Tam, kde jsem nikdy nebyl

Tohle byl příjemný snímek o psychiatrovi (Aaron Eckhart), který se v dospělosti jako terapeut vrací do sanatoria, kde se léčil jeho otec (Nick Nolte). Ten byl slavným spisovatelem hlavně díky pohádkové fantasy knize Neverwas, kterou pro Aarona napsal a v níž je jeho syn hlavním hrdinou, který pomůže zachránit království za Mechovou horou. Vzpomínky na dětství a na tátu nutí psychiatra přerušit slibnou kariéru a vrátit se na bolestně známá místa. Ke svému úžasu tam potká pacienta Gabriela, schizofrenika, který s nikým nemluví a kterého si již 40 let předávají psychiatrické ústavy. Ten nejen naváže s Aaronem kontakt, ale dokonce tvrdí že v sanatoriu na něj celou dobu čeká. Je totiž králem království za Mechovou horou a potřebuji pomoci porazit armádu Nohsledů. Aaron si nejprve myslí, že se Gabriel ztotožnil s příběhem knihy jeho otce a realitu zaměnil s prožíváním příběhu z knihy, posléze ale zjistí, že vše je jinak a Gabriel, že by mohl být skutečným králem.... ---- Jak zde někdo napsal, příběh plyne pomaličku, je lehce kouzelný a lehce fantasy a záleží jen na vás, zda se jím necháte unést do krajiny Neverwas nebo nikoliv. Hudba i podzimní lokace (zejména lesní) byly opravdu krásné a i herecké výkony byly na velice vysoké úrovni prakticky u všech. Nejkrásnějším a vskutku pohádkovým pro mně byl však Ian v roli Gabriela! Zkrátka, celé to bylo velmi milé mně tomu však něco málo chybělo. Snad nějaké logičtější vysvětlení na závěr ohledně Gabriela a záchrany království. Film mi připomenul také hezkého - Krále rybáře. Dávám tedy 3 cukry v sáčku. PS. Jinak obsah od distributora je teda fakt o ničem...otec tam nepracoval, otec se tam léčil. * * * (20.10.2015)

Pod vedením neznámeho režiséra Joshuau Michaela Sterna, ale zato s naozaj hivezdnym obsadeným vzniká film o návrate do bájnej krajiny s priblblým a obohratým názvom Neverwas, vymyslenej spisovateľom, ktorého syn ani otcovu knihu nikdy nečítal. Celý film je však strašne o ničom, neoriginálny prístup režiséra presne sa držiaci šablóny formuje príbeh úplne bez šťavy a potrebného kúzlo, ktoré by si zaslúžil a nič veľké sa nepokúšajú ani herci. Možno najviac zaujme Gandalf, ktorý tu chovanec psychiatrického ústavu pôsobí, zo svojou tvárou asi najpresvedčivejšie - dokonalý blázon. Film má neozaj veľmi zaujímavú (a svojim spôsobom aj divnú) farebnosť, vznikajúcú nasvieteným a až hlavne presvietením interiérov, čomu som až tak veľmi nechápal, pretože vizuálnu stránku to nijak výraznejšie nezlepšuje. Za najlepšie odvedenú sa dá označiť príjemná klavírna hudba Philipa Glassa, dávajúcu snímke pohodovú atmosféru, zvýrazňujúcu tiež to, že v celom filmo akoby o nič nešlo. Na 2* určite nie je, skôr tak 2,5*, ale mal som veľký problém film dopozerať nakoľko 100 minút vyznievalo skôr ako 200. Dobre vystihol Nick Tow. (26.02.2008)

Svět fantazie, který patří jen zoufalcům, snílkům a šílencům. Lidem, kterým skutečnost utíká mezi prsty, ocitli se na dně a nemají nic, čeho by se mohli chytit. Jediné, co jim zbývá, jsou představy a sny. Díky nim vám snad může být i teplo, když jste promrzlí na kost, a můžete hodovat na královské hostině, když už jste několik dní nevzali sousto do úst. Můžete být zavření v blázinci, a přece být králem celého pohádkového světa. Možná jste zůstali úplně sami, ale můžete mít nespočetné množství imaginárních přátel. Naproti tomu, pokud k oněm zoufalcům nepatříte, můžete stát nohama pevně na zemi a jen tak něco vás nerozháže. A váš život rozhodně není nudný, protože se chodíte bavit. A nejlépe se pobavíte většinou právě díky těm zoufalcům, co mají představivost, a dokážou vymyslet, napsat, zfilmovat či jinak ztvárnit nějaký příběh a pocity, a poskytnout tak vašemu veskrze realistickému nazírání na svět trochu toho smyslu. (16.01.2016)

----- "Já vím jen to, že příběhy si častokrát hledají vypravěče ... a ne naopak." ----- TENHLE příběh živí víra a fantazie, vzpomínky ... a bláznovství. Nemá nijak zvlášť pevné základy, ve své podstatě je velice lehce zpochybnitelný - a tak je na vás, jak se k němu postavíte. Je poměrně těžké zachovat si neutralitu ... ve vztahu k němu. Buďto ho bez milosti rozcupujete na kousíčky - nebo přijmete jeho zasněný a tím pádem trochu nepraktický náhled na svět ... i jeho lehce posmutnělou poetiku. Víte, je dost dobře možné, že v našem poněkud hektickém, předimenzovaném, problémy zahlceném světě mohou být OPRAVDU šťastné jenom děti ... a blázni. Pokud jim to umožníte. P.S.: Zach Riley se rozhodně nechoval jako profesionál ... z čehož vyplývá, že klidně můžete mít to nejlepší vzdělání a všechny možné tituly - pokud se vás něco osobně dotýká, jsou vám k ničemu. (02.06.2015)

Nebýt té kostrbatosti ve vyprávění, šel bych s hodnocením na plný počet. I tak je to film pozoruhodný. Film o lidské fantazii, která je neomezená, ale hlavně o touze po svobodě (pro nás, "postkomunisty" zvláště důležité). Lehce schizofrenní muž je vláčen po ústavech, aniž by někomu ubližoval. Má totiž velkou fantazii a žije v pohádce. Tím se liší a proto je ho třeba zavřít. Naštěstí potkává jiný, podobně "chorobný" mozek a ten celé jeho vyprávění zachytí v knize. Pohádce pro svého syna. Ten se pak v tomto filmu snaží rozuzlit tajemství této knihy. Tento film mě pobavil, proto 4*. (26.11.2011)