Deň otcov

Přijatelná komedie s tradičně civilním Biily Crystalem a zcela ujetým Robin Williamsem, kteří se ve stejný okamžik dozví, že jsou možná otcové 17ti letého syna, přičemž ho mají najít, neboť utekl z domu. Náhodou se potkají a vydávají se na společnou cestu. Syna několikrát najdou, ztratí, zažijí při tom trochu srandy, rozrazí pár nešťastných hlav a pak si všichni vzájemně padnou do náručí. Místy snad až moc přeslazená, ale také nenáročná a příjemná zábava. Americký remake výborné francouzké komedie Otec a otec. Hudba: James Newton Howard (14.10.2010)

Byla neděle, venku pršelo, tak jsem sednul k televizi a znuděný jsem se chystal podívat na tenhle film, jenž bych si za normálních okolností nepustil. A ta nuda stoupala čím déle jsem se na tuhle "komedii" díval. A nakonec jsem sice nechal poštenou televizi ajko kulisu a pustil jsem se raději do velkého uklidu bytu. Tohle je opravdu zbytečný film u kterého se nezasmějete, a solidně vás uspí. Takže radím všem tomuhle se oblouken vyhněte. (12.07.2009)

Remake francouzské komedie"Otec a otec" nedopadl vůbec špatně, a vlastně mohl dopadnout podstatně hůř. Má ale pochopitelně své nedostatky. Tak předně Robin Williams nemá potrhlost Pierra Richarda, ale snaží se o to velmi a Billy Crystal je sice skvělý, ale na Depardieua prostě nemá. Tahle komedie je ale rozhodně ještě bláznivější, než její originál a možná i o něco nápaditější, protože některé scény v původním filmu vůbec nebyly, ale je to jen remake, a tak už to tolik nepřekvapí. Velkým bonusem je zde Mel Gibson v miniroli pankáče. Ten stál fakt za to. (22.02.2009)

Člověka to nutí k zamyšlení... Slyšel jsem, že tyto trapné vykrádačky mají u amerického obecenstva někdy větší úspěch než originál. Jinak by to snad proboha nikoho nenapadlo ! Takže - začít žrát housky s karbanátkem, co nejvíc popcornu, zapíjet javorovým sirupem a na všechno podle vzoru pana Kaplana říkat Kou Kej - třeba se ten pravý, svobodný, *americký* názor dostaví. (16.01.2014)

„Raz som si na zadok nalepil svoj vlasy.“ – „Prečo?“ – „Dve marihuany a jedna vodka.“ Joel Silver, producent DŇA OTCOV (a PREDÁTOROV a SMRTONOSNÝCH ZBRANÍ A SMRTONOSNÝCH PASCÍ a...) sa v rozhovore s Františkom Fukom pre českú Cinemu kedysi vyjadril zhruba v tom zmysel, že snímka predstavovala určité sklamanie. Režisér Ivan Reitman (KROTITELIA DUCHOV 1-2) dostal k dispozícii dobrý scenár a komediálne esá Robina Williamsa a Billyho Crystala. Silverovi treba dať za pravdu - výsledok je priemerný, miestami až matný, fádny, vizuálne nesympatický (Crystal s Williamsom vyzerajú akosi... dajako... ehm, čudne) a len zriedka chytí dych v dialógoch („Nie, s ním som sa nesprchoval. To on sa sprchoval s jedným sedemnásťročným chalanom. Ja som sa len pozeral.“). Škoda, Crystal i Williams sú povestní talentom na improvizáciu, takže DEŇ OTCOV je šanca vyhodená von oknom. (12.07.2009)