Policajt

Film vzdává hold slavné noirovské éře a kdyby byl černobílý, bylo by to total. Ale i tak ten mrazivý modrý filtr na kameru působil bezvadně. Naprosto mě odrovnaly scény za noci, kdy jedoucí vlak a nad ním vrtulník byly modely, které projížděly krajinou, také vymodelovanou. To má neskutečný kouzlo a noirovskou atmosféru to jen umocňuje. Zda to byl vyloženě záměr tvůrců, nebo museli stáhnout rozpočet, to netuším. Každopádně ta scéna měla aspoň 20 minut a prolínala se s krádeží drog uvnitř vlaku, kdy sledovat Richarda Crennu, jak se na loupež připravuje, doslova fascinovalo! Já byl napnut od začátku do konce a fandil jsem jak Delonovi, tak i trochu jeho protivníkovi Creenovi. (25.11.2018)

Melvillovu labutí píseň plnou šedi a mlhy jsem si po většinu času užíval jako výborný akční thriller, s pomalým rozjezdovým tempem, ve kterém pan režisér opět vybudoval tajemně ponurou atmosférou. Dlouhá pasáž se vzájemnou akcí letadla a vlaku, kombinující velmi rychlý pohyb obou vozidel a současně do detailů precizní, minimalistický výkon zločince v podání Richarda Crenny uvnitř rozjetého vagonu, je zde naprosto fascinující... toť nezapomenutelná scéna č. 1, které předcházel rovněž poutavý vývoj děje. Jen jsem dlouho nemohl přijít na to, proč se snímek jmenuje Policajt, když mnohem více prostoru ve filmu dostal zločinecký tým na čele s Crennou, zatímco Melvillův "dvorní" Delon (Osudový kruh), tentokrát na kladné straně zákona, zůstával déle jakoby v pozadí celého dění. Ale pak film postupně spěl ke konci, v zdánlivě ryze kriminálním příběhu vyplavalo na povrch silné morální dilema, a já pochopil... V závěru přišla nezapomenutelná scéna č. 2, s dlouho doznívajícím výstřelem a velkým tichem nad náhlým, neuváženým a minimálně podle mého názoru zbytečným činem, která definitivně rozhodla o plném hodnocení z mé strany. Finále možná proběhlo až nečekaně rychle, ale rozhodně dává obrovský prostor divákovi pro zamýšlení a vyložení si završení celého příběhu zase jedné originální francouzské kriminálky "zlaté éry" po svém. 90% (31.07.2020)

"Když to klapne, necháme tě." A když to neklapne, tak ti nafackujeme a zavřeme tě. To je sice poměrně stupidní informace, ale francouzští kriminalisté to evidentně mysleli vážně. Já se tedy přiznám, že jsem se chvílemi poměrně slušně nudil, protože nemám rád filmy, ve kterých musím čekat dlouhé minuty na jakýkoli hovor. Tady se sice pořád něco dělo, ale asi to na můj malý mozek bylo příliš velké umění. Ale abych jen nehaněl, tak známé trio padouchů ve složení Drcal, Sběrač a Zmizík mě celkem pobavilo. (28.11.2018)

Jean - Pierre Melville, přední tvůrce drsné školy, se ani za svoji labutí píseň nemusel stydět. Navzdory klasicky rozvážnému tempu je závěrečná čtvrthodina bleskurychlá - pan režisér nespíš chtěl natočit další dvouhodiňák a v poslední chvíli změnil názor. Jinak se tomu nenechá vytknout nic, od atmosféry, režie, hereckých výkonů (Alain Delon v poloze, která mu sluší nejvíc, výtečný Richard Crenna) po vynikající závěr ve kterém je naprosto vše - zdánlivé naplnění spravedlnosti, tragika, absurdita i osudovost. 85%. (08.10.2010)

25. října 1972 byl do francouzských kin uveden poslední snímek Jean-Peirre Melvilla, Policajt. Melville dokázal snad jako jediný natočit nesmírně poutavé dlouhé bezeslovné scény, ať už to byl útěk z vězení v Druhém dechu, Delonův pobyt doma v Samuraji, příjezd sanitky na Gestapo v Armádě stínů, loupež v Osudovém kruhu, nebo akce ve vlaku v Policajtovi. Poslední Melville je opět film založený na unikátní atmosféře, film plný výborných hereckých výkonů a divákovi poskytující ten nejlepší možný vizuální zážitek. (09.07.2011)