Deti z Dymovej hory

Podívala jsem se na něj, se slovenským dabingem, čistě z nostalgie...tušila jsem, že to nebude ono....a byla jsem příjemně překvapená....bavilo mě to i po letech a možná víc, než tehdy....seriál, v němž zlo je potrestáno, nebo spíš napraveno...možná to v životě tak nechodí, ale ve tvorbě pro děti to není na škodu a někdy i dospělí chtějí vidět věci na růžovo....jen jsem pořád čekala na Sůvu "Duvajéra" a on nikde...vysvětlení bylo prosté - v slovenskom znení Sůva neexistuje,. pouze Doomy....mám ráda nostalgické návraty, zvlášť, když nezklamou.....už se chystám na Dva roky prázdnin a na Tetu:-) (29.05.2012)

Podobně jako "Děti ze Síria" nebo "Pod horou", jeden z největších kultů tehdejších socialistických pořadů Vega a Magion dnes už silně polozapomenutých. Navzájem se přetahujíc o přízeň tehdejších televizních diváků v hlasování o "NEJ" seriál na přání. Postavy jako Te Purinuji, sir Charles Pemberton, Hema, Miss Proctor, byli stejně nezapomenutelné jako celý tento seriál odehrávající se asi v roce 1900 v malém městečko na úpatí nebezpečné sopky a v sousedství rezervace domorodých Maorů. Od té doby vím co byli ty Maoři vlastně zač:-)) "To je TABU!" Znělo vždy z úst jednoho z těch Maoru. Podobně jako u "Dětí ze Síria", v současné době ČT už na ně nevlastní vysílací práva. Chjo:-(( (16.08.2007)

Seriál s dětskými hrdiny, s dětským viděním světa, se stylem přijatelným pro děti - pro dospělého těžký oříšek k zodpovědnému zhodnocení. Mohl bych snadno vyčítat černobílost postav, jejich průhlednost a určitou plochost, dík níž přechází až v karikatury. Jenže stejně jako se dospělí chovají k dětem jinak, než se chovají mezi sebou, tak pro ně i jinak točí seriály. Kouřová hora nabízí dětem daleké kraje, hry v přírodě i dobrodružství. Vesnici pod horou obývají děti, s kterými by se mohl dětský divák docela dobře ztotožnit. Nemají žádné superschopnosti, jsou sice v jádru dobré, ale tropí kdejakou lumpárnu a je pro ně obtížné nahlédnout dlouhodobější následky svých činů - jsou však ve věku, kdy se právě to učí a jsou postaveni před nebezpečí, s nímž si dítě může poradit, a volby, které dítě dokáže posoudit. Je otázka, nakolik bylo nutné moudrost a přímost Maorů nadřazovat bílému muži, ale snad dluh cítěný vůči původnímu obyvatelstvu takové stranění omlouvá. Slabé ****. (04.03.2013)

Tento dobrodružný novo zélandský televízny seriál som ako malý chalan pozeral s doslova zadržaným dychom. Domorodí Maorovia boli pre mňa strašidelne exotickí. Stret bielých osadníkov s pôvodnými obyvateľmi Nového Zélandu ma detsky fascinoval a do iste miery ovplyvnil môj televízny vkus. Dnes už by som len veľmi matne vedel opísať dej a nespomenul by som si ani na jedno meno postavy z tohto titulu. No seriál "Deti z Dymovej hory" mi hlboko utkvel v pamäti. Je to skoro zabudnutá nostalgia na ktorú iste nikdy celkom nezabudnem. Spomienka na detstvo. *** (30.03.2017)

Pod novozélandskou sopkou sa v roku 1900 rozkladá belošské kúpeľné mestečko, ktorého obyvatelia sú odhodlaní v mene kráľovnej Viktórie a pre vlastný prospech scivilizovať Maoriov. Tí z toho nie sú nadšení a zanovito uctievajú duchov Hory, ktorá sa o nich stará. Mostom medzi cudzími svetmi sú deti z oboch komunít. Neskutočne pozitívny, až naivne krásny seriál. Takmer všetky postavy sú tu čierno-biele, posolstvá dielka majú priam náboženský charakter a Maori morálne prevyšujú belochov. Potešujúce, nezávadné, starosvetské a napínavé. (03.03.2016)