinga, který s naprostou elegancí zahrál svojí nejtěžší roli. Má skvělý charismatický hlas, který se příjemně poslouchá a jeho monology jsou opravdovou lahůdkou. Skvělá Natalie Portman, jež se do své role položila s vervou a umem a spolu s V vytvořili špičkový filmový pár. Bojové scény elegantní a ostré jako nabroušená dýka, úvodní výbuch decentní, závěrečná exploze omračující, myšlenka filmu hluboká. Co víc si přát?? Jeden z nejlepších snímků loňského roku. 54 miliónů dolarů(rozpočet)/132,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.01.2007)

Měl bych počkat až na den, kdy odložím čerstvě přečtený comics, ale nějak to nejde. Musím si zkrátka říct svoje, i když o spoustě souvislostí vím houby. Proto se ptám: "Alane Moore, co ti to přelítlo přes nos?" Někdo kdo se blahosklonně usmívá nad Ligou Výjimečných se distancuje od tohohle díla? Jak říkám, možná budu po přečtení originálu mluvit jinak, ale zrovna teď to cítím tak, že stvořitel tohle dítě zatracuje zcela neprávem. Výborný příběh, skvělí herci, atmosféra, hudba, všechno na svém místě a ready to go. 1984 tak trochu jinak, výpověď nebo varování, skvělý film. (26.04.2006)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)