Posledné dni Sophie Schollovej

Svým způsobem předvídatelné a odehrávající se v téměř televizních kulisách. Já si ale myslím, že podobné příběhy by se prostě měli točit klidně do nekonečna. Odvaha těch mladých lidí je obdivuhodná, hlavně když si pomyslím, že jim bylo jen o pár let víc než mě. Julia Jentsch hraje uvěřitelně, zbytečně nepřehrává a opravdu jsem jí to celou dobu věřil. Film zbytečně netlačí na pilu a jeho poselství je zřejmé. Važme si toho, co máme, protože toho není zase tak málo. Sourozenci Schollovi a Christoph Probst tu možnost neměli. (21.04.2009)

Dějově chudší film, ovšem nabitý drsnou atmosférou nacistického Německa. Propaguje ideály ve jménu svobody, za které má smysl i zemřít. Ideál proti ideologii, slovo proti síle zbraní, i tak se bojovalo na území Třetí říše. Velmi přesvědčivé herecké výkony hlavních protagonistů podbarvené kvalitní hudbou přesvědčí i diváka. (24.09.2011)

Než jsem viděl tento film, nevěděl jsem ještě nic o Sophii Scholl ani o skupině Bílá růže. Byl to tak pro mě možná ještě intenzivnější zážitek, protože jsem vnímal velmi silně všechny nadějné signály, že to může dopadnout jinak. Film mě zaujal natolik, že jsem hned začal pátrat v historii. A i druhé shlédnutí bylo velmi intenzivní. Za jediné nedostatky považuji lehčí rozjezd filmu a až příliš strojený soudní proces s příliš hrdinskými projevy. Když jsme u procesu, zajímavé je přirovnání Rolanda Freislera k Josefu Urválkovi (viz. komentář sportovec). Jinak tedy musím říci všechna čest. S herečkou Julií Jentch jsem viděl již dříve filmy OBČANSKÁ VÝCHOVA a OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE. Věděl jsem tedy, že je dobrá. Ale to, co předvedla tady, je něco neuvěřitelného. Málokdy se vyplatí postavit celý film na hereckém výkonu jednoho herce nebo herečky. Tohle je jeden z případů, kdy se to povedlo. Scény, kdy se Julii kamera věnuje, jsou nejlepší. V momentě, kdy začínají výslechy a pozornost se soustředí již čistě na ní, začíná být film opravdu dobrý. To sdělení všech druhů citů a emocí, které se nám dostává, je naprosto uvěřitelné a pohlcující. Jak čas běží, důkazy proti Sophii jsou stále jasnější. Od určité chvíle si divák již nepřeje nic jiného, než aby vydržela tlaky výslechů a nezřekla se svých ideálů. V této souvislosti divák vnímá každou slabost hrdinky velmi silně. Člověka už pak může jen dojímat, s jakou statečností odolává všem tlakům a stojí si za svou pravdou. Odkud bere tu vnitřní sílu? Hraje v tom snad roli, že z kraje 30. let se krátce připojila k Bund Deutscher Madel a mohla se tak na vlastní oči přesvědčit, jak nacistická zlovůle mění smýšlení lidí? Je za tím snad odkaz jejích rodičů? To, že otec, byl perzekuován režimem? Silně křesťanská výchova její matky? Samotná víra v Boha? Nebo její intelekt a humanistické smýšlení? Nejspíš to všechno a mnoho dalšího mělo vliv na to, že se zachovala, jak se zachovala. Po právu se stala hrdinkou a vzorem hodným následování. Lidé potřebují své vzory a své hrdiny. Dávají jim naději na lepší svět. Víru v nalezení lepšího člověka v sobě samém. Je to samozřejmě mýtus, který v sobě budujeme. K něčemu takovému je třeba mnohem víc než uvědomění si správného. 86% Pro mě jeden ze dvou nejlepších německých filmů za poslední desetiletí. (02.11.2010)

Skvostné dialogy, dynamické herecké výkony, gradující atmosféra a bezchybně hutné vyobrazení nejbestiálnějšího období lidských dějin "viníkem". Stále nemůžu uvěřit, že tento nesmírně hodnotný filmový skvost natočili samotní Němci. V poslední době už po několikáté skláním klobouk před filmovým uměním našich západních sousedů. Německo se pomalu, ale jistě začíná stávat mou nejoblíběnější filmovou zemí. Na doslova fanatické soudní přelíčení jen tak nezapomenu: "Brzy budete stát tady, kde teď stojíme my." Nejryzejší příklad čistého hrdinství. Bravo Sophie. 100% (při závěrečných titulcích jsem s bušícím srdcem jen tupě zíral do obrazovky, což se mi při sledování filmu stává zřídkakdy) (02.11.2012)

Náhodou jsem ten film včera chytila na STv 2 a ráda jsem se podívala, protože počátkem června vyjde na DVD a já rozmýšlela, zda koupit nebo ne. Je to samozřejmě dobrý film. Natočen na podkladě skutečné události sourozenců Schollových, kteří založili studentskou odbojovou skupinu "Bílá růže" a poukazovali pomocí vyrábění a rozšířování letáků na zrůdnost nacismu. Herečka Julia JENTSCH při výsleších nepůsobila na mě žádnou emocí, její bratr jakbysmet. I loučení s rodiči bylo jenom jakoby odjížděla na dovolenou a nikoliv na smrt. Nicméně i přes některé nedotažené scény ve filmu, je to film, který stojí za shlédnutí, protože nám chce říci, že i v tak zfanatizovaném Německu za 2.světové války, byli lidé, kteří neváhali za své ideály demokracie a lidskosti položit životy. Budiž jim za to čest !! (24.05.2008)