Pleasantville

Zajímavý nápad a originální zpracování, to jsou věci, které bezpochyby zdobí tento film. Dále se ve filmu objevuje celá řada situací z běžného života (diskriminace, konzervatismus) v tak trochu jiném balení. Něco určitě stojí za zamyšlení. Bavil jsem se, zpočátku určitě, ke konci mi to možná přišlo trochu zdlouhavé, ale i tak musím říct, že tato směsice nejrůznějších žánrů stojí za pozornost. 75% (07.02.2013)

Opravdu zajímavá myšlenka. Z konzervativního městečka ze seriálu z 50. let se stane město úplně jiné. Tobey Maguire a Reese Witherspoon se v něm totiž objeví a všechno se začne měnit. Věci vyjedou ze zajetých kolejí. Místním obyvatelům otevřou oči. Ne všem se to ale líbí. Časem se objeví konflikt mezi černobílými a barevnými lidmi. Podaří se to nějak urovnat a dostat zpět do starých pořádků? Opravdu pěkný film. Je tu taky první výraznějš role Paula Walkera. "Chci tu zůstat." (13.02.2013)

Ohromna spousta narazek. Rasismus ve forme cernobilych a jednoduse barevnych. Kritika americkeho snu a strednich vrstev. Originalni a proti tvrdohlavemu konzervatismu (pri kritice vseho noveho jsem si jen predstavila kdysi davno nenavidene impresionisty). Jenom skoda te prehnane magicnosti na konci - mozna moje chyba, ale uz jsem se v tom vsem nedokazala orientovat. (28.02.2009)

Černobílí občané a občanky černobílého idylického amerického městečka 50. let zažívají šok – svět a lidé v něm se začínají zbarvovat a městečko tak získává novou tvář. A co teprve když zaprší! Původci všeho dění jsou dva mladí lidé téměř 21. století, jež se neúmyslně dostali do oblíbeného seriálu, který pro mnohé sice může na obrazovce vypadat dokonale, ale když jej okusí na vlastní kůži, už to nevidí tak růžově a cítí, že to tak nemohou nechat a musí ukázat lidem v něm, že se dá žít i jinak. Pro některé je to přítěží a v těchto změnách vidí zkázu, vždyť občané/občanky ztrácejí své hodnoty, na kterých bylo celé město až doposud postaveno, a co je nejhorší, už by na muže doma nečekaly usměvavé manželky s teplou večeří. Jsou zde ale i tací, kterým návštěvníci otevírají oči a cítí svou příležitost, uvědomují si, jak neplnohodnotným životem žili, zatímco si mohli užívat každého dne. Určitě je to velmi lákavé téma, jak do černobílého světa vplouvá barevná vlna nové síly a nových myšlenek. A byla to zajímavá a příjemná podívaná, ovšem myslím, že by neuškodila trochu kratší stopáž. (21.07.2009)

Nápaditá paralela k přímočarému rasismu padesátých let by z filmu - vizuálně velmi zajímavému - dělala prospěšnou agitku, jenomže on má na víc. I když je tu zjevná a doslovná inspirace segregací světa bílých a barevných, tak se to dá vztáhnout na mnohem širší okruh: odmítání zajímavějšího světa ze strachu, že by se námi vyznávané autority staly jen nezajímavým šedým pozadím na mnohoznačné pestrosti. Já chápu ty černobílé postavy a jejich uboze marný boj za rozpadající se hodnoty. ___ Člověk by měl být otevřený i názorům, které jsou mu vzdálené a které do jeho vnímání přinášejí cizí, neznámé barvy. Zároveň by si měl ale uchránit vlastní kontinuitu a trvat si na zásadách, kterým věří - což je mnohdy neobhajitelné, přiblblé a zastaralé. Ale kudy vede ta hranice mezi omezeností a pravdou, která stojí za to být hájena? V tomhle si musí každý namalovat vlastní mapu. A překreslovat ji neustále, protože hranice na ní se stále mění. Tohle je nikdy nekončící boj. ___ A film mě překvapil i nenápadným a přitom velmi zasahujcícím ztvárněním oidipovského komplexu - zatímco vztah k dívce je až přímočaře banální - vztah k /ne/matce má tu sílu, že hlavnímu hrdinovi změní barvu. (16.03.2013)