Volání vlků

Knížka Nedělejte poplach od Farley Mowata kanadského biologa (130 str. A5) je moji milovanou knížkou, i když je vázaná, listy z ní vypadávají. Příběh vědce pověřeného kanadskou vládou k prozkoumání problému "šelna - vlk a kořist - sob", dva roky sledoval život vlčí rodinky , odhalil předsudky o vlcích, a zvláště pak skutečnost, že nikoli vlci ničí stáda sobů, ale chamtiví lidé, kteří se neštítí z pouhé ziskuchtivosti postřílet z letadla celé stádo. Knížka -jinak plná humoru a láskyplného vztahu k přírodě-končí trochu zatrpklou úvahou, že nejhorší šelmou je člověk. Film mě trochu zklamal, proto doporučuji půjčit si knihu ! Váš nervoznideda. Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji psy. (13.05.2010)

Za boha si nevzpomenu na český název, pod kterém to běželo na ČT2 asi před 7-8 lety. Ovšem dodnes mám tenhle znamenitý film v živé paměti. Příběh vědce, který se vydá do vzdálených končin na Aljašce zkoumat život vlků. Opravdu nádherná kamera, zajímavý scenář, myšlenkově hluboký film s mnoha nezapomenutelnými scénami. Přestože to produkovalo studio Walta Disneye, má to k rodinné zábavě hodně daleko. (04.01.2003)

Canis Lupus z uhla pohladu mladeho biologa Charles Martin Smitha, vysadeneho v kanadsej drsnej prirode. Ono vlky boli vzdy demonizovane hlavne krestanmi, rovnako ako hady. pritom vlk ma svoje miesto v prirode, nebyt vlka, taxa rozmnozi prilis bylinozrava cast fauny a trava sa napriklad nestihne regenerovat. Takze jo, krasny - miestami aj zasnezeny film o vlkoch, zivote vlkov. Tak ako povedzme Minnelli bol majstrom muzikalov a farieb, reziser Ballard je preslaveny proenviro filmami, kde samostatnu rolu hraje priroda /je skutocne nadherna/, jeho filmy maju vyborne tempo, su obrazovo strhujuce a detski herci prezivaju svoj zivot v prirode vedla volne zijucej fauny - tuna ide o vlky.Samotny vlk, odborne canis lupus teda nie je krvilacna selma, ale skor starostliva hlava rodiny. A ja to beriem, jednoznacne : 100 % (08.12.2018)

"Nikdy nekřič vlk!" (s voláním vlků nemá tento film nic společného) je anglický idiom, který označuje člověka, který si stěžuje na problémy, které v podstatě neexistují, a když se doopravdy vyskytnou, pak už na ně nikdo nereaguje (viz jedna ze známých Ezopových bajek). Film natočený podle Farleyho Mowata začíná sice jako nepodařená groteska, ale stává se stále závažnějším. V poslední době jsem neviděl film, který by byl tak podnětný a vzbuzoval tolik úvah (a to pomíjím nádherné záběry setkávání s vlky a Inuity). Myslím, že tu není víc prostoru, než na jednu: Veškerá tradovaná data (pohádky, pověsti, sny, ale již také filmy) poukazují na to, že kdysi došlo k dlouhému a lítému boji o první místo v potravinovém řetězci mezi dvěma zvířaty (člověkem a vlkem - vlk je dosud jedničkou na souši všude tam, kde se člověk dostatečně neprosadil, tj. nevybil ho - poslední vlk na Vysočině byl zastřelen v roce 1830). - Další úvahou, kterou také jen naznačím, je inuitská představa o vzniku člověka, soba a vlka: sob člověku pro obživu a vlk pro zachování zdravé populace sobů. Nebyla by potřeba nějaké vlčí smečky pro ozdravení lidského rodu, v němž "starý a nemocný" má nevyšší privilegia. A naopak by se nemělo ani zapomínat na "vlčí motiv" u sv. Františka... Tuto recenzi bych pravděpodobně nepsal, kdyby se mi dnes v noci nezdálo, že zkřížené dveře (dají se již obtížně zavírat) u pokoje je třeba zabarikádovat, aby se dovnitř nedostali vlci... (08.04.2014)

Zřejmě jediný film z dílny Walta Disneye, který není pro ty nejmenší. Vzhledem ke své ponuré atmosféře a celkové dějové konstrukci je mizivá šance, že by naplnil očekávání dítěte. Tohle výjimečně vyprávění má v sobě hloubku, nějaký cíl, výraznou psychologii a také hrdinu poznávajíc nejen sebe samotného, ale hlavně duše majestátních vlků, jejichž fantasticky nasnímané pohledy a pohyby jsou nejednou třešničkou na dortu. Originálně zpracovaný scénář nemá v takovém tématu obdoby. Téměř každá věta má šarm a většina z nich nutí diváka se zamyslet. Před takovýmito filmy smekám a vzdávám jim hold. Zajímavá podívaná o nelítostné přírodě, která dává poutavým způsobem najevo, že ne všichni predátoři mají v sobě jen dravost a zlou krev. Mají hrdost, city a dobrosrdečnost, což bohužel některým narušeným jedincům z rodu Homo sapiens chybí. 80% (02.09.2012)